(15.50 hodin)

Předseda PSP Václav Klaus: Táži se, kdo se další hlásí do této rozpravy. Pan poslanec Janeček.

 

Poslanec Josef Janeček: Vážení kolegové, pan vicepremiér zdůraznil další závažnou věc, totiž že hrozí ohrožení lidských práv. Chci vědět jakých? Děkuji.

 

Předseda PSP Václav Klaus: Pan poslanec Kalousek.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Pane předsedo, vážená vládo, kolegyně a kolegové, nechtěl jsem původně vystupovat k tomuto tématu, ale dovolte stručnou reakci na vystoupení místopředsedy vlády pana Vladimíra Špidly.

Rozumím tomu, že politika vyžaduje jistou míru demagogie, jistou míru účelových argumentů, ale má to přece jen své meze. Brát si jako zdůvodnění předkládaného návrhu 11. září, brát si utrpení tisíců lidí a riziko civilizovaného světa jako rukojmí své vlastní neschopnosti, to je nemravné. (Potlesk.)

 

Předseda PSP Václav Klaus: Pan poslanec Sobotka. Je rozprava k debatě o legislativní nouzi. - Odpovídám na dotaz, říkám to i nahlas.

 

Poslanec Bohuslav Sobotka: Dámy a pánové, domnívám se, že si možná všichni vzpomeneme na datum 11. září letošního roku, pravděpodobně si všichni vzpomeneme na tuto chvíli, co jsme zrovna v té době dělali, když jsme se dozvěděli o té otřesné události, ke které došlo ve Spojených státech, a možná si vzpomeneme na výroky politiků ze všech politických stran, které následovaly ten den, druhý den, třetí den. Byly to výroky o tom, že je v tuto chvíli potřeba přijmout větší odpovědnost za bezpečnost České republiky, a byly to výroky o tom, že je potřeba přijmout větší míru odpovědnosti za bezpečnost civilizovaného světa.

Chci se zeptat, v čem se situace od 11. září takto změnila! Chci se zeptat, zda od této doby výrazně poklesla bezpečnostní rizika, která byla spojena s tím, co se odehrálo 11. září! Domnívám se, že tato situace se nezměnila, pouze se domnívám, že kolega Kalousek a další už zapomněli na svá slova, která bezprostředně po 11. září pronášeli. Děkuji. (Potlesk.)

 

Předseda PSP Václav Klaus: Pan místopředseda Brožík.

 

Místopředseda PSP František Brožík: Vážený pane předsedo, vážená vládo, kolegyně a kolegové, předsedající schůze otevřel rozpravu k otázce legislativní nouze.

Chtěl bych vaším prostřednictvím, pane předsedo, sdělit panu Cyrilu Svobodovi, že nezáleží na něm ani na poslaneckém klubu KDU-ČSL, jestli prohlásí, že legislativní nouze je, nebo není. Podle § 59 vláda požádala předsedu sněmovny o vyhlášení legislativní nouze. Sněmovna může stav legislativní nouze zrušit, omezit nebo prodloužit, a o tom rozhodneme hlasováním, a ne politickými řečmi. (Potlesk.)

 

Předseda PSP Václav Klaus: Pan poslanec Kühnl.

 

Poslanec Karel Kühnl: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, rád bych se vrátil k otázce, kterou zde přednesl kolega Janeček. Stav legislativní nouze je zcela jasně popsán v § 99, a vláda by tedy měla říci, kde jsou zásadním způsobem ohrožena základní práva a svobody občanů nebo bezpečnost státu nebo kde hrozí státu zásadní hospodářské škody okamžitým neschválením tohoto zákona. Vím, že jde o 8 miliard korun. Mělo by být přinejmenším řečeno, kam tyto peníze jinak půjdou, mělo by být přinejmenším řečeno, proč vláda nevyužila naší opoziční nabídky k jednání třeba i o mimořádném zákonu o dluhopisovém programu s cílem zabezpečit bezpečnostní potřeby státu na tento a na příští rok. Ale my se nedozvídáme odpovědi na otázky, které byly předloženy, dozvídáme se pouze prázdná politická prohlášení. Prosím tedy, aby někdo jménem vlády zodpověděl tyto položené otázky.

 

Předseda PSP Václav Klaus: Pan ministr Gross.

 

Ministr vnitra ČR Stanislav Gross: Pane předsedo Poslanecké sněmovny, páni ministři, dámy a pánové, já jsem také původně nepředpokládal, že v této diskusi vystoupím, nicméně vystoupení a to, co tady zaznělo, mě přimělo k tomu, abych se také do této rozpravy přihlásil.

Chci říci, že jsem dlouhá léta v této Poslanecké sněmovně, v těchto končinách zdejší slovutné síně byl předsedou opozičního poslaneckého klubu a nějaký čas potom vládního poslaneckého klubu. Byl jsem předsedou opozičního poslaneckého klubu čtyři roky nebo jak dlouho a za tu dobu vždycky, když náš poslanecký klub prezentoval nějaké stanovisko, tak jsem velmi často, opravdu velmi často, vždycky slyšel výzvy ke státotvornosti. Státotvornosti ve vztahu k veřejným financím, státotvornosti ve vztahu k mezinárodním otázkám, státotvornosti ve vztahu, když se tu přijímala Ústava České republiky, a vždy bylo zapotřebí hledat nějaký rozumný postoj.

Přiznám se k jedné věci. Rozuměl bych tomu, kdyby čtyřkoalice nebo opozice kritizovaly vládu za to, že předkládá zákon v listopadu. Tomu bych rozuměl. Měli bychom k tomu protiargumenty, které by směřovaly ke způsobu projednávání státního rozpočtu, protože to byla právě Poslanecká sněmovna, která vládě doporučila, aby snížila některé výdaje, a měla-li by být zachována konzistence stanoviska Poslanecké sněmovny, tak je logické, že se to někdy projevit musí. Ale znovu říkám, rozuměl bych tomu, kdybychom byli kritizováni za to, že zákon předkládáme až nyní, a my bychom protiargumentovali právě ve vazbě na to, že první verze rozpočtu byla odmítnuta.

Ale čemu, kolegyně a kolegové, nerozumím, je to, když v této chvíli se z jedné části sněmovny státotvornost totálně vytratila, protože, vždyť co by se stalo, kdyby tento zákon přijat nebyl. A já to budu posuzovat za svůj resort, za resort Ministerstva vnitra. Vláda projednala rozpočet. Předložila ho do Poslanecké sněmovny, pravda, Poslanecká sněmovna schválila pouze základní ukazatele. Ale přece v základních ukazatelích rozhodující čísla jsou dána a rozhodující čísla jsou někam rozepsána. Jsou rozepsána do jednotlivých rozpočtových kapitol. Stejně tak jsou rozepsána do rozpočtové kapitoly Ministerstva vnitra. A kdybychom měli v tuto chvíli při respektování požadavků sněmovny, že mají být sníženy výdaje, kdybychom měli dodržet to, že od. 1. 1. bude platit šestnáctitarifová platová třída, pak to znamená nalézt někde 6,5 miliardy korun. Pro resort vnitra by to znamenalo, že budeme třeba hledat, jak se populárně říká, nějaké vnitřní úspory.

A tady se dostávám k ohrožení fungování základních bezpečnostních systémů ve státě. Pro nás by to znamenalo, že bychom museli úplně na nulu seškrtat prostředky na přesčasové hodiny, úplně na nulu seškrtat příplatky za práci v sobotu a neděli a znamenalo by to, že by policisté a hasiči sloužili pouze v pracovní dny, a to jen do 17 hodin.

Chtěl bych v tomto svém vystoupení opravdu apelovat na to, abychom si tady alespoň elementární míru státotvornosti zachovali. Znovu říkám: kritizujme se, říkejme si, že vláda něco mohla udělat dříve, něco mohla udělat lépe, a budeme o tom věcně polemizovat, ale neohrožujme základní fungování tohoto státu. A k tomu bych chtěl opravdu všechny vyzvat. Děkuji. (Potlesk.)

 

Předseda PSP Václav Klaus: Pan poslanec Výborný.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP