(Jednání pokračovalo ve 14.21 hodin.)
Místopředseda PSP Ivan Langer: Vážené kolegyně a kolegové, prosím, abyste zaujali svá místa. Přikročíme k návrhu na hlasování. Já jsem se ujistil ještě s panem kolegou Starcem, že jeho návrh na zamítnutí, resp. na vrácení k dopracování se týká obou dvou předložených návrhů.
Pan kolega Starec ještě žádá o odhlášení. Prosím, abyste se znovu zaregistrovali svými identifikačními kartami.
Nejprve budeme hlasovat o návrhu na vrácení k dopracování tisku č. 978.
V tuto chvíli zahajuji hlasování s pořadovým číslem 47 a ptám, se kdo je pro vrácení tohoto návrhu k dopracování. Kdo je proti?
Z přítomných 155 pro 50, proti 81. Návrh nebyl přijat.
Nyní zahajuji hlasování číslo 48 a ptám se, kdo je pro zamítnutí tohoto návrhu, nechť stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
Z přítomných 160 pro návrh 50 poslanců, proti 99. Návrh nebyl přijat.
Nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání, resp. jestli dovolíte, já bych nechal hlasovat ještě o těch dalších dvou návrzích a poté bychom eventuálně rozhodovali o návrhu na přikázání dohromady.
Nyní bychom rozhodli o návrhu na vrácení navrhovateli k dopracování tisku 991, to je návrh poslanců Doležala a Kladívka.
Zahájil jsem hlasování s pořadovým číslem 49. Kdo je pro tento návrh? Kdo je proti?
Z přítomných 162 pro návrh 54 poslanců, proti 90. Návrh nebyl přijat.
Nyní tedy návrh na zamítnutí tisku 991.
Zahájil jsem hlasování číslo 50. Kdo je pro? Kdo je proti?
Z přítomných 162 pro návrh 52 poslanců, proti 91. Návrh nebyl přijat.
Nyní rozhodneme o návrhu na přikázání tisku. Tisk 978 byl navržen k přikázání hospodářskému výboru, stejně tak tisk 991. Má někdo jiný návrh? Má někdo námitku proti jednomu společnému hlasování, kterým bychom oba dva tyto tisky přikázali k projednání hospodářskému výboru? Vyšší efektivita práce.
Zahájil jsem hlasování číslo 51. Kdo je pro tento návrh - přikázat oba dva tisky k projednání hospodářskému výboru? Kdo je proti?
Z přítomných 162 pro návrh 150 poslanců, proti 3. Konstatuji, že tento návrh byl schválen a oba dva tyto tisky byly přikázány k projednání hospodářskému výboru.
Děkuji panu zpravodaji.
Prosím paní kolegyně Dundáčková, zřejmě s procedurálním návrhem.
Poslankyně Eva Dundáčková: Pane předsedající, já bych ráda podala návrh na to, aby oba tyto tisky byly přikázány také ústavně právnímu výboru a doufám, že se nedostávám v tuto chvíli do procedurálních nepříjemností.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Teď už by to byl aut. To už není možné, bohužel, já jsem ukončil projednávání tohoto tisku.
Poslankyně Eva Dundáčková: Já jsem právě doufala, pane místopředsedo, že jste tak neučinil.
Místopředseda PSP Ivan Langer: To jsem právě udělal, ale v každém případě každý výbor, aniž by o tom rozhodla sněmovna svým usnesením, může sám iniciativně projednat návrh. Jde o to, získat pro takovýto návrh podporu většiny vašeho výboru.
Vážené kolegyně a kolegové, já jsem přes to, že jsme jako první bod odpoledního jednání zařadili bod č. 9, dokončil nejprve ony rozjednané body 16, 18 a nyní bychom se měli zabývat bodem 9, tisk 885, kterým je
9.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu,
ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 885/ - druhé čtení
Z pověření vlády uvede tento návrh místopředseda vlády Pavel Rychetský. Prosím.
Místopředseda vlády ČR Pavel Rychetský: Vážený pane předsedající, vážená Poslanecká sněmovno, jménem vlády České republiky vám předkládám novelu zákona o Ústavním soudu. Tato novela navazuje na již Parlamentem schválený, prezidentem podepsaný a ve Sbírce zákonů publikovaný návrh tzv. euronovely ústavy, kterou došlo k zásadní změně platné Ústavy České republiky, a to v celé řadě směrů.
To, co je rozhodující pro náš předložený zákon, je skutečnost, že přijatá změna ústavy nově definuje pojem mezinárodní smlouvy, se kterou vyslovil Parlament souhlas a kterou je Česká republika vázána. Současně odstraňuje dosavadní pojem definování mezinárodní smlouvy podle čl. 10, tzv. Mezinárodní smlouvy o lidských právech a svobodách. Nově zavedený pojem "mezinárodní smlouvy", kterým je Česká republika vázána, je současně vymezen v přijaté ústavě tak, že se stává dalším pramenem práva, tzn. bezprostřední součástí právního řádu České republiky, navíc pramenem, který se použije vždy přednostně před zákonem v případě vzájemného nesouladu.
Existence tohoto nového ústavního institutu si vyžaduje jednu zásadní změnu ústavního pořádku České republiky a ta změna spočívá v tom, že sice přijatá euronovela ústavy vymezuje jistou formu přednosti mezinárodních smluv před zákony, ale neřeší jejich vztah k ústavě jako takové. Aby se předešlo možnosti, že by se součástí právního řádu na základě provedené ratifikace stala mezinárodní smlouva, která by byla přímo v rozporu s ústavou, zavedla již přijatá novela ústavy nový institut, novou kompetenci Ústavního soudu.
***