(9.20 hodin)
(pokračuje Urban)
Za prvé je to princip rovnováhy veřejných financí. Není možné, aby při oddělení části daňových výnosů ze státního rozpočtu došlo k narušení rovnováhy veřejných financí mezi státem a samosprávou kraje a samosprávou obcí.
Dalším principem, který nikdo nebude zpochybňovat, je princip spravedlnosti při tomto rozdělování. Tento princip navazuje na princip rovnováhy veřejných financí. Znamená to, že všichni musí dostat odpovídající finanční prostředky k úkolům veřejné správy, ke kompetencím a k majetkům, které mají spravovat.
Další nezpochybnitelný princip je princip rovnosti samospráv. Není možné, aby krajská samospráva byla nadřízena samosprávám obecním nebo obráceně. Je evidentní, že krajské samosprávy po svém ustavení mají tendence narušit princip rovnosti samospráv, že mají tendence narušit princip rovnováhy veřejných financí, což může způsobit destabilizaci státního rozpočtu a destabilizaci právě veřejných financí.
Některé návrhy hejtmanů, které požadují nárůst finančních prostředků proti vládnímu návrhu v řádu miliard korun, považuji za nezodpovědné, i když je z jejich strany chápu.
Dovolím si v tuto chvíli avizovat, že předložím v podrobné rozpravě pozměňovací návrh, který bude navyšovat finanční prostředky uvedené ve vládním návrhu zákona o částku 640 mil. Kč. V současné době, a to je zahrnuto ve vládním návrhu rozpočtu, jsou výdaje na pokrytí, na správu a provoz zařízení převedené na kraje, jsou tam výdaje na zastupitele a rovněž výdaje na provoz krajského úřadu. Nejsou tam zahrnuty výdaje, které by sloužily pro nutné řešení havarijních situací právě na převedeném majetku, který je v působnosti krajů. Z tohoto důvodu a v souladu s principy, které jsem uvedl, předložím pozměňovací návrh, který bude vytvářet prostor pro krajské samosprávy k tomu, aby samy mohly rozhodnout, jak použít některé havarijní prostředky v případě, že vzniknou havarijní situace.
Souhlasím i s návrhem výboru pro veřejnou správu, který posiluje rozpočty krajů o 250 mil. Kč jako posílení výdajů na střední zemědělská učiliště.
Součástí mého pozměňovacího návrhu bude i vypuštění motivační daně 10 %, a to v souladu s požadavky a s návrhy krajských hejtmanů. Tato částka nebude krácena ve smyslu daňových příjmů krajských zastupitelstev a krajských samospráv, bude promítnuta do zvýšení procenta sdílených daní z částky 2,52 % na 3,1 %.
Na závěr mi dovolte požádat tuto sněmovnu, aby nepodlehla tlakům, které mohou narušit princip rovnováhy veřejných financí, princip spravedlnosti a princip rovnosti samospráv. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Urbanovi. Slovo má pan poslanec Radko Martínek.
Poslanec Radko Martínek: Vážená paní předsedající, vážení páni ministři, vážené kolegyně a kolegové, k této záležitosti jsem se podrobně vyjadřoval při prvním čtení. V tuto chvíli dodám jen několik skutečností.
Myslím si, že je nesporné, že musí existovat rovnováha mezi jednotlivými výdaji veřejných rozpočtů. Také si myslím, že je nesporné a že bychom se měli usnést na tom, že kraje by měly mít v příštím roce určité daňové příjmy. V tuto chvíli považuji za podstatnější, aby se nám podařilo dohodnout na principu, protože princip je v tuto chvíli důležitější než částka, která bude nakonec schválena.
Podrobně také sleduji jednotlivé návrhy. Je jasné, že hejtmani, respektive krajská zastupitelstva hájí své zájmy a podávají nám své návrhy, nicméně tyto návrhy zcela určitě musí být v souladu s reálnými možnostmi státního rozpočtu. Proto považuji návrhy, které padly na výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, i návrh, který tady avizoval kolega Urban, za návrhy rozumné, které zvyšují daňové příjmy krajů, ale na druhé straně zachovávají vyrovnanost jednotlivých veřejných rozpočtů.
Myslím si, že ne nepodstatné je, že navýšení mimo jiné umožní krajům zahájit samostatnou regionální politiku, protože je směřováno tam, kde je těchto peněz potřeba, aby kraje už v příštím roce zahájily nový systém, tzn. systém podpory rozvoje svého území, byť ze začátku s omezenými prostředky.
Tento krok také považuji za první v řadě kroků, které budou následovat, a jak doufám, dojdou v horizontu, jak byl vývoj obcí, které začaly v roce 1990 s 20 % samostatných příjmů, že se dnes dostanou na 80 % samostatných příjmů - že obdobný vývoj budou následovat i krajská zastupitelstva.
Na závěr vás prosím, abyste této materii věnovali velkou pozornost, protože je to zásadní koncepční záležitost. V tuto chvíli jsem také velmi rád, že jednotlivá krajská zastupitelstva přijala princip, podle kterého jsou daňové příjmy krajů tvořeny.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Do rozpravy se dále hlásí pan poslanec Recman.
Poslanec Svatomír Recman: Vážené kolegyně a kolegové, chtěl bych v podrobné rozpravě říci dvě věci a o jedné se poradit. Především chci jako zpravodaj určitým způsobem zrekapitulovat průběh projednávání této problematiky.
Všichni víme, že do Poslanecké sněmovny byly předloženy dva návrhy zákonů, které řeší financování krajů v příštím roce. Je to sněmovní tisk 934 jako iniciativa zastupitelů Pardubického kraje, který na této schůzi máme zařazen jako bod v prvním čtení, a tisk 974, současně projednávaný tisk, což je návrh vlády.
Ve vztahu k vládnímu návrhu chci akcentovat dvě důležité věci. První je, že návrh vlády vytváří prostor k tomu, aby financování krajů v roce 2002 již bylo jejich napojením na sdílené daně, a to obdobným způsobem, jako je tomu u obcí. Myslím si, že je to dobrý počin. Vnímám i to, že vláda bere období 2001 a 2002 ještě jako období přechodné, kdy v příštím volebním roce by mohlo dojít k tomu, že by se i tento návrh zákona modifikoval.
***