(13.30 hodin)
Ministr financí ČR Jiří Rusnok: Děkuji, pane předsedající. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, budete v prvním čtení projednávat návrh novely zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech, ve znění pozdějších předpisů. Musím zdůraznit, že příprava této novely byla značně obtížná, a to nejenom z hlediska harmonizace s právem Evropských společenství, ale i ve vztahu ke stávajícím právním předpisům České republiky.
Je obecně známo, že zákon o spořitelních a úvěrních družstvech byl přijat na základě poslanecké iniciativy, přes záporná stanoviska jak Ministerstva financí, tak i České národní banky. Přijatý zákon byl pojat koncepčně, zcela chybně a napravovat tyto nedostatky a škody, které na jeho základě vznikly, je dnes téměř nemožné.
Řadu chyb v zákoně již odstranila novela, která byla přijata v loňském roce, nicméně otázka harmonizace zůstala mimo její působnost. Proto stěžejním cílem projednávané novely je dosažení úplné harmonizace zákona o spořitelních a úvěrních družstvech s aktuálním stavem práva Evropských společenství.
Do zákona byly zakomponovány následující principy předložené novely:
1. Byla implementována směrnice Evropských společenství o systémech záruk za vklady, která členskému státu stanoví povinnost zákonem vytvořit minimálně jeden subjekt, který bude zajišťovat případné nároky vkladatelů vůči finanční instituci.
2. Změny v systému pojištění vkladů týkající se především limitů pro náhradu v souladu se směrnicí a možnosti odškodňovat i škody, které mají vztah k peněžním prostředkům vedeným u družstevní záložny.
3. Byl zakotven princip jednotné licence, tzn. uznávání bankovních licencí vydávaných ve státech Evropské unie úvěrovým institucím na našem území.
4. Rozšíření okruhu informací, které jsou volené orgány družstevní záložny povinny podávat, čili rozšíření informační povinnosti volených orgánů.
5. Došlo ke zpřísnění podmínek pro udělení povolení, ale současně ode dne přistoupení České republiky k Evropské unii rozšíření v souladu s primárním právem ES předmětu činnosti družstevních záložen.
6. Novela navrhuje umožnit družstevním záložnám ode dne přistoupení České republiky k Evropské unii působit v jejich členských státech.
7. Byl zakotven princip spolupráce mezi orgánem dohledu, tj. v České republice Úřadem pro dohled nad družstevními záložnami, a obdobnými orgány jiných států, dále informační a konzultační povinnost ve vztahu k orgánům Evropské unie.
8. Byly zaneseny paragrafy, které by měly zabránit spekulativnímu postupování pohledávek z vkladů v době zákazu nakládání vkladatelů s vklady.
9. Novela upravuje povinnost mlčenlivosti a případy, kdy se tato povinnost na povinné subjekty nevztahuje.
Vzhledem k náročnosti úprav, které nás čekají a které vyplývají z požadavků evropského práva, snažili jsme se časový horizont, který nám zbývá, prodloužit, a proto je oddálena účinnost některých harmonizačních ustanovení zákona až ke dni vstupu Smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost.
S ohledem na citlivost sektoru, o kterém zákon pojednává, a s ohledem na potřebu harmonizovat tento zákon s právy Evropských společenství si vás, vážené paní poslankyně a vážení páni poslanci, dovoluji požádat o propuštění tohoto návrhu do druhého čtení. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji, pane ministře. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Michael Kuneš.
Poslanec Michael Kuneš: Děkuji, pane místopředsedo. Myslím, že nebudu zatěžovat sněmovnu obsáhlým obhajováním tohoto návrhu. Myslím, že tento návrh vyžadovala sněmovna již v minulých letech. Víme, co se odehrálo v této sněmovně začátkem letošního roku, když jsme řešili problém odškodňování záložen a spotřebních družstev, tak si myslím, že tady už nebudu citovat to, co říkal pan ministr, takže si myslím, že bychom mohli otevřít obecnou rozpravu k tomuto zákonu.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu, do které nemám písemných přihlášek a do které se jako první z místa hlásí pan poslanec Doktor.
