(11.40 hodin)
(pokračuje Korbel)
Za tyto vytvářené podmínky chce stát daně. Ale to je přece úplně normální. V praxi to tedy znamená, že jedním z cílů státu je, aby všechny podnikatelské subjekty svoji daňovou povinnost v rámci platného systému plnily. Aby stát mohl kontrolovat, zda všechny podnikatelské subjekty svoje daňové povinnosti plní, musí je umět spravedlivě měřit, a aby je mohl spravedlivě vyměřit, musí je nejdřív spravedlivě změřit. To není v dnešních existujících legislativních podmínkách vždy jednoduchá věc. Například zákon č. 337 z roku 1992 Sb., § 39 odst. 2, ukládá evidenci denních tržeb, ale bez jakékoliv specifikace. I poslední novela živnostenského zákona, která ukládá vydávat prodejní doklad, paragon, pouze na vyžádání, ke zlepšení situace příliš nepřispěla.
Můžeme tedy konstatovat, že stát umí spravedlivě změřit daň pouze u těch podnikatelů, kteří řádně splnili všechny podmínky vstupu do podnikání a zaevidovali se u svých daňových správců, to znamená finančních úřadů. Co je však s těmi ostatními, kteří tak neučinili, ač jim to naše zákony ukládají. Právě tyto skutečnosti a provedené analýzy vedly skupinu poslanců k vypracování návrhu tohoto zákona. Tento návrh zákona stanoví povinnosti při evidenci některých plateb v hotovosti pro vytvoření rovných podmínek živnostenského podnikání, zvýšení ochrany spotřebitelů, omezení nelegálních dovozů zboží a pro potřeby správného a úplného zjištění a stanovení daňových povinností.
Když se podíváme do historie tohoto zákona, jak zde bylo řečeno, tak je to potřetí, co Poslanecká sněmovna bude projednávat tento návrh nebo návrh s tímto zaměřením. Poprvé to bylo 8. prosince 1999, kdy návrh zákona "registrační pokladna" nebyl Poslaneckou sněmovnou postoupen do druhého čtení. Podruhé šel tento návrh zákona do Poslanecké sněmovny pod názvem návrh zákona na sledování plateb v hotovosti pomocí fiskálních pokladen a dne 23. 2. 2001 opět nebyl Poslaneckou sněmovnou propuštěn do druhého čtení.
Návrh, který vznikl jako poslanecká iniciativa, tedy musel nutně reagovat na všechny připomínky ze strany jednotlivých poslanců.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Prosím o klid.
Poslanec Ladislav Korbel: Hledal cestu k tomu, aby tento poslední návrh byl Poslaneckou sněmovnou natolik průchodný, aby mohl být propuštěn do prvního čtení, a řada připomínek z roku 1999 a 2001 vznikla i z neúplného pochopení obsahu návrhu zákona. Přesto můžeme nyní říci, že podoba tohoto návrhu zákona odstranila závažné negativní připomínky, a proto tento návrh zákona je skutečně přijatelný pro všechny podnikatelské subjekty v České republice, které jsou podnikatelskými subjekty podle živnostenského zákona, mimo těch podnikatelských subjektů, kde návrh zákona stanoví, že podnikatelský subjekt není povinen vést evidenci plateb prostřednictvím pokladny, je to v § 3, 4 a 16.
Skutečně řečeno, fiskální pokladnu nemusí podnikatelský subjekt, který ji ve své činnosti přijímá nebo poskytuje platby za zboží, služby či jiná plnění, a příjmy z této činnosti jsou předmětem daně, když povinný subjekt na základě vlastní žádosti a svým správcem daně stanovenou paušální částku, povinný subjekt nepřekročí ročním obratem zákonem stanovenou částku, zatím uvádíme v zákoně 300 tisíc korun, není plátcem DPH, není vlastníkem certifikované pokladny.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Prosím o klid.
Poslanec Ladislav Korbel: V tomto případě eviduje platbu pomocí paragonů, které na vyžádání obdrží od finančního úřadu. Povinný subjekt může využít přechodné ustanovení, a pokud ve vymezené lhůtě i nadále eviduje platby na tzv. numerických nebo alfanumerických pokladnách, může se řídit obsahem § 16 návrhu zákona, může své dosavadní staré pokladny využívat po dobu dvou až tří let ode dne účinnosti tohoto návrhu zákona.
Na povinný subjekt se vztahuje ustanovení § 4 návrhu zákona, to znamená platby vyňaté z evidenční povinnosti u příjmů. Zde bych mohl jmenovat nahodilých a jednorázových příjmů včetně příjmů z prodeje vlastních výpěstků na tržišti, které vzhledem k pěstebním podmínkám takovou povahu mají. Z prodeje cenin, periodického tisku apod.
Tento zákon se soustředí především na přímé prodejce, kteří evidentně porušují zákony. Je jedním z prvků určených k ochraně trhu a do budoucna řeší přípravu na přechod k euru, kdy se budou muset povinně uvádět přepočty národních měn na euro. Zajišťuje stejné podmínky pro podnikatelské subjekty.
Z obsahu jednotlivých ustanovení návrhu zákona je tedy zřejmé, že je odstraněna i obava, že povinnost vést evidenci plateb na fiskálních pokladnách povede k nadměrnému ekonomickému zatížení malých živnostníků, řemeslníků, malých obchodníků a malých podnikatelů v pohostinství a různých službách. Ani cena nové fiskální pokladny není likvidační, pohybuje se kolem 18 tisíc korun v nákupních cenách.
Závěrem lze konstatovat. Zatím si fungování státu bez daní neumíme představit. Přitom tvrdíme, že bychom chtěli daně snižovat. Dokud bude docházet v podnikatelské sféře ke značným daňovým únikům, lze těžko uvažovat o snižování daňové zátěže podnikatelům. Zavedení registrace tržeb nemá za úkol likvidovat malé a střední podnikatele, prodejce levného zboží na tržištích, ale má zájem donutit je, aby řádně daně platili na základě rovných podmínek a pravidel. Z trhu hospodářské soutěže pak odejdou pouze ti, kterým se šizení našeho státu v podnikání nevyplácí, anebo se jejich pobyt v našem státě stane nevhodným.
Přijetí návrhu nového zákona nelze považovat samozřejmě, že zabrání všem daňovým únikům. I nadále se budou možná někteří prodejci snažit nabízet zboží i mimo pokladnu levněji, bez paragonu a bez daně. Tady však návrh nového zákona oslovuje každého občana, protože pokud přistoupí na tuto hru, tak umožní daňové úniky, to je pravda, šidí stát a v konečném efektu především šidí sám sebe, protože stát, pokud daně nevybere, tak je nemůže použít na sociální účely, na zdravotnictví, na školství, na dopravu, nikde.
Obsah návrhu nového zákona skutečně vytváří všem podnikatelským subjektům - velkým a malým živnostníkům, řemeslníkům - podmínky pro to, aby si vybraly tu formu evidence plateb, která jim bude vyhovovat jak z pohledu jejich podnikatelské činnosti, tak i z pohledu ekonomické náročnosti, ale především vždy s vědomím svého daňového správce, příslušného finančního úřadu. Tím se vytvářejí rovné podmínky v podnikání. Ať každý podnikatelský subjekt, který podniká podle právních norem České republiky, stejným rovným dílem, rovným způsobem odevzdává státu na daních, co je jeho povinností.
Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Korbelovi. Nyní se hlásí pan poslanec Kühnl, který má jako předseda klubu přednost. Připraví se pan poslanec Kalousek.
Poslanec Karel Kühnl: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, nedávno jsem si znovu listoval v krásné knížce Friedricha von Hayeka, která se jmenuje Cesta do otroctví. Hned na úvodní stránce této knížky je věnování. To věnování zní: "Socialistům všem stran." Já jsem dlouho přemýšlel, koho tím Friedrich von Hayek myslel. Po vystoupení váženého kolegy Ladislava Korbela to už vím.
Poslanecký klub Unie svobody nebude podporovat navržený zákon s výjimkou socialistů všech stran, jak je vidět, a to nejen z důvodů věcných, o kterých už tady byla dosti obsáhlá řeč, ale také z toho důvodu, že tato Poslanecká sněmovna se tímto návrhem už mnohokrát zabývala, byly to vládní návrhy, určitým způsobem s ním směrem k vládě naložila, vláda zatím nesplnila nic z toho, k čemu byla zavázána Poslaneckou sněmovnou. Toto je poslanecký návrh. Čekáme, když už, tak na návrh vlády.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Slovo má pan poslanec Kalousek, připraví se pan poslanec Doktor.
Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Paní předsedající, vážení členové vlády, dámy a pánové, již potřetí v tomto volebním období má Poslanecká sněmovna na stole evergreen s názvem "registrační pokladny". Já bych chtěl navrhnout, abychom otázku projednávání rozdělili na stránku věcnou a stránku procesní. O stránce věcné jsem se nechtěl příliš rozšiřovat, protože odkazuji na svá vystoupení při projednávání číslo 1 a při projednávání číslo 2 a nechci opakovat své argumenty, které říkaly, že se nikde na světě neprokázala přímá souvislost mezi zavedením registračních pokladen a vyšším vymáhání daní, že v zemích Evropské unie je tento institut zaveden pouze v Itálii a právě proto, že se tam neprokázala jeho deklarovaná blahodárnost, tak už to žádná jiná země Evropské unie nezavedla, a podobně
***