(11.40 hodin)
(pokračuje Rusnok)
Za třetí - v budoucnu by mohly vznikat další účastnické fondy, a to schválením penzijního plánu a statutu na žádost penzijního fondu. Jednotlivé účastnické fondy se budou lišit penzijními plány a svými statuty. V rámci jednoho penzijního fondu tak budou moci být vytvořeny např. penzijní plány pro určité specifické skupiny klientů nebo statuty se specifickou investiční politikou vhodnou například pro mladší či starší skupiny účastníků onoho připojištění.
Za podmínek stanovených penzijním plánem bude možný převod účastníků z jednoho účastnického fondu do druhého v rámci téhož penzijního fondu. Možnost převodu účastníků z jednoho penzijního fondu do jiného zůstává zachována, bude se však jednat vždy o individuální převody účastníků.
O stavu a pohybu majetku v každém účastnickém fondu bude penzijní fond povinen účtovat odděleně od svého majetku a od majetku v ostatních účastnických fondech.
Poslední princip - pokud bude výsledkem hospodaření s majetkem v účastnickém fondu ztráta, nesmí se tato ztráta projevit v nárocích účastníků - to je odlišné od podílových fondů - a měla by být vždy kryta z rezervního fondu účastnického či penzijního fondu. V poslední řadě ji pak musí uhradit akcionář. Účastníkovi po vzniku nároku musí být vždy vyplaceno nejméně to, co zaplatil na svých příspěvcích a co mu poskytl stát formou státních příspěvků.
Kromě popsané nejvýznamnější změny jsou navrhovány i další drobnější změny, například jsou to změny, které souvisí s připravovaným vstupem do Evropské unie, kdy musíme promítnout do platného zákona zásadu tzv. rovného zacházení, zákaz diskriminace, upravit investiční možnosti penzijních fondů, rozšířit jejich působnost v tomto smyslu, předefinovat podmínku trvalého bydliště pro nárok být účastníkem penzijního připojištění, avšak tak, aby státní příspěvek nebyl poskytován komukoli, kdo nemá určité vazby na Českou republikou. Dále jsou zde obsaženy změny, které souvisejí s výkonem státního dozoru nad penzijními fondy. Jedná se například o úpravy, které zvyšují požadavky kladené na osoby v orgánech penzijních fondů, stanovují se podrobnější pravidla při likvidaci, omezuje se mlčenlivost o některých údajích týkajících se penzijního fondu, zavádí se pravidelné zveřejňování zpráv orgánů státního dozoru o penzijních fondech a vývoji penzijního připojištění vůbec.
V předloženém návrhu novely zákona o penzijním připojištění se státním příspěvkem byly zohledněny všechny oprávněné připomínky, které vzešly v průběhu legislativního procesu vlády, a byly vypořádány tak, že vláda souhlasila s tímto konečným zněním.
Navrhovaná úprava zákona o penzijním připojištění nebude mít dopad na státní rozpočet.
Závěrem, si vás, vážený pane předsedo Poslanecké sněmovny i vážené paní poslankyně a páni poslanci, dovoluji požádat o souhlas s návrhem novely zákona v předloženém znění. Současně upozorňuji, že se jedná o vládní návrh, který obsahuje i harmonizační prvky k harmonizaci práva s právem Evropských společenství.
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji panu ministrovi. Prosím poslankyni Miroslavu Němcovou jako zpravodajku rozpočtového výboru, aby se ujala slova.
Poslankyně Miroslava Němcová: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, vážení členové vlády, vážené kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych pronesla svou zpravodajskou zprávu v prvním čtení ke sněmovnímu tisku 1087, kterým je návrh zákona o penzijním připojištění se státním příspěvkem.
Je třeba se trochu vrátit do historie a připomenout si, že tento zákon byl přijat v roce 1994, posléze byl v roce 1999 novelizován, a to tak, že tato novela přispěla k posílení stability a bezpečnosti stávajícího systému. Přinesla také motivační prvek, a to v podobě státního příspěvku, zavedla daňové úlevy i na straně zaměstnavatelů přispívajících na penzijní připojištění svých zaměstnanců. Systém se tak stal pro vstup zaměstnanců i zaměstnavatelů otevřeným.
Dopady poslední novely však v praxi ještě nebylo možné pro krátký čas - připomenu, že to bylo z roku 1999 - řádně vyhodnotit. Jsme ve chvíli, kdy již je předkládána další novela. Tato má zavést některé změny, a to natolik zásadní, že jsem přesvědčena o tom, že by si zasloužily dostatek času a důkladné propracování, zejména za situace, kdy neexistují žádné věcné důvody spojené s poměry na trhu penzijního připojištění nebo důvody související se vstupem do Evropské unie, které by vyvolávaly časový tlak na přijetí této novely.
Dovolím si říci několik slov k zásadní systémové změně, kterou tato novela přináší. Tato změna spočívá ve vytvoření účastnických fondů tím způsobem, že od majetku penzijního fondu bude oddělen majetek vytvořený příspěvky účastníků, státními příspěvky a výnosy z těchto příspěvků. Jedná se o způsob, jaký byl aplikován u podílových fondů. Cílem této úpravy je - jak je deklarováno v důvodové zprávě a jak také zmínil pan ministr - posílit transparentnost, bezpečnost a důvěryhodnost systému penzijního připojištění. Tento cíl je jistě chvályhodný a není třeba jej zpochybňovat. Je třeba si klást otázku, zda tato novela k podobnému cíli vede.
Podstatné výhrady, které lze uvést v tuto chvíli k předložené novele, na to, jak zásadní koncepční změny hodlá novela vnést do systému penzijního připojištění. Jsem přesvědčena o tom, že byla vypracována v ne dostatečném časovém limitu, ale její předložení určitě souvisí s přípravou zaměstnaneckých penzijních fondů. Není určitě náhodou, že obě tyto novely se zde objevují současně.
Závažným problémem předložené novely je, že účastníci tohoto systému se stávají na jedné straně spoluvlastníky, ale na druhé straně nenesou žádná rizika spojená s investováním. Ta přebírají akcionáři penzijních fondů. Novelu v předložené podobě nelze aplikovat, protože není dopracovaná v souvislostech, to znamená např. ke správnímu řádu, obchodnímu zákoníku či zákonu o účetnictví. Lze jí také vytknout, že obsahuje mnoho věcně nesprávných, chybných a zmatečních ustanovení. Některá z ustanovení jsou nepřekročitelná, neboť jsou nejen v rozporu s platným právem České republiky, ale rovněž je nelze považovat za kompatibilní s principy evropského práva.
K dokumentaci toho, co jsem nyní řekla, uvedu následující příklady. Prvním z nich je objektivní ručení akcionáře vlastním soukromým majetkem nad rámec jeho akciového podílu za hospodaření a ztráty akciové společnosti či majetkového správce. Novela v ustanovení § 35 odstavec 6 stanoví akcionáři povinnost sanovat ztráty spravovaného účastnického fondu akciové společnosti nad rámec svého akciového podílu, pokud k úhradě ztráty nestačí zdroje společnosti. Jedná se o objektivní povinnost, která je způsobena nikoli zaviněním akcionáře, který nejenže v důsledku špatného hospodaření akciové společnosti přijde o svůj vložený podíl, ale vzniklé ztráty uhradí ze svých prostředků. Domnívám se, že navržené znění je nepřípustné a je v rozporu s dosavadním právním režimem hospodaření akciové společnosti.
Stejnou povinnost akcionáře zavádí také § 4 odstavec 9. Ukládá mu složit mimořádný peněžitý vklad. Navíc není ani specifikováno, co se stane, když akcionář svou povinnost nesplní, a termín vkladu není žádným způsobem definován. Dalším problémem je vztah povinnosti mimořádného peněžního vkladu vůči nucené správě podle § 43 A.
***