(15.30 hodin)
(pokračuje Langer)
Zahájil jsem hlasování číslo 57 a ptám se, kdo je pro, přikázat tento návrh k projednání rozpočtovému výboru. Kdo je proti?
Z přítomných 151 pro návrh 78, proti 60. Návrh byl přijat.
Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru hospodářskému a výboru rozpočtovému. Děkuji panu navrhovateli a panu zpravodaji.
Dalším bodem je
21.
Návrh poslanců Františka Ondruše, Petra Nečase a Ivana Langera na vydání zákona,
kterým se mění zákon č. 148/1998 Sb., o utajovaných skutečnostech
a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 164/1999 Sb.,
zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb.,
zákona č. 363/2000 Sb. a zákona č. 60/2001 Sb.,
/sněmovní tisk 1000/ - prvé čtení
Stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk 1000/1. Prosím, aby návrh uvedl zástupce navrhovatelů kolega František Ondruš.
Poslanec František Ondruš: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych vás seznámil za navrhovatele s námi navrženou novelou.
Novela zákona 148/1998 Sb. a dalších zákonů, které zde byly přečteny panem předsedajícím, reaguje na praktické problémy, které se objevily při uplatňování tohoto zákona v praxi, zejména u bezpečnostních prověrek fyzických osob, a sice na nemožnost odvolání, resp. přezkoumání negativního rozhodnutí Národního bezpečnostního úřadu nezávislým orgánem. Protože případné negativní rozhodnutí má poměrně velký nepříznivý vliv na fyzickou osobu jak z hlediska profesního, tak i z hlediska lidského, rozhodli jsme se přistoupit k této úpravě.
Navrhujeme následující řešení. Navrhujeme zřídit kolegium na úseku ochrany utajovaných skutečností, které bude součástí Nejvyššího státního zastupitelství a které bude tvořeno třemi státními zástupci. K němu se budou příslušné osoby, které obdrží negativní osvědčení a které se budou chtít odvolat, moci odvolat. Zvolili jsme státní zástupce proto, že jako osoby nejsou určenými osobami podle zákona 148/98, a proto se musejí nechat prověřit. Tolik stručně k návrhu.
Stanovisko vlády k našemu návrhu nebylo ani pozitivní, ani negativní, pouze upozornilo ze svého pohledu na některé nedostatky předkladatele. Z toho usuzujeme, že stejně tak jako my a Ústavní soud, který se vyjádřil ve stejném duchu, i vláda cítí tento problém a je ochotna se podílet na řešení.
Nyní mi dovolte vyjádřit se k jednotlivým připomínkám vlády.
Je nám vytýkáno, že nálezem Ústavního soudu 11/2000 byl zrušen samotný institut přezkumu stížnosti fyzické osoby proti nevydání osvědčení ředitelem NBÚ a že my tento institut zachováváme. Zde došlo ve stanovisku vlády trochu k mýlce, protože tento institut je skryt pod § 75 a příslušný nález Ústavního soudu se k § 75 vůbec nevyjadřuje.
Stejně tak je nám vytýkáno, že Ústavní soud v předmětném nálezu napadl existenci oprávnění nesdělit stěžovateli důvody, pro které mu nebylo osvědčení vydáno. S tím sice souhlasíme, leč naše novela si nečinila ambici se s tímto názorem vypořádat.
Dále vláda upozorňuje na to, že není odpovídajícím způsobem upraveno právní postavení kolegia na úseku ochrany utajovaných skutečností, že právní úprava zahrnutá v návrhu novely zákona by náležela do zákona č. 283 o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů. Stejně tak připomínkuje, že není jasné právní postavení kolegia v rámci struktury Nejvyššího státního zastupitelství. To je poměrně diskutabilní připomínka. Pravděpodobně je motivovaná tím, že by mohla existovat obava z narušování výkonu kolegia nadřízenými vzhledem k faktu, že státní zastupitelství má charakter vojensky organizované instituce. Tato připomínka se dá vyřešit obdobně, jako je dosud existující postavení vyšetřovatelů v rámci Policie ČR, čili dá se navrhnout a poměrně jednoduše upravit bod 9 našeho návrhu, který by zněl, že člen kolegia je při výkonu povinnosti vázán podle tohoto zákona pouze ústavou, zákony a ostatními právními předpisy, čímž by tato podmínka byla odstraněna.
Další připomínka vlády směřovala k tomu, že není zřejmé, jaký charakter má mít činnost státního zástupce jmenovaného členem kolegia. Zároveň tvrdí, že návrh je v rozporu se zákonem 283 o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů, který v souladu s ústavou vymezuje působnost státního zastupitelství pouze jako zástupce státu v oblasti trestního řízení a v oblasti dozoru. S tímto tvrzením předkladatel nesouhlasí. Článek 80 odst. 1 ústavy říká, že státní zastupitelství zastupuje veřejnou žalobu v trestním řízení, ale vedle toho vykonává i další úkoly, stanoví-li tak zákon. Takže pokud ji novela rozšíří mimo oblast trestního řízení, není to v rozporu se zákonem 283 o státním zastupitelství ani se zmiňovaným článkem ústavy.
Další připomínka vlády byla k tomu, že návrh není kompatibilní s vládním návrhem novely zákona o státním zastupitelství. S touto připomínkou předkladatelé samozřejmě souhlasí, neboť všichni víme, že vládní návrh je nyní v legislativním procesu a je v Senátě. Domnívám se, vzhledem k tomu, v jakém tvaru odešel z Poslanecké sněmovny, že eventuální úprava ve druhém čtení nebude problém.
Další připomínka vlády je, že návrh zákona zcela pomíjí skutečnost, že při přezkumu stížnosti proti nevydání osvědčení má postavení ředitele NBÚ také ministr obrany, ředitelé zpravodajských služeb a policejní prezident, a tím předložený návrh zakládá nerovné postavení stěžovatelů před zákonem. S tímto tvrzením předkladatelé rovněž nesouhlasí, neboť § 10a odst. 4 stávajícího zákona č. 148/1998 Sb., jasně říká, kdo má při vyřizování stížnosti stejné postavení jako úřad a ředitel úřadu. Doplnění textu novely o tato ustanovení, o další subjekty, považujeme za nadbytečné a eventuálně jsme ve druhém čtení připraveni upravit některé body ve smyslu našeho návrhu.
Dále je nám vytýkáno, že v zákoně není stanoveno, podle jakého právního předpisu bude upraveno řízení před kolegiem. My se domníváme, že v našem návrhu je to naprosto dostatečně upraveno. Jenom připomínám, že řízení před kolegiem nemá mít charakter správního řízení. S ohledem na větší přesnost navrhujeme vložit za dosavadní odst. 1 nový odstavec 2, který by zněl: K odvoláním podaným po lhůtě podle odst. 1 se nepřihlíží.
***