(Jednání pokračovalo ve 13.00 hodin.)
Místopředseda PSP František Brožík: Kolegyně a kolegové, polední přestávka uplynula a budeme pokračovat v rozpravě k bodu č. 42, kterým je vládní návrh zákona o penzijním připojištění se stáním příspěvkem. Pan ministr již zaujal místo u stolku zpravodajů, paní zpravodajka Němcová je také přítomna.
Jsou zde přihlášky pana poslance Štraita, pana poslance Krásy a pana poslance Vladimíra Doležala.
Upozorňuji, že se jedná o obecnou rozpravu k tomuto návrhu zákona.
Udílím slovo panu poslanci Štraitovi. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Jaroslav Štrait: Vážený pane předsedající, dámy a pánové. Vím, že předkládaná novela má blíž k financím než k sociálnímu zabezpečení, ale já se o sociální systém zajímám profesně, a tak mě zajímá samozřejmě i tato novela.
Jde o masivní novelu penzijního připojištění zákona č. 42/1994 Sb. Jde o novelu v pořadí již čtvrtou, jak jsem se dozvěděl, já myslel vždycky třetí. Ale i tak to svědčí o tom, že původní zákon byl v polovině 90. let ušit horkou jehlou.
Nebudu zcela vědomě - a podtrhuji sousloví "zcela vědomě" - konkrétní v tom, že řada nejmenovaných - a podtrhuji slovo "nejmenovaných" - penzijních fondů nedokázala klientům poskytnout slibovaný profit, ale také třeba i zvýšený zisk v některých případech a hlavně takové jistoty.
Penzijní fondy jsou institucemi, které se budují na několik desetiletí a mají doslova trvání na generace. Pan ministr Špidla - a podle mě právem - je označuje za jeden z pilířů našeho budoucího penzijního systému nebo penzijní reformy.
Když jsem si to studoval, skutečně jsem tam vycítil, že novela posiluje transparentnost, do jisté míry bezpečnost a důvěryhodnost. Proto si zasluhuje podpory. Je, jak jsem říkal, nejmasivnější, zatím je tedy nejkompletnější, kterou jsem četl. Je ale také pravděpodobné, že některé paragrafy - tady o tom bylo mluveno z úst zpravodajky - zvlášť které se týkají třeba dozoru státu, by měly být prohloubeny. Jistot není nikdy dost. Tuneláři u nás bohužel mají vždycky o krok předstih a exekutiva je víceméně dohání.
Stejně tak by podle mého soudu klienti fondů uvítali státní záruky a rychlost případné likvidity fondů, když se rozhodnou třeba to vypovědět. Z německé praxe vím, že tyto věci lze lépe legislativně ošetřit. Ale to je samozřejmě předmětem druhého čtení, na které se těším.
Z výše uvedeného, co jsem řekl, doporučuji propustit novelu do druhého čtení. Děkuji.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane poslanče. Hovořit bude pan poslanec Václav Krása, připraví se Vladimír Doležal.
Poslanec Václav Krása: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, dámy a pánové. Pan ministr ve své úvodní řeči hovořil o tom, že tato novela zákona je asi nejvýznamnější. Myslím, že pan ministr měl pravdu, ale je to nejvýznamnější novela zákona o penzijním připojištění v tom negativním slova smyslu.
Myslím, že všichni, kdo se zajímají o problematiku penzijního připojištění, očekávali nový návrh zákona, a to především proto, že tato novela měla posílit transparentnost, bezpečnost a důvěryhodnost systému penzijního připojištění. Správná idea o oddělení finančních prostředků účastníků penzijního připojištění od akcionářů penzijního fondu byla bohužel dopracována v návrhu novely zákona tak, že zřejmě má vést k likvidaci stávajících občanských penzijních fondů a jejich nahrazení zaměstnaneckými penzijními fondy. Já si jinak sám pro sebe nedovedu vysvětlit, jak může být předložen tento zákon a zároveň velmi rychle dodán do Poslanecké sněmovny zákon o zaměstnaneckých penzijních fondech.
Základní změna navržená v novele zákona o penzijním připojištění spočívá v tzv. účastnických fondech, to znamená, že majetek vytvořený příspěvky účastníků a státními příspěvky je oddělen od majetku fondu. Bohužel tato správná myšlenka je v projednávané novele zpracována zcela chybně. Členové účastnických fondů se na jedné straně, tak jak říkala paní zpravodajka, stávají jejich spoluvlastníky, ale na druhé straně nenesou žádná rizika spojená s investováním. Všechna tato rizika jsou přenesena na akcionáře penzijních fondů. Novela stanoví akcionáři povinnost uhradit ztráty spravovaného účastnického fondu akciové společnosti nad rámec svého akciového podílu.
Je zřejmé, že předkladatelé návrhu zákona se pravděpodobně inspirovali anglosaským modelem tzv. svěřeneckého majetku, ale sám pan ministr jistě ví, že tento model nemá oporu v našem právním řádu a že mu neodpovídají ani úpravy dalších zákonů, tak jak se tady zmínila zpravodajka k tomuto zákonu.
Novela vnáší oprávněnou nejistotu mezi akcionáře penzijních fondů. Pokud bude navržený zákon přijat, budou akcionáři zvažovat, zda bude ekonomické vlastnit penzijní fond, zda to nepředstavuje příliš velké riziko. Musíme konečně pochopit, že akcionáři penzijních fondů nejsou nikde na světe filantropové, ale že se jedná o standardní podnikatelskou činnost. Vnášení nejistoty do systému dlouhodobých úspor může mít zničující účinky pro celý systém a může vážně ohrozit ekonomické prostředí.
Jsem přesvědčen, že předložený návrh novely zákona o penzijním připojištění představuje výše zmíněná nebezpečí, a proto navrhuji, aby tento návrh zákona byl zamítnut.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji, pane poslanče. Hovořit bude pan poslanec Vladimír Doležal. Další písemné přihlášky do obecné rozpravy nemám.
Poslanec Vladimír Doležal: Vážený pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, dovolte, abych navázal na paní zpravodajku a předřečníka a přednesl krátké posouzení novely zákona o penzijním připojištění.
Základní koncepční změnou má být vytvoření účastnických fondů. Smyslem této změny je zlepšení zajištění jistoty pro účastníky připojištění tím, že majetek vzniklý z příspěvků účastníků a státu bude vyňat z majetku penzijního fondu a vložen do účastnického fondu. Protože účastnický fond nebude právním subjektem, nezmění se prakticky nic proti současnému stavu, kde jsou dána stejná pravidla pro hospodaření s majetkem vzniklým z příspěvků účastníků a státu, jako tomu bude u účastnických fondů.
Určitá změna bude tehdy, pokud penzijní fond bude obhospodařovat více účastnických fondů, neboť majetek bude rozdělen na menší samostatně spravované celky. Zvýšení jistoty účastníků má být dle novely dosaženo zřejmě tím, že vznik, zánik, sloučení, rozdělení a splynutí účastnických fondů má být podrobeno kontrole státního dozoru. Úpravu působení státního dozorového orgánu je třeba považovat za naprosto nedostatečnou až zmatenou.
Vzhledem k ustanovení § 46 odst. 2 zákona platí pro rozhodování ministerstva nepochybně správní řád. V tomto případě však není jasné, kdo bude účastníkem řízení, neboť podle obecné úpravy je účastníkem řízení ten, jehož zájmy jsou dotčeny. Pokud tedy vyjdu z této obecné definice, budou účastníky řízení například o sloučení dvou účastnických fondů v rámci jednoho penzijního fondu všichni účastníci připojištění.
***