(10.10 hodin)
(pokračuje Špidla)
Účastník si bude moci od základu daně z příjmu ve zdaňovaném období odečíst své příspěvky až do výše 18 tisíc Kč.
Závěrem mi dovolte zdůraznit, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, že příprava zákona o zaměstnaneckém penzijním připojištění se odehrála ve velmi široké kooperaci a ve velmi široké diskusi. Ministerstvo práce významně čerpalo ze zkušeností států Evropské unie i dalších vyspělých zemí, zejména USA, kde zaměstnanecké penzijní fondy představují významnou a léty prověřenou součást důchodového systému. Při zpracování návrhu zákona bylo významným způsobem využito konzultací, závěrů a doporučení expertů Světové banky, Mezinárodní organizace práce i dalších, které byly prezentovány v rámci řady pracovních setkání a konferencí.
V této souvislosti bych se chtěl zmínit i o misi Světové banky v květnu tohoto roku. Experti Světové banky se podrobně seznámili s ustanoveními navrhovaného zákona a významnou měrou svými doporučeními přispěli k dopracování a upřesnění řady ustanovení. Ocenili, že navrhovaný zákon neusiluje o nahrazení dosavadního systému penzijního připojištění se státním příspěvkem, ale rozšiřuje nabídku možností důchodového připojištění o systém, který se ve vyspělých zemích dlouhodobě osvědčuje a o jehož přednostech jsem se již zmínil.
Dovolte mi, dámy a pánové, abych shrnul to nejdůležitější. Zaměstnanecké fondy nechtějí nahradit současné připojištění, chtějí doplnit tento systém. Jsou založeny jako nezisková osoba, jsou založeny jako osoba s demokratickou správou, budou pokrývat všechny zaměstnance, přenositelnost nároků je možná, neproblematická, a budou působit jako jednoznačné penzijní připojištění.
(V sále je velký hluk, poslanci se hlasitě smějí.)
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Promiňte, pane ministře. Prosím o klid!
Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Vladimír Špidla: To, zda budou schváleny, nebo nebudou schváleny, je velmi důležité, protože buď rozhodnutí sněmovny umožní modernizovat a organicky rozvíjet náš důchodový systém, nebo po jistou krátkou dobu zablokuje jeho rozvoj. To, že zaměstnanecké fondy budou působit na našem území, je zřejmé, a je to záležitost, o které se v tomto okamžiku nerozhoduje. Maximálně se rozhoduje, zda současné fondy se státním příspěvkem si udrží po jeden až dva roky své exkluzivní postavení.
Dámy a pánové, chceme-li postupovat v důchodové reformě uvážlivě a systematicky, je správné činit jednotlivé samostatné kroky. Systém důchodového zaměstnaneckého připojištění je nejrozšířenějším kapitálovým systémem na světě, je mimořádně úspěšný, koncentrují se v něm velmi dobře spravovaná aktiva a je uplatňován prakticky ve všech zemích, které lze považovat za vyspělé.
Děkuji vám.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu místopředsedovi Špidlovi. Nyní prosím, aby se slova ujala zpravodajka pro první čtení paní poslankyně Jitka Kocianová.
Poslankyně Jitka Kocianová: Vážená paní předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, dovolte mi, abych přednesla zpravodajskou zprávu k vládnímu návrhu zákona o zaměstnaneckém připojištění a změně některých zákonů, sněmovní tisk 1098. Pan ministr zákon uvedl, já bych jen shrnula.
Základní premisou návrhu zákona je, že zaměstnanecké penzijní připojištění bude provozováno penzijní společností spravující zaměstnanecké penzijní fondy. Penzijní společnost je právnickou osobou zakládanou zaměstnavateli, její vznik je podmíněn povolením vydaným orgánem státního dozoru. Orgány společnosti tvoří správní a dozorčí rada, přičemž zákon stanoví poměr zastoupení zaměstnavatelů a zaměstnanců v těchto orgánech.
Zaměstnanecké penzijní fondy budou rovněž zakládány zaměstnavateli, nemají právní subjektivitu a k jejich vzniku je třeba licence udělené orgánem státního dozoru.
Penzijní společnost povede odděleně své účetnictví od účetnictví zaměstnaneckého penzijního fondu, zaměstnavatele i externích provozních a investičních správců. Jedná se o obdobné uspořádání jako investiční společnost a podílový fond, s tím, že základním požadavkem je neziskovost provozovatele zaměstnaneckého penzijního připojištění.
Při změně zaměstnání bude zajištěna převoditelnost nároků zaměstnance.
Vláda uvádí tyto předpoklady pro přijetí předmětného návrhu zákona: za prvé standardní osvědčené řešení v ekonomicky rozvinutých zemích, zejména státech Evropské unie; za druhé nižší nákladovost než u komerčního provozování; za třetí výčet nedostatků stávajících penzijních fondů fungujících na komerčním základě, např. ziskovost, nákladovost spojená s individuálním přístupem ke klientům, s propagací produktů a zprostředkovatelskou činností.
Dovolte mi uvést některé výhrady k návrhu zákona. Zákon umožňuje vznik několika stovek zaměstnaneckých fondů, neboť nepředpokládá regulující limity ohledně počtu zaměstnanců či nutnosti vytvořit základní jmění. Jde vlastně o novou obdobu kampeliček. Zaměstnanecké penzijní připojištění vylučuje z čerpání daňových úlev tu skupinu obyvatel, kterým zaměstnavatel nebude přispívat nebo která nemá status zaměstnance. To se týká poměrně velké části populace. Nabídka produktů zaměstnaneckého penzijního připojištění je v podstatě duplicitní s nabídkou prezentovanou stávajícími penzijními fondy. I v současné době jsou zaměstnavatelé hojně zapojeni do systému penzijního připojištění a není nutné vytvářet paralelní systém. Návrh zákona také nepřináší dostatečné záruky ochrany prostředků klientů.
V zemích Evropy jsou zaměstnanecké fondy rozvinuty z historických důvodů. Vznik těchto fondů si před více než sto lety odborová hnutí vynutila na zaměstnavatelích, jelikož neexistovaly fungující státní důchodové systémy. Díky problémům s činností těchto fondů je poté vlády začaly regulovat, a dnes je v nich shromážděn velký objem majetku. Přesto se rozvinuté západní země snaží omezit jejich význam z důvodu jejich neefektivnosti.
Vznik zaměstnavatelských penzijních fondů není rozhodně významným řešením důchodové reformy, neboť záměr zapojit zaměstnavatele do systému péče o zaměstnance v postproduktivním věku byl již naplněn zákonem o penzijním připojištění a jeho novelou umožňující zaměstnavatelům zakládat si vlastní fond a využít daňových odpočtů na příspěvky svým zaměstnancům.
V současné době je penzijně připojištěno v penzijních fondech téměř 2,5 mil. účastníků, tedy přes 40 % práceschopného obyvatelstva, čímž se Česká republika zařazuje mezi špičku v Evropě. Téměř 22 procentům účastníků penzijního připojištění přispívá zaměstnavatel. Budování dvou obdobných systémů za stejným účelem tak povede ve svém důsledku k tříštění trhu bez toho, aby tím byly spojeny pozitivní ekonomické dopady pro občany. Dojde pouze k rozmělnění průměrných úspor účastníků, a to za situace, kdy je naopak třeba, aby tyto úspory stouply na několik desítek procent hrubého domácího produktu, obvyklých ve světě.
Nikdo dnes nezaručí, že v konečném důsledku nedojde k selhání takto vzniklých a takto pojatých fondů. Přes deklarovanou neziskovost se zvýší náklady doplňkového systému jako celku.
Navrhuji zamítnutí tohoto návrhu zákona o zaměstnaneckém penzijním připojištění jako nesystémového prvku neřešícího problém důchodové reformy v době, kdy nebyla nalezena politická shoda na podobě důchodové reformy.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Otevírám obecnou rozpravu, do které je jako první přihlášen pan poslanec Jaroslav Štrait. Připraví se pan poslanec Václav Krása.
Poslanec Jaroslav Štrait: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, pokud jde o vztah klubu poslanců KSČM k doplňkovým formám důchodového systému, jak se dnes hovoří k druhému, eventuálně třetímu pilíři, terminologie se liší, tak tento vztah je stabilní: za dominantní formu financování důchodů v České republice považujeme financování z průběžného systému na principu generační solidarity.
***