(16.50 hodin)
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji předsedovi Poslanecké sněmovny. Pan kolega Ransdorf má slovo.
Poslanec Miloslav Ransdorf: Vím, že tato poznámka je zcela okrajová ve srovnání s tím, co tady bylo před chvílí předneseno, ale reagoval bych na kolegu Doktora velmi krátce. Samozřejmě vím o tom, že se zvyšuje podíl dlouhodobé nezaměstnanosti, ale já jsem mluvil o struktuře nezaměstnaných a měl jsem na mysli kvalifikační skladbu. Čili kolega Doktor mi špatně rozuměl, ať to tedy vezme na vědomí.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji. Nyní bych udělil slovo předsedovi volební komise, poté už v pozoru stojící kolega Kalousek.
Poslanec Jan Vidím: Pane předsedající, dámy a pánové, z naprosto jiného soudku, leč čas kvapí, a protože rozprava může trvat i do 19 hodin, nezbývá mi, než abych teď vystoupil s následujícím sdělením.
Volební komise byla požádána jedním z poslaneckých klubů, aby byla prodloužena lhůta pro podávání návrhů kandidátů do dozorčí rady Konsolidační agentury. Proto vám oznamuji, že tato lhůta je prodloužena do 19. hodiny dnešního dne.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji. Slovo má pan kolega Kalousek, připraví se pan kolega Recman.
Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážená vládo, dámy a pánové, vzhledem k tomu, že je to počtvrté a doufám, že naposled, co vláda sociální demokracie předkládá v Poslanecké sněmovně návrh rozpočtu, dovolte mi mírnou reminiscenci. Vzpomínám si na rok 1998, když jsem měl tu čest vést diskusi s některými představiteli vlády, s ministrem financí a místopředsedou vlády o reformách nezbytných k tomu, aby se zastavily už tehdejší deficitní tendence, které v našich veřejných rozpočtech byly. Byl jsem opakovaně ujišťován, že tato reformní snaha zde je a že příští rozpočet zcela určitě už nebude předložen v takovém stavu, v jakém byl na rok 1999 předkládán. Dnes po těch čtyřech letech musím objektivně přiznat, že měli pravdu. Ano, už skutečně to tak bylo, předkládán byl každý rok horší, horší a horší.
Tento rozpočet není výjimkou a nemůže tomu ani být jinak. Není samostatnou statickou veličinou, on je dynamickou veličinou, on je výsledkem nějaké rozpočtové politiky vlády, která se nesnaží tlumit deficitní tendence, naopak je eskaluje a zavádí zemi do dluhové pasti. Proto není možné podpořit předložený návrh rozpočtu. Ne pro jeho aktuální deficit, ale proto, že je součástí této tendence a ani rozpočtový výhled na příští léta nedává odpověď na to, jak tyto tendence budou ztlumeny a zastaveny. To je prostě neodpovědná politika, která zadlužuje budoucnost.
Vedeme poměrně dlouho diskusi v médiích o reálnosti nebo nereálnosti příjmů státního rozpočtu. Myslím, že pouze realita roku 2002 ukáže, jak to bylo doopravdy. Mám hluboké pochybnosti o některých plánovaných příjmech. Chtěl bych ale říci něco jiného. I kdyby ano, i kdyby všechny byly reálné, i kdyby ano, kdyby všechny byly naplněny, tak řada z nich jsou příjmy mimořádné. Mimořádné, neopakovatelné a jsou zapojeny do běžných pravidelně se opakujících výdajů. To není nic jiného než projídání budoucnosti. Hovoříme-li o pravdivém rozpočtu, měli bychom mluvit o bilanci mezi běžnými příjmy očištěnými od příjmů mimořádných a mezi výdaji a podívat se, jaká tam je tendence. Podíváte-li se na tuto bilanci pro léta 2002 a 2002, tak v roce 2001 vidíte celkové saldo 88 mld., v roce 2002 už 103 mld. To znamená o 15 mld. vyšší deficit mezi příjmy očištěnými od příjmů mimořádných a mezi výdaji. To je pravý obraz snahy o snížení nebo naopak eskalaci deficitních tendencí ve veřejných rozpočtech a ve státním rozpočtu.
