(18.50 hodin)
(pokračuje Filip)
Mám dlouhodobě zpracovaný přehled o tom, jakým způsobem si představuje Český rozhlas, Česká televize plnění veřejné služby, jak objektivně a vyváženě informuje o dění v České republice.
Pokud jde o Český rozhlas, mám vyhodnoceno cca 436 rozhlasových pořadů v období od 1. ledna do 1. 10. 2001. Je zajímavé, že v těchto 436 pořadech celkově vystoupilo 68 zástupců sociální demokracie, 59 zástupců ODS, 36 zástupců KDU-ČSL, 35 zástupců Unie svobody, 9 zástupců KSČM, 8 zástupců ODA, 2 zástupci České strany národně sociální, 2 zástupci Demokratické unie a jeden zástupce SPR-RSČ. Zajímavá jsou i jména těch, kteří vystoupili.
Místopředseda PSP František Brožík: Pane poslanče, nezlobte se, neprojednáváme body, které jste vy chtěl projednat před projednáním tohoto návrhu zákona. Není to zpráva o rozhlasové radě ani o činnosti, projednáváme návrh vlády, kterým se mění návrh zákona o Českém rozhlase. Požádal bych vás, abyste se držel tématu projednávaného návrhu zákona.
Poslanec Vojtěch Filip: Pane předsedající, jednak vaše upozornění jsem s chutí vyslechl, ale podotýkám, že mluvím k věci vzhledem k tomu, že obsahem zákona je jednoznačně povinnost Českého rozhlasu, aby podával objektivní a vyvážené informace. Jestli chcete zpochybnit snad tuto povinnost veřejně právního média, povinnost takzvané veřejné služby, nevím tedy, o čem bych měl mluvit, když mluvím o Českém rozhlase. A nechci už podotýkat to, že mohu podle jednacího řádu mluvit i mimo program. Ale já jsem přesvědčen, že mluvím v rámci programu, mluvím k bodu, který je otevřen, a mluvím přesně o obsahu toho zákona.
Místopředseda PSP František Brožík: Myslím si, že tento zákon neřeší, kolik poslanců a kolik členů jednotlivých politických stran vystoupí nebo nevystoupí. Nezlobte se na mě, mluvil jste v tomto směru mimo věc merita zákona. Prosím, pokračujte.
Poslanec Vojtěch Filip: Pane předsedající, nemohu s vaším výkladem souhlasit, protože podle mého soudu je velmi důležité, jestli Český rozhlas jako veřejnoprávní médium poskytuje objektivní a vyvážené informace. A o tom, jestli ta informace je objektivní a vyvážená, také svědčí to, jakým způsobem je kdo protežován v Českém rozhlasu a komu je ubírána možnost, aby svá stanoviska prezentoval v tomto veřejnoprávním médiu. Podotýkám, že každý občan, který vlastní rozhlasový přijímač, je plátcem koncese, a koncesionářský poplatek je snad stejný pro voliče KSČM jako pro voliče sociální demokracie nebo ODS. Schválně jsem nepřipomněl čtyřkoalici vzhledem k tomu, že ta má výrazný náskok jak nad vládní stranou, tak nad stranou smluvně opoziční. Takže jsem přesvědčen, že mluvím k tématu, a hodlám svůj projev dokončit, pokud mi to umožníte, když mě nebudete přerušovat.
V této situaci je zajímavé, že jednotlivá témata a jména, která se objevují, jednoznačně předstihují jak vládní stranu, tak stranu smluvně opoziční. Podotýkám, že paní Marvanová, která zčásti byla, nejdříve nebyla a později byla předsedkyní politické strany, vystoupila devětkrát. Cyril Svoboda osmkrát a daleko za ním zůstal Václav Klaus se svými pěti vystoupeními v Českém rozhlase, a první sociálně demokratický politik se v přehledu objevuje s tím, že vystoupil čtyřikrát. Pokud bychom vyhodnotili nejsledovanější pořad Českého rozhlasu Radiožurnál a Radiofórum, z 264 pořadů je 39 s účastí sociální demokracie, 38 ODS, Unie svobody 24, KDU-ČSL 22 a KSČM 5. Pokud se dočteme ve zprávě Evropské komise o dodržování lidských práv a o objektivnosti českých médií a budeme se divit, že nás Evropská komise kritizuje, nedivte se. Jsem přesvědčen, že rozdíl, tak výrazný rozdíl, kdy parlamentní strana, která má třetí největší zastoupení v Poslanecké sněmovně, se pohybuje v řádu desetkrát menším než jiná politická strana, je také o objektivitě médií.
Zase mohu konstatovat, že v Radiožurnálu sedmkrát vystoupila paní Marvanová, pětkrát vystoupil Marek Benda a Cyril Svoboda, čtyřikrát vystoupil Pavel Rychetský, Jan Kasal a Libor Ambrozek a ostatní. A to ušetřím Poslaneckou sněmovnu toho výčtu, protože v tom vystoupení, kdy se někdo dostal jednou ke slovu, tam už tedy opravdu bychom si mohli zopakovat více jmen jak z Poslanecké sněmovny, tak z české vlády, tak ale samozřejmě i z mimoparlamentních stran.
Jsem přesvědčen, že pokud takto chce Český rozhlas plnit své veřejnoprávní poslání, já jsem přesvědčen, že ho neplní a plnit podle posledních výsledků ani nehodlá. Děkuji vám. (Potlesk.)
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane předsedo. Kdo se dále hlásí do obecné rozpravy? Nikoho nevidím, obecnou rozpravu končím. Poprosím, zda chce vystoupit pan ministr. Není tomu tak. Poprosím pana zpravodaje, zda zazněly návrhy v obecné rozpravě.
Poslanec Petr Pleva: V obecné rozpravě nezazněl žádný návrh na vrácení k dopracování ani návrh na zamítnutí. Měli bychom hlasovat o návrhu na přikázání.
Místopředseda PSP František Brožík: Ano, děkuji, pane zpravodaji. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu a stálé komisi Poslanecké sněmovny pro sdělovací prostředky. Má někdo jiný návrh? Není tomu tak, budeme tedy hlasovat.
Kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu?
Zahajuji hlasování. Kdo je pro, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 463 z přítomných 132 poslanců pro 113, proti nikdo. Návrh byl přijat.
Dále budeme hlasovat, kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání stálé komisi Poslanecké sněmovny pro sdělovací prostředky.
Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 464 z přítomných 133 poslanců pro 84, proti 20. I tento návrh byl přijat.
Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu a stálé komisi pro sdělovací prostředky.
Vážené paní kolegyně, vážení páni kolegové, končím projednávání prvého čtení tohoto bodu, končím projednávání bodu 80.
Vzhledem k tomu, že se blíží 19. hodina, nebudeme již zahajovat další projednávání bodů. Dovolte mi, abych vám připomněl, že zítra sněmovna začíná v 9 hodin a máme pevně stanovené body 170, 36, 37, 86, 89 a 100. Před organizačním výborem a polední přestávkou proběhnou dvě volby a odpoledne je rovněž zařazena řada pevně stanovených bodů.
Končím dnešní jednací den a přeji vám hezký večer, dobrou noc a zítra ráno na shledanou.
(Jednání skončilo v 18.59 hodin.)
***