Poslanec Michal Doktor: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, kolegyně a kolegové, budu se snažit být stručný, byť nemohu slíbit, že budu tak stručný jako pan zpravodaj, který mě trochu svým vystoupením zaskočil.
Na úvod svého vystoupení řeknu některé faktické poznámky, resp. retrospektivu toho, co se událo v sektoru družstevních záložen od přijetí zákona 87/1995 Sb.
Pan ministr financí tady uvedl, že původní zákon 87/1995 Sb. již byl novelizován od té doby dvakrát, poprvé to bylo aktivitou části poslanců, je zbytečné jmenovat toto složení, zhruba stejná skupina poslanců provedla i druhou novelu. Dodal bych k tomu - bohužel se této aktivity nikdy nechopila žádná z vlád, které byly u moci od roku 1996, resp. 1. 1. 1996, kdy začaly družstevní záložny na trhu financí působit. Tato novela zákona, kterou předkládá vláda pod tiskem 1088, přichází do Poslanecké sněmovny až teď.
Musím říci, a je naprosto korektní a nevyvratitelné, že přichází s více než tříměsíčním zpožděním, než jí ukládalo usnesení Poslanecké sněmovny, které žádalo vládu České republiky, aby předložila novelu zákona 87/1995 Sb., ve znění zákona 100/2000, nejpozději do června letošního roku, a musím být korektní a říci, že za to nemůže pan ministr Rusnok, ale v té době řídil Ministerstvo financí někdo úplně jiný.
Prostudoval jsem si novelu zákona veden snahou, resp. tím, že jsem byl jedním z předkladatelů zmíněných novel zákona, které výrazně upravovaly právní prostředí. Nebudu se vracet ke kvalitě původního zákona. Musím říci, že v mnohém představa vlády, resp. obsah novely, kterou projednáváme, odpovídá i mým představám. Jsou zde však některé prvky, které, obávám se, kdybychom měli být zcela věrohodní a zcela otevření, tak to musíme nazvat řízenou likvidací celého sektoru, resp. jakýmsi zazimováním, zaledováním nebo odstavením družstevních záložen z finančního trhu.
Jednak tento argument asi nemůže zaznít na půdě Poslanecké sněmovny, protože existují-li z celkového původního počtu více než sto družstevních záložen ještě ty družstevní záložny, které nevykazují krizové faktory, které hospodaří i dnes, po otřesu na trhu, se ziskem a kde nehrozí ztráta vkladů jejich členů, pak nemáme právo jejich podnikání zmařit tím, že nastavíme některé vnitřní parametry podnikání tak, že jsou vystaveny faktické likvidaci. To není možné určitě říci, že jediným přechodným ustanovením novely zákona by mělo být nějaké datum, ke kterém řekneme, že mají družstevní záložny přestat podnikat.
Na druhé straně ale musím uznat, že parametry, tak jak je doposud nastavily naše dvě novely, zejména parametry o zapisovaném základním jmění a některé parametry upravující vnitřní podmínky podnikání družstevních záložen, musí doznat výrazné kvalitativní změny.
Chtěl bych diskutovat především o tom, a my budeme jistě vystaveni kritice či dotazům, zda je vůbec potřebné ještě přijímat nový zákon, a já bych se chtěl zeptat, je-li tedy potřeba nastavovat zapisované základní jmění, které já chápu, že je v souladu se směrnicí 2000/12 Evropských společenství, a je v podstatě zvoleno v té nižší úrovni, v té nejnižší možné úrovni, zda je ho možné dosáhnout v časovém horizontu tak, jak je v zákoně navržen v přechodných ustanoveních.
Vyslovuji obavu, že žádná ze zdravých existujících družstevních záložen není schopna ani v režimu přechodného ustanovení vyhovět parametrům tohoto zákona. Obávám se toho, že bude-li potřeba dostát zapisovaného základního jmění ve výši 40 milionů korun, resp. jednoho milionu eur, povede to k nucenému slučování těch družstevních záložen, které na trhu existují.
***