Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1998 – 2002

(Jednání pokračovalo ve 13.32 hodin.)

Předseda PSP Václav Klaus: Vážení kolegové, pokuste se, kdo jste na dosah, dostavit do sněmovny, abychom mohli zahájit jednání.

Vážení kolegové, dovolte mi tedy zahájit odpolední část našeho jednání. Začneme s body 166, 167, 168, což jsou zprávy, které má pan ministr obrany.

První je bod

Já bych prosil pana ministra, aby uvedl tento předložený materiál.

Ministr obrany ČR Jaroslav Tvrdík: Vážený pane předsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci. V souladu s usnesením Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky č. 519 ze dne 22. října 1999, které mi ukládá informovat o plnění úkolů ozbrojených sil České republiky mimo území České republiky, vám předkládám materiál Vyhodnocení nasazení jednotek Armády České republiky v mezinárodních mírových operacích SFOR na území Bosny a Hercegoviny a KFOR na území Svazové republiky Jugoslávie, provincie Kosovo, za období červenec - prosinec 2000. Ve sněmovním tisku č. 899 je uvedeno hodnocení vojensko-politických aspektů těchto operací a informace o úkolech nasazených jednotek Armády České republiky za uvedené období. Součástí materiálu je i rozbor finančních výdajů spojených se zabezpečením činnosti českého kontingentu za rok 2000 a rovněž vyhodnocení nasazení příslušníků Armády České republiky v mezinárodních operacích na Balkáně.

Dámy a pánové, dovolte mi zdůraznit, že jednotky Armády České republiky v obou operacích SFOR i KFOR své úkoly splnily se ctí. Jsou ceněny nejen nadřazenými velitelskými stupni za svůj vysoce profesionální přístup k plnění bojových úkolů, ale především také místním obyvatelstvem za nestranný přístup k zúčastněným stranám konfliktu. Mezinárodní společenství si plně uvědomuje, že současná politická situace na Balkáně dostatečně nezabezpečuje stabilitu a mírový vývoj. Stále přetrvává etnické napětí vyvolané válečnými událostmi, ozbrojenými střety a spory pramenícími z historického vývoje v tomto evropském regionu. Proto je pobyt mezinárodních mírových sil pod vedením NATO nadále nutný.

Rozborem nasazení jednotek Armády České republiky a efektivitou vynakládaných prostředků na jejich zabezpečení se resort Ministerstva obrany prostřednictvím svých orgánů intenzivně zabývá. Zpravidla jedenkrát za dva měsíce je prováděna kontrola příslušnými resortními kontrolními orgány a rovněž se posuzuje výhodnost cenových relací místního trhu. Dámy a pánové, protože dokument, který máte před sebou je již staršího data zpracování, dovolte mi ubezpečit vás, že v současné době je hledání optimálního řešení struktury českých jednotek na Balkáně uskutečňováno s ohledem na revizi struktury sil prováděných každých šest měsíců Severoatlantickou aliancí při úzké součinnosti s ministerstvy zahraničí a financí, Úřadem vlády a našimi spojenci v obou operacích.

Resort Ministerstva obrany předložil návrh na další působení sil a prostředků Armády České republiky v operacích mezinárodního společenství na Balkáně po 31. prosinci roku 2001 s ohledem na ekonomické náklady a probíhající reformu ozbrojených sil při respektování hlediska plného zachování efektivnosti a akceschopnosti mezinárodních mírových sil. Vláda České republiky usnesením č. 814 ze dne 22. srpna 2001 schválila podstatné omezení působnosti Armády České republiky v silách SFOR, přičemž v operaci KFOR současně dojde k navýšení sil a prostředků s alternativou vytvoření společné československé jednotky.

Vážený pane předsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, sněmovní tisk č. 899 byl projednán ve výboru pro obranu a bezpečnost Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 7. června 2001.

Děkuji vám za pozornost a prosím, aby 39. schůze Poslanecké sněmovny vzala tento dokument na vědomí.

Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji. Prosím pana poslance Titze jako zpravodaje výboru pro obranu a bezpečnost, aby vyjádřil své stanovisko.

Poslanec Miloš Titz: Vážený pane předsedo, pane ministře, milé kolegyně, vážení kolegové. Výbor pro obranu a bezpečnost na své 49. schůzi dne 7. června 2001 po odůvodnění náměstka ministra obrany Ing. Josefa Jehlíka a zpravodajské zprávě poslance Titze a po rozpravě vzal tuto zprávu na vědomí a doporučil Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby tak učinila také.

Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji pěkně. Zahajuji všeobecnou rozpravu, do které mám přihlášku pana poslance Franka. Prosím, pane poslanče.

Poslanec Václav Frank: Vážený pane předsedo, pane ministře, kolegyně a kolegové. Asi se shodneme na tom, že dokument, který je nám v současné chvíli vládou předkládán ke schválení, má již svůj význam, a to i díky Poslanecké sněmovně, za horizontem. Nic to však nemění na tom, že když byl požadavek na pobyt našich vojsk na Balkáně schvalován touto ctěnou sněmovnou poprvé, vyjádřil jsem jménem klubu poslanců KSČM nesouhlas s vysíláním a následným pobytem našich jednotek. Poukázal jsem na možný vývoj a situaci v místech nasazení, ale také na skutečnost, že tato záležitost nebude pro Českou republiku záležitostí levnou. Čas mi dal za pravdu, neboť hodnocení stavu za uvedené období, které je obsahem dokumentu předkládaného nám ke schválení, popisuje politickou, ekonomickou i bezpečnostní situaci ve Svazové republice Jugoslávii a zejména pak v samotném Srbsku.

Přesto mi dovolte k předkládanému hodnocení několik poznámek. Předně se domnívám, že hodnocení se spíše více zabývá zahraničními a vnitropolitickými aspekty vývoje a stavu. Zejména situaci ve Svazové republice Jugoslávii je věnována velká pozornost popsáním změny režimu a možnosti odtržení Černé hory od Srbska. Vývoj bezpečnostní situace konstatuje zase řadu negativních jevů na území Bosny a Hercegoviny, především pak v Kosovu. Příčiny byly a jsou všeobecně známy. Spočívají v etnicky nestabilním a rozjitřeném prostředí, které se zcela zákonitě promítá do pomalé ekonomické obnovy, jejímž důsledkem je opravdu slabost místní správy, kriminalita a zločinnost.

***