(18.00 hodin)
(pokračuje Rusnok)
Které to jsou? Za prvé zákon v této podobě si zaslouží podle mého názoru podporu jako významný příspěvek k účinnějšímu výběru daní do budoucna, v dalších letech. Nejde tady o výběr existujících daňových nedoplatků, jak se občas špatně nebo mylně uvádí v médiích. V případě daňových nedoplatků jde totiž o daň, kterou poplatník již přiznal nebo správce daně vyměřil, avšak poplatník ji nezaplatil. Na vybírání těchto náležitostí daňových nedoplatků v našem právním řádu existují standardní, běžné, i v zahraničí užívané a zákonem přesně vymezené postupy, včetně případných exekucí. Na tom navržený návrh nic nemění.
Cílem návrhu je naopak předcházet či následně postihovat podle mého daleko horší a škodlivější počínání některých poplatníků, kterým jsou daňové úniky. Jedná se zde zejména o záměrné zkreslování výsledné daňové povinnosti všemi možnými a vesměs protizákonnými postupy. Zákon pro tento účel samozřejmě není samospasitelný, ale může k tomuto závěru významně přispět. Je tudíž podle mého názoru hoden podpory v zájmu většiny slušných a poctivých občanů této země a daňových poplatníků.
Nastíněné daňové úniky v praxi vyvolávají jakýsi lavinovitý efekt, a to podle prostého instinktu přežití v rámci faktické nekalé konkurence. Daňové úniky totiž ve vztahu k ostatním poctivým poplatníkům takto přirozeně působí. Daňový "podvodník" je vlastně zvýhodněn v rámci svého konkurenčního postavení. Možná i to je příčina toho, proč se pracovníci daňové správy setkávají se stále častějším nešvarem - fiktivními výdajovými doklady, přes které lze nejen minimalizovat základ daně, ale i vyprat špinavé peníze bez daňového dopadu, pokud nejsou zachyceny jinými ochrannými mechanismy.
Pokud to původně poctivý podnikatel neudělá, neobstojí na trhu. Tato nekalá konkurence jej postupně v podstatě zničí, protože placení daní snižuje jeho čistý profit. Tak se může stát, že poctivý podnikatel, který nepřistoupí na stále se rozšiřující nepoctivé postupy na trhu, neobstojí a okolnosti jej donutí přestat podnikat, možná i rozšířit řady nezaměstnaných.
Za fiktivní platby se v praxi vydávají různé průzkumy trhu, které poplatník následně dokládá např. propagačními materiály zahraničních firem, různými "pracemi" včetně opsaných a k tomu účelu upravených diplomových a jiných prací, přičemž výjimkou nejsou ani faktury za různé průzkumy třeba i mořského dna a podobné zaručené průzkumy v ceně mnoha milionů Kč.
Návrh zákona přispívá svou preventivní funkcí v boji proti těmto nešvarům, a proto bych prosil i já o jeho podporu. Jsem přesvědčen, že sněmovna reprezentuje právