(12.20 hodin)
(pokračuje Volfová)
Takže až budeme skutečně jednou na tom tak dobře, že budeme moci vyplácet rodičovský přípěvek na úroveň mzdy, nezapomeňme prosím tuto možnost. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Slovo má paní poslankyně Páralová.
Poslankyně Alena Páralová: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, páni ministři, kolegyně a kolegové, projednáváme vládní novelu zákona č. 177/1995 Sb., o státní sociální podpoře. Přitom před velmi krátkou dobou, dne 1. října letošního roku, nabyla účinnosti vládní novela téhož zákona. Parlament ji projednal v první polovině letošního roku. Není to bohužel jediný zákon, který vláda a hlavně Ministerstvo práce a sociálních věcí takto opakovaně otevírá, a díky této skutečnosti vládne v naší legislativě nebývalý chaos.
Hlavním cílem navrhované novely je poskytovat plošné přídavky na dětmi všem rodinám s dětmi, a to od prvního ledna roku 2003. Zajímavé je, že těm nejpotřebnějším, kteří se pohybují na hranici životního minima, by se přídavky na děti nezvýšily.
Vezměme jako příklad rodinu se dvěma dětmi. Pokud by byl celkový příjem této čtyřčlenné rodiny v roce 2003 přibližně pod 25 tisíc korun, přídavky na děti by se jí od 1. ledna 2003 nezvýšily. Pokud by její příjem byl nad 25 tisíc, přídavky by se jí zvýšily. Přídavky na děti by se tedy zvýšily výhradně rodinám s vyššími příjmy.
Přídavky na děti jsou dosud vypláceny v odstupňované výši podle tří různých koeficientů. Novela navrhuje pouze jeden omezující koeficient. Nicméně jeden koeficient by zůstal, takže pracnost agendy by se výrazně nesnížila. K žádosti o přídavky by bylo třeba dokládat rodný list dítěte, nezaopatřenost, potvrzení o studiu atd. Naopak počet klientů odboru státní sociální podpory by stoupl. Představa, že by dle našich zákonů mohli milionáři žádat na odboru státní sociální podpory o přídavky, je pro mne přirozeně absurdní.
Pokud zde pan ministr hovořil o administrativním obtěžování. Administrativní obtěžování by se velice snížilo, kdyby se snížilo přerozdělování. Určitě by odpadlo, kdyby se zavedla námi navrhovaná rovná daň, protože takto pan ministr peníze lidem z kapes vytáhne, aby jim je pak opět s velkou slávou populisticky vrátil.
Pokud bychom měli opravdu čtyři miliardy na zvýšení dávek státní sociální podpory, pak by se nepochybně našlo několik možností, daleko lepších možností, jak tyto finanční prostředky lépe využít a jak lépe podpořit rodiny s dětmi. Například citlivým upravením některých koeficientů, mezi nimiž je velký odstup, pro výpočet sociálního příplatku, příspěvku na dopravu apod. Necitlivý populismus leží na zeleném stole, u kterého pan ministr sedává.
Obě letošní vládní novely tohoto zákona - jarní i podzimní - se skládají ze dvou částí. Z části vylepšující techniku zákona a reagující na oprávněné připomínky a zkušenosti z praxe. Za druhé z části populistické, poplatné předvolebním nereálným slibům sociálních demokratů. Novela jarní obsahovala návrh na plošné rodičovské příspěvky, které však byly naštěstí z novely sněmovnou vypreparovány. Novela podzimní přináší pro změnu plošné dětské přídavky. Novela jarní by bývala stála daňové poplatníky něco přes dvě miliardy, tato podzimní novela by velmi ráda spolkla něco přes čtyři miliardy. Proč pan minstr Špidla rozdělil novelu na dvě části? Vždyť si jistě velice dobře uvědomuje, že projednání a vydání zákona není levná věc. Je to proto, aby zvýšil statistiku předložených návrhů a zlepšil svůj pracovní obraz? Nebo potřebuje mít stále na stole něco dostatečně populistického, aby nevybledl obraz štědře rozdávajícího pana ministra?
Nejen pan ministr Špidla, ale každý z nás by rád vícero rozdával a pomáhal těm, kdo to opravdu potřebují a kdo se dostali do svízelné situace. Pokud by pan ministr rozdával ze svého, bylo by to něco jiného a nikdo by se jistě nezlobil. Kdyby prodal třeba Lidový dům a výtěžek rozdal potřebným, rádi bychom mu zatleskali, ale zde je třeba jasně říci, že pan ministr nerozdává ze svého a navíc rozdává bohatým. Rozdává z peněz všech občanů naší země v době, kdy je ve státní kase velký dluh. Právě projednávaná novela zákona o státní sociální podpoře by se proto mohla stát jednou z dlažebních kostek na cestě do pekel. Zvyšující se tlak na veřejné finance by se postupem času mohl stát neudržitelný a mohl by ohrozit schopnost státu dostát povinnostem, které je na základě své sociální funkce povinen plnit.
Doufám, že sněmovna na tuto cestu do pekel vládu nepustí, a proto dávám návrh na zamítnutí projednávané novely zákona a děkuji vám za pozornost. (Potlesk.)
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Slovo má pan poslanec Jaroslav Štrait.
Poslanec Jaroslav Štrait: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, jen k některým věcem, které zazněly v rozpravě.
Při jednání Ústavního soudu v roce 1997 jsme s kolegou Matulkou neuspěli, to je pravda, ale jednoznačně jsme si tam vyjasnili s ústavními soudci, že tato sociální dávka je přídavek dítěte. Není to přídavek rodiny, ani poslance, ani ministra, ani nějakého milionáře. Dokonce u nás je legislativa taková, že osmnáctiletý student, který prostě odejde ze společné domácnosti, tyto přídavky může dostávat sám do svých rukou někde ve škole třeba v Brně, ač je třeba z Prahy, atd. atd.
Jsem rád, že kolega Janeček má obdobné názory na populaci, resp. na dětský přídavek. Bylo by opravdu moudré, ale chce to trochu změnu filozofie, přídavky dávat všem dětem a jinými dávkami sociálního systému podpořit rodiny sociálně potřebné. Dokonce u vysokopříjmových kategorií - ty by mohly přispívat formou zvýšených daní.
Víme všichni, že tento návrh zapadá do určité mozaiky, která zde byla předkládána v minulých měsících, předřečnice se o nich zmínila, že porodnost chce u nás systémový přístup, to znamená, jak tyto dávky, tak také ještě byty pro mladé rodiny, právo na práci ve větší míře atd. Jinak skutečně hrozí českému národu, že dopadneme třeba jako Indiáni v Americe a za čas budeme tady ve střední Evropě někde ve středních Čechách v rezervaci.
Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Hlásí se někdo do obecné rozpravy? Pan poslanec Zdeněk Škromach.
Poslanec Zdeněk Škromach: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, já jsem opravdu se zájmem naslouchal srdceryvným projevům a slohovým cvičením některých pravicových poslanců a poslankyň. Myslím, že je to velmi zajímavé poslouchat, jak hovoří v situaci, kdy je předložen naprosto reálný návrh zákona, který má stejným způsobem umožnit stejný přístup dítěte k sociální dávce.
***