(18.00 hodin)
Poslanec Zdeněk Kořistka: Vážený pane předsedající, nemohu říci vážená vládo, protože jsou zde pouze dva ministři - ministr školství a ministr financí. Vážené kolegyně a kolegové, nebudu vás dlouho zdržovat. Chtěl bych zde přednést doprovodné usnesení k tomuto projednávanému bodu, ale předtím si ještě neodpustím malou repliku k premiérovi Zemanovi, který zde již několikrát hovořil o tom, jak školství je prioritou této vlády. Chtěl bych upozornit na materiál státní rozpočet kniha C, kde se hovoří, že je to sice priorita, ale hovoří se, že tato kapitola bude navýšena oproti letošnímu roku o 3,1 %. Na jiné stránce stejného materiálu se dozvídáme, že je prognóza na příští rok inflace ve výši 4,6 %. To znamená, že reálné příjmy do kapitoly školství se budou snižovat. Myslím si, že ani my, ani pan ministr školství z toho radost nemá. To je jenom replika k prohlášení pana premiéra.
Nyní k doprovodnému usnesení. Navrhl bych toto usnesení: Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky žádá vládu České republiky, aby při projednávání druhé verze státního rozpočtu na rok 2002 předložila informaci
a) o počtu pracovníků na jednotlivých ministerstvech před přesunem kompetencí a po přesunu kompetencí na kraje,
b) o přesunu kompetencí na kraje podle jednotlivých resortů,
c) jakými finančními prostředky disponovala v uplynulých třech letech ministerstva pro zajištění těchto kompetencí před přesunem a jaké finanční prostředky byly v souvislosti s těmito převody kompetencí přesunuty na kraje.
Zdůvodnění je jednoduché. My jsme zde dnes projednávali zákon o rozpočtovém určení daní. Víte, že se zde operovalo s mnoha čísly, hlavně zde byla zpochybňována čísla vzešlá z diskuse hejtmanů a členů krajských samospráv. Mám nyní na mysli variantu 18,3 miliardy korun. Jsem přesvědčen o tom, že ještě než se budeme bavit o státním rozpočtu, měli bychom znát, jak reforma veřejné správy probíhá, jak se to projevuje na počtech pracovníků ve státních orgánech, v centrálních orgánech státní správy a hlavně jak se to promítá s přesunem nejen kompetencí, ale finančních zdrojů z jednotlivých ministerstev na kraje.
Vysvětlil bych vám zde konkrétní příklad, který vlastně ukazuje, že např. ministerstvo místního rozvoje, které má určité kompetence a přesunuje tyto kompetence na kraje, samozřejmě při návrhu státního rozpočtu nejenže tyto pracovníky neomezuje, ale zároveň nejsou omezovány ani finanční zdroje. Myslím si, že toto by měla Poslanecká sněmovna znát detailně. Proto navrhuji toto doprovodné usnesení. Samozřejmě v materiálech o státním rozpočtu se o těchto některých informacích dozvídáme, ale nejsou tak detailní a zaměřeny tak, jak požaduji v tomto doprovodném usnesení.
Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Omlouvám se paní kolegyni Šojdrové, která rázným krokem vyrazila k řečništi, ale s přednostním právem vystoupit požádal o slovo předseda poslaneckého klubu KSČM.
Poslanec Vojtěch Filip: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, paní a pánové, omlouvám se kolegyni Šojdrové, že jsem využil svého práva, abych reagoval hned.
Opravdu mi vadí velmi populistický tón doprovodného usnesení. Kdyby pan kolega Kořistka chtěl vědět, kolik odejde úředníků z ministerstev, která ztratila své kompetence, bude se zajímat nikoliv o to, jaké budou mzdové prostředky, ale jaké budou prostředky na odchodné. Tím by získal přehled. To, jaká je výše prostředků na mzdy, neřeší vůbec, ale vůbec počet pracovníků jednotlivých ministerstev.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Prosím pana poslance Kořistku.
Poslanec Zdeněk Kořistka: Vážený pane předsedající, chtěl bych vaším prostřednictvím oslovit předsedu klubu KSČM. To jsme si doopravdy nerozuměli, protože já nehovořím o mzdových prostředcích, ale o financích, které měla tato ministerstva k dispozici, když zajišťovala určité kompetence. Například ministerstvo dopravy hospodařilo s nějakým obnosem peněz na údržbu silnic a druhých a třetích komunikací. Samozřejmě mě zajímá tok. To znamená - tyto kompetence byly přesunuty na kraje, jakými zdroji budou kraje disponovat v roce příštím. O tohle mi jde. Nejde mi o žádné platy úředníků, nejde mi o populistické věci. Jde mi o to, abychom se dozvěděli reálná čísla, protože reálná čísla, která máme od hejtmanů, jsou alarmující. V podstatě se dozvídáme, že například finanční prostředky na zabezpečení pravomocí a kompetencí se snižovaly oproti letošnímu rozpočtu. Jde mi o to, abychom tato čísla měli pravdivá. Nejde o žádné populistické usnesení, nejde ani o platy úředníků. To jsme si doopravdy nerozuměli.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Slovo má paní kolegyně Šojdrová, připraví se pan poslanec Šulák.
Poslankyně Michaela Šojdrová: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové, dovolte, abych velmi stručně reagovala na závěr projevu předsedy vlády, ve kterém se přihlásil ke školství jako rozpočtové prioritě a zároveň odmítl tlak reprezentace veřejných vysokých škol, kterým se snaží upozornit na nedostatečnou podporu právě této části školství.
Nepovažuji za výraz prioritního postavení to, že dotace obcím na jednoho žáka základní školy mají klesnout v příštím roce zhruba o sto korun. Stejně tak nepovažuji za výraz priority nulový nárůst provozních prostředků na regionální školství a především nulový nárůst výdajů na veřejné vysoké školy. Veškerý nárůst výdajů kapitoly školství je spotřebován na nárůst mezd a platů v regionálním školství.
Snahu vlády lépe zaplatit učitele v regionálním školství chápu a je to něco, za co bych chtěla vládě poděkovat. Jak ale porostou platy na vysokých školách? Ptám se, proč vláda nemyslela na tuto část veřejného školství. Nechci, aby se veřejné vysoké školy staly rukojmím politických stran na politickém kolbišti. Proto se omezím pouze na konstatování, že předseda vlády by neměl reprezentaci veřejných vysokých škol vyčítat to, že koná svoji povinnost, když se hlásí o potřebné státní dotace.
Možná kdyby tady byl, tak by si vzpomněl na to, že již v loňském roce veřejné vysoké školy upozorňovaly na nedostatečné krytí nákladů spojených s požadavkem na nárůst přijímaných uchazečů a transformaci studijních programů. Přestože jim nebyly tyto dotace na letošní rok vládou - a přiznám, že ani Poslaneckou sněmovnou - navýšeny, zachovala reprezentace veřejných vysokých škol vůči vládě loajální postoj. Jestliže tedy letos veřejné vysoké školy upozorňují na hrozící krizi, pak bychom měli vnímat toto upozornění jako výzvu k nápravě a hledání řešení, a ne jako nemístné vydírání či nátlak. Proto se připojuji k návrhu na navýšení výdajů na veřejné vysoké školy, které zde již byl přednesen. (Potlesk.)
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji oběma dvěma kolegům za potlesk. Prosím pana poslance Šuláka.
Poslanec Petr Šulák: Vážený pane předsedající, vážené dámy a pánové, vážená vládo, dovolím si jenom několik zásadních poznámek k tomu, co zde zaznělo k návrhu státního rozpočtu z úst pana předsedy Poslanecké sněmovny a některých opozičních poslanců. Zaznělo zde, že pro ekonomiku v růstové fázi platí, že by měly růst také příjmy. Chci k tomu jenom poznamenat, že obvykle pro každý ekonomický projekt platí, že mezi fází investování a fází vzniku přínosu zpravidla existuje časová prodleva.
Dále zde bylo řečeno, že příjmová strana rozpočtu určitě nebude naplněna, zatímco výdajová strana ano, a tudíž poroste deficit rozpočtu. Myslím, že je to tvrzení proti tvrzení. Obavy s ohledem na to, že již byly nastoupeny růstové trendy, jsou neopodstatněné.
***