Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1998 – 2002

(16.50 hodin)
(pokračuje Stodůlka)

Toto rozhodnutí jste zde v lednu tohoto roku akceptovali.

Lze vyslovit pochybnosti o systémovosti takového řešení. Zařazení článku 98, který zakotvuje existenci České národní banky a vymezuje její základní poslání do ústavy, nebylo bezdůvodné. Ústavodárce tak učinil nepochybně veden zejména úmyslem garantovat této instituci postavení relativně nezávislé na moci zákonodárné a výkonné.

Uvedená ústavní úprava konečně nebyla co do své existence nikdy zpochybňována. Pokud má ustanovení o České národní bance v ústavě nadále zůstat, je nesystémové vypouštět z něho hlavní cíl této instituce. Ten totiž tvoří základ působnosti České národní banky a neměl by proto být oddělován od dalších ústavních ustanovení charakterizujících tuto banku. Z hlediska našeho ústavního práva je irelevantní, že ve většině členských států Evropské unie není národní ústřední banka předmětem ústavní právní úpravy, a pokud naše ústava ustanovení o České národní bance obsahuje, mělo by být komplexní, a to je i názor Senátu Parlamentu České republiky vyjádřený ve vašem tisku 694/4.

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Ptám se, kdo se dále hlásí do rozpravy. Žádnou další přihlášku nemám, rozpravu končím.

Upozorňuji, že přistoupíme k hlasování podle čl. 39 odst. 4 Ústavy České republiky, kdy k přijetí ústavního zákona je třeba souhlasu třípětinové většiny všech poslanců, tedy 120.

Ptám se pana místopředsedy Rychetského, zda si přeje vystoupit na závěr. Není tomu tak. Dám dostatek prostoru, aby všichni poslanci měli možnost dojít do sněmovny.

Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna schvaluje návrh ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění ústavního zákona č. 347/1997 Sb. a ústavního zákona č. 300/2000 Sb., podle sněmovního tisku 694/3, ve znění schváleném Senátem, podle sněmovního tisku 694/4."

O tomto návrhu rozhodneme v hlasování pořadové číslo 30, které zahajuji. Ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti tomuto návrhu?

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 30 tento návrh byl přijat, když se pro něj z přítomných 191 vyslovilo 158 a nikdo nebyl proti. Konstatuji, že návrh zákona byl přijat.

Dalším bodem je návrh zákona o myslivosti, sněmovní tisk - prosím o klid (velký hluk v sále), kolegové, já mám dost času. (Zvoní zvonec.) Ministr vnitra dal jasně akusticky najevo, že si přeje klid v sále.

Budeme tedy projednávat bod číslo

Senát vrátil návrh zákona s pozměňovacími návrhy. Jeho usnesení jsme obdrželi jako sněmovní tisk 788/5. Vítám mezi námi senátora Adolfa Jílka.

Prosím, aby se za navrhovatele k usnesení Senátu a k předloženým pozměňovacím návrhům vyjádřil poslanec Jaroslav Palas.

Poslanec Jaroslav Palas: Vážená paní předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, v podstatě celý rok skupina poslanců pracuje na tvorbě této normy, normy, která je velmi střetová, protože se dotýká několika zájmových skupin. Z toho důvodu jiná skupina poslanců předložila tzv. konkurenční návrh zákona. Z těchto dvou zákonů vznikl kompilát, který byl schválen Poslaneckou sněmovnou.

Tento návrh zákona byl v této verzi postoupen Senátu, kde byl velmi pečlivě projednáván, kdy projednání v Senátu trvalo plných nepřetržitých sedm hodin. Chtěl bych v této chvíli velmi ocenit práci Senátu, chtěl bych ocenit práci legislativy Senátu, chtěl bych ocenit práci i zpravodajů jednotlivých výborů, především práci pana senátora Jílka, který se velmi intenzivně podílel na domodelování některých sporných bodů tohoto zákona.

Domnívám se, že tento návrh zákona bude sloužit všem, kterých se tento zákon dotýká. Bude sloužit především chovu zvěře a myslím si, že tento zákon bude sloužit dlouhá léta. Proto mi, dámy a pánové, dovolte, abych vám doporučil přijmout tento zákon v podobě senátní verze.

Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Ptám se, zda se k předloženým pozměňovacím návrhům chce vyjádřit zpravodaj zemědělského výboru pan poslanec Jiří Papež. Pan poslanec Papež se nechce vyjádřit.

Otevírám rozpravu a úvodem chci připomenout, že při novém projednávání návrhu zákona nejsou přípustné pozměňovací návrhy. V rozpravě jako první vystoupí senátor Adolf Jílek, kterému udílím slovo.

Senátor Adolf Jílek: Vážená paní předsedající, vážená vládo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, předstupuji před vás, abych vysvětlil důvody, které vedly Senát k pozměňovacím návrhům a ke změnám k návrhu zákona, který byl sněmovnou předložen Senátu.

Především bych chtěl zdůraznit, že současně platný zákon o myslivosti i přes jeho několik novel nezapře svůj původ v roce 1962 a ani současné platné znění nedokáže plně reflektovat na proběhlé a stále probíhající změny ve společnosti. Vážím si proto aktivity poslanců, kteří se podíleli na přípravě návrhu zákona, který myslím je moderní, vychází z principu vlastnictví a nedělitelnosti výkonu práva myslivosti od vlastnictví půdy, a to ať již v současném stavu, tak i v budoucím kontextu v souvislosti s prodejem půdy.

Senát se návrhem zákona zabýval zodpovědně, ale též podobně jako Poslanecká sněmovna pod velkým tlakem nejen všech zainteresovaných skupin, tj. myslivců, ale i ochránců přírody, vlastníků či dalších, ale i médií. Výbory, které se návrhem zákona zabývaly, projednávaly jej mnoho hodin a přijaly celkem 128 pozměňovacích návrhů, z nichž část byla identická nebo se překrývala.

Na schůzi Senátu se k těmto pozměňovacím návrhům připojilo dalších 27 pozměňovacích návrhů. Toto množství je v historii projednávání návrhů zákonů v Senátu zcela ojedinělé. Zcela výjimečné byly i tlaky mediální i písemné, které senátory a zvláště pak zpravodaje výborů zahlcovaly a působily na všechny.

***