(10.00 hodin)
Poslanec Vlastimil Tlustý: Vážený pane místopředsedo, vážená vládo, dámy a pánové, využiji ustanovení jednacího řádu a nebudu předkládat návrh usnesení číslo 530, které včera přijal rozpočtový výbor, tím způsobem, že bych vám ho četl, ale odkáži právě na tento rozdaný tisk. Dovolte mi k němu uvést jednom doplněk základních charakteristik, které uvedl v úvodním slově pan ministr.
To, že druhá verze rozpočtu se od té první, sněmovnou zamítnuté, zásadně liší, lze dokázat porovnáním právě tohoto usnesení číslo 530 a usnesení, které jsme tu projednávali u verze předcházející.
Podíváme-li se na výši příjmů v zamítnuté verzi, činily příjmy 699,999 miliardy Kč, v nově navrhované verzi došlo k jejich snížení o 9,6 miliardy Kč. Srovnáme-li výdaje, tak v zamítnutém návrhu výdaje činily 752,222 miliardy Kč, v nově navrhované a dnes projednávané verzi jsou tyto výdaje o 16 miliard nižší. Ke změně došlo i v saldu mezi příjmy a výdaji: z původního rozsahu 52,222 miliardy Kč došlo k poklesu na 46,222 miliardy Kč, což je o 6 miliard korun.
Přičteme-li k tomu, že sněmovna svými usneseními nutila vládu nejen ke snížení úrovně příjmů, ke snížení celkové úrovně výdajů, ale i deficitu a zároveň si přála, aby došlo k posílení výdajů na vysoké školy, k posílení výdajů v resortech ministerstva obrany, vnitra a zahraničních věcí v důsledku změněné mezinárodní bezpečnostní situace, považuji tento výsledek za zřetelný posun, v rámci kterého navíc - a o tom nemůže být pochyb - bylo splněno všech sedm bodů, kterými Poslanecká sněmovna doporučila vládě, jak má novou variantu rozpočtu přepracovat. To jsou důvody, které vedly rozpočtový výbor k doporučení sněmovně, aby základní údaje návrhu zákona o státním rozpočtu schválila tak, jak je uvedeno v citovaném usnesení 530.
Předpokládám, že v případě schválení těchto základních údajů ve druhém čtení nastane druhá část obvyklé složité rozpočtové diskuse, a to je diskuse o struktuře rozpočtu, o nezbytných přesunech mezi jednotlivými kapitolami.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu, do které mám tři písemné přihlášky. Jako první bude hovořit pan poslanec Svatomír Recman, jako druhý pan poslanec Miloslav Ransdorf a jako třetí pan poslanec Miroslav Kalousek.
Poslanec Svatomír Recman: Pane předsedající, vážená vládo, kolegyně a kolegové, rád bych se vyjádřil k druhé verzi návrhu státního rozpočtu na příští rok. Jsem si vědom, že oproti 39. schůzi, kdy jsme projednávali tuto materii, je situace podstatně jiná. Musím říci, že mé vystoupení reaguje na tuto situaci, včetně délky mého vystoupení, která bude podstatně kratší. Tolik jedna pozitivní zpráva na úvod mého vystoupení.
Chtěl bych, vážené kolegyně a kolegové, říci, že poslanecký klub KSČM považuje zákon o státním rozpočtu a státní rozpočet za velmi významný dokument, za jeden z rozhodujících zákonů, který se pravidelně projednává v Poslanecké sněmovně. Jsou pro to minimálně dva důvody. Tím prvním důvodem je akcent na jeho politickou stránku. Tedy sice má sílu zákona, ale podle mého názoru z hlediska dopadu a váhy tohoto zákona je minimálně na úrovni zákona ústavního. Samozřejmě podstatné politikum je i to, že tento návrh zákona naplňuje volební program vládní strany, a samozřejmě v něm nacházejí svůj podíl i volební programy jednotlivých politických stran, které jsou součástí Poslanecké sněmovny, a to samozřejmě buď ve větší, nebo menší míře. Samozřejmě je to i dopad ekonomický, protože vnímám státní rozpočet jako velmi významný nástroj na ovlivnění ekonomiky státu, zejména fiskální politiky, ale i rozpočtů samosprávních celků, zejména obcí, a od příštího roku nově i jednotlivých 14 krajů, a samozřejmě i podpory podnikání a některých státních fondů. Proto jsem přesvědčen, že je potřebné při každém jednání Poslanecké sněmovny a gesčních výborů věnovat mimořádnou pozornost tomuto návrhu.
Chtěl bych říci a přednést alespoň tři základní principy, které prosazují poslanci KSČM při projednávání každého návrhu zákona o státním rozpočtu. Prvním principem je, jak je státní rozpočet sestaven jako celek, jaké jsou priority vlády a zabezpečení těchto priorit finančními zdroji, a samozřejmě to podstatné, jakým způsobem návrh státního rozpočtu vládní strany akcentuje nebo přebírá priority volebního programu KSČM. Druhou prioritou je pohled na reálnost příjmů státního rozpočtu, protože považujeme zejména otázku příjmů oproti výdajům a některým dalším údajům za prioritu číslo jedna při naplňování státního rozpočtu.
Z této pozice chci akcentovat zejména daňový příjem a otázku daňové reformy, neboť pokud si dobře vzpomeneme, téměř 90 % všech příjmů státního rozpočtu je právě prostřednictvím daní a daňových příjmů. Třetím přístupem, který si myslím, že je velice aktuální zejména v tomto období, je přístup vlády k řešení veřejných rozpočtů, to znamená rozpočtu státního, rozpočtů okresních úřadů, krajů a obcí a jednotlivých fondů. Chci jenom připomenout, že v posledním období právě rovnováha veřejných rozpočtů je vychýlena do deficitu, a z tohoto důvodu je třeba mimořádnou pozornost věnovat v návrhu státního rozpočtu na příští rok právě této problematice.
Chci podtrhnout, že Komunistická strana Čech a Moravy se nebránila a nebrání diskusi o návrhu státního rozpočtu na příští rok o podpoře a řešení zejména věcných problémů společnosti. Chci připomenout, že KSČM má vlastní představu o skladbě státního rozpočtu, o výši jeho příjmů a výdajů i o dotaci na jednotlivé úseky samosprávy. Samozřejmě tento návrh jsme prezentovali na poslední schůzi, to znamená 39. schůzi, jako alternativní návrh, který Poslanecká sněmovna neakceptovala. Návrh vlády byl vrácen vládě k přepracování, a jak zde zaznělo z úst pana ministra a zpravodaje, vláda akceptovala všech sedm doporučení Poslanecké sněmovny. Chci říci, že z těchto sedmi doporučení komunisté podporují čtyři body.
Prvním bodem je otázka zreálnění příjmů státního rozpočtu a změny jejich struktury. Za druhé je to otázka revize očekávané ztráty České konsolidační agentury. Třetím bodem je otázka zvýšení vlastních příjmů krajů a toto zvýšení promítnout do příjmů a výdajů státního rozpočtu.
***