(17.50 hodin)
Ministr financí ČR Jiří Rusnok: Děkuji, pane místopředsedo. Paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte, abych jménem vlády předložil Poslanecké sněmovně vládní návrh novely, kterým se mění zákon 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů, dále zákon 442/2000 Sb., kterým se mění zákon dříve jmenovaný o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů, a zákon 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů.
Novela zákona o ČNB, která byla provedena zákonem 442 v minulém roce, přinesla s účinností od 1. ledna tohoto roku některá ustanovení, která nejsou slučitelná s právem Evropských společenství. Jsou to v prvé řadě ustanovení § 5 odstavec 2 písm. b) a ustanovení § 47 odstavec 1 - 4 týkající se rozpočtu České národní banky a ustanovení § 35 písmeno a) o nutnosti dohody České národní banky a vlády o inflačním cíli a režimu kursu české měny k cizím měnám. Toto své tvrzení dokládám pravidelnou zprávou Evropské komise o pokroku České republiky v procesu přistoupení za rok 2000 publikované 8. 11. 2000.
Zmíněná novela, kterou byste měli dnes postoupit k další novelizaci, však obsahovala i některá další ustanovení, která nebyla shledána úplně kompatibilními s právem Evropských společenství. Konstatuje to již zmíněné stanovisko Evropské komise, ale dále i stanovisko Evropské komise, které bylo vyžádáno Českou národní bankou prostřednictvím mise České republiky při Evropských společenstvích v Bruselu a doručeno v únoru letošního roku. Toto stanovisko potom Česká národní banka dále konzultovala a na jaře letošního roku byla připravena tzv. druhá harmonizační novela zákona o České národní bance, která byla projednána vládou a 14. června 2001 byla ve formě vládního návrhu zákona předložena Poslanecké sněmovně.
Dnes předkládaná novela byla vypracována především v zájmu odstranění disharmonie výše uvedených a některých dalších ustanovení s právem Evropských společenství. Novela obsahuje dále některá zpřesnění legislativně technického a v menší míře i věcného obsahu.
Pro obsah navrhované novely zákona o České národní bance je dále podstatný nález Ústavního soudu ze dne 20. června 2001 č. 278/2001 Sb., který byl ve Sbírce vyhlášen 3. srpna tohoto roku, tedy poté, co vám byl vládní návrh harmonizační novely zákona o České národní bance předložen. Proto ona harmonizační novela nemohla již reagovat na tento nález.
Ten se však dotkl i některých ustanovení zákona o České národní bance, která jsou dotčena i harmonizační novelou a reagují na právní stav založený novelou o České národní bance v zákoně č. 442/2001 Sb. Tato věc bude vyžadovat určitou koordinaci legislativních prací zde v Poslanecké sněmovně. Konkrétně se týká § 5 odstavec 2 písmeno b) návrhu, který hovoří o kompetenci bankovní rady České národní banky schvalovat rozpočet České národní banky, dále pak § 35 písmeno a) návrhu. To je paragraf, který hovoří o dohodě s vládou ve věci stanovení inflačního cíle a režimu kursu české měny k cizím měnám. A § 47, který se týká rozpočtu České národní banky.
Navrhovaná právní úprava neřeší soulad § 2 odstavec 1 věta prvá s článkem 98 odstavec 1 věta druhá ústavy, pokud se týče formulace hlavního cíle ČNB. Nesoulad s ústavou, který založila novela zákona o České národní bance 442/2000, byl též předmětem návrhu prezidenta republiky Ústavnímu soudu, který byl podán dne 22. prosince 2000. Přestože ústavně proklamovaný hlavní cíl ČNB péče o stabilitu měny je v rozporu s hlavním cílem proklamovaným Statutem Evropské centrální banky, kterým je cenová stabilita - a je tedy nutné dosáhnout změny hlavního cíle ČNB v ústavě - nelze tak současně učinit bez její změny. Rozpor § 2 odstavec 1 věta první s článkem 97 odstavec 1 věta druhá byl očividný a nález Ústavního soudu č. 278/2001 Sb. tuto větu zrušil. Hlavní cíl ČNB je tedy dočasně a v rozporu s harmonizací formulován dnes pouze v ústavě.
Projednávaná právní norma je plně harmonizační a nemá žádné dodatečné nároky na státní rozpočet. Hlavní navrhované změny jsou v následujících ustanoveních:
Za prvé v ustanovení § 6, kde dochází k upřesnění formulace odstavce 6 v souvislosti s dosavadním odstavcem 11, pokud se týče neslučitelnosti funkcí členů bankovní rady České národní banky s jinými výdělečnými činnostmi.
Za druhé. V návaznosti na legislativní úpravy § 6 je do tohoto ustanovení navrhováno nové znění odstavce 13. Toto znění vychází ze statutu Evropské centrální banky a týká se možnosti přezkumu odvolání guvernéra ČNB Evropským soudním dvorem. Toto ustanovení je navrhováno s odloženou účinností k datu vstupu České republiky do Evropské unie.
Za třetí. V návrhu se zpřesňuje formulace § 9; týká se zákazu platného pro Českou národní banku přijímat nebo vyžadovat pokyny od jakéhokoli subjektu včetně státních orgánů, které by se týkaly hlavního cíle České národní banky,
Za čtvrté. V § 31 se zpřesňuje znění odstavce 2, které legislativně jednoznačně řeší kompetenci ČNB v oblasti cenných papírů. Jde o výslovné vyjádření kompetence ČNB evidovat krátkodobé cenné papíry s dobou splatnosti do jednoho roku emitované státem a dále evidovat vlastní cenné papíry vydávané - nebo emitované, chcete-li - ČNB a evidovat dluhopisy s dobou splatnosti do jednoho roku podle § 98 odstavce 2 zákona o cenných papírech. Toto ustanovení ukládá ČNB povinnost plnit při této evidenci obdobné povinnosti, jako plní Středisko cenných papírů podle § 1 odstavec 4 zákona o cenných papírech, a odráží tak současný stav. Nejde tedy o rozšíření kompetence ČNB, ale o její souhrnné vyjádření.
Za páté. V § 38, který se týká mezibankovního platebního styku, se vytvářejí tímto návrhem legislativní předpoklady pro účast nebankovních subjektů, které pro to mají především technické a organizační předpoklady, v zúčtovacím centru ČNB. Věc bude založena na smluvní bázi mezi Českou národní bankou a nebankovním subjektem. Tento nebankovní subjekt bude muset pro samotné uzavření smlouvy splnit vysoké nároky a zavázat se k plnění obdobných podmínek jako banky v zájmu toho, aby jeho účastí v zúčtovacím centru ČNB nebyla ohrožena plynulost platebního styku. Je předpoklad s přihlédnutím k velikosti České republiky a k uskutečňovaným platebním operacím, že může jít nanejvýš o několik málo subjektů
Za šesté. Závažnou je změna, která se odráží v § 47. Týká se rozpočtu České národní banky. Tento rozpočet je v důsledku výše uvedeného nálezu Ústavního soudu opětovně sjednocen, nicméně podstatné je, že má zůstat zachována kontrola České národní banky ze strany Nejvyššího kontrolního úřadu.
***