Proto si dovolím formulovat první doporučení k onomu návrhu usnesení Poslanecké sněmovny, že Poslanecká sněmovna neschvaluje základní údaje návrhu státního rozpočtu, a jako první doporučení navrhuji do bilance státního rozpočtu zapojit pouze běžné, nikoli mimořádné příjmy.
Dovolte dále, abych se pokusil naší diskusi dát i přídech mezinárodní politiky a upozornil na základní mezinárodně politickou prioritu České republiky, a sice naši snahu o integraci do EU. Vláda se velmi usilovně - a já přiznávám, že v řadě případů úspěšně a má v tom zcela naši podporu - snaží o poměrně rychlou harmonizaci práva s EU. Potom je s podivem, že v tomto návrhu, který tady nazval pan předseda vlády zákonem zákonů - s tím pojmem nepolemizuji, myslím si to také -, že tento návrh jde zcela proti doporučením nejen EU, ale dalších finančních mezinárodních institucí, ať už Světové banky nebo Mezinárodního měnového fondu. Opakovaně stále intenzivněji, stále varovněji jsme z EU kritizováni, a to zcela oprávněně, za stav a vývoj našich veřejných rozpočtů. Bojím se, aby stav a vývoj našich veřejných rozpočtů se nestal jednou z možných překážek našeho vstupu do EU pro hrozící makroekonomickou, a proto tedy i sociální nestabilitu.
Proto dovolte, abych formulovat doporučení číslo dvě, že Poslanecká sněmovna doporučuje vládě respektovat doporučení Evropské unie o snižování deficitu veřejných rozpočtů.
Dovolte, abych ještě ve stručnosti reagoval na návrhy pana poslance Tlustého, které jsem bedlivě poslouchal. Řada z nich je naprosto věcných, racionálních a já je velmi rád podpořím. Rád bych upozornil na jeden - na revizi ztráty Konsolidační agentury. Navrhuje-li to předseda dozorčí rady Konsolidační agentury, pravděpodobně ví, o čem mluví. Chtěl bych jen upozornit na to, že pokud dojde v opakovaném návrhu rozpočtu ke snížení plánované ztráty a tím k optickému snížení deficitu a poskytne to tedy jakoby argument pro podporu tohoto rozpočtu, že nedojde k tomu, že se sníží ztráta Konsolidační agentury, ale že operace s jednotlivými aktivy budou naplánovány tak, aby se příslušná ztráta účetně přesunula až do dalšího roku. Tedy sice dojde opticky ke snížení deficitu, nedojde ke snížení zadluženosti, pouze zadluženost odložíme na příští období. Valení dluhů před sebou je bohužel příliš dlouhou a příliš širokou praxí v rozpočtové politice této země. Docela bych si přál, abychom s ní skončili.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane kolego. Slovo má pan poslanec Svatomír Recman, připraví se paní kolegyně Marie Machatá. Omlouvám se panu kolegu Recmanovi, skutečně požádal ještě předtím o slovo předseda poslaneckého klubu ČSSD pan kolega Sobotka.
Poslanec Bohuslav Sobotka: Pane místopředsedo, dámy a pánové, nechtěl jsem podruhé v této rozpravě vystupovat, ale vzhledem k tomu, že nejprve pan předseda sněmovny Klaus a poté i kolega Kalousek poměrně zajímavým způsobem pracovali s číslem - souhrnem očekávaného deficitu hospodaření státního rozpočtu v roce 2001, cítím jako svoji povinnost uvést tyto informace na pravou míru a skutečně velmi zřetelně konstatovat, jak se to s očekávaným deficitem dnešního rozpočtu ve skutečnosti má.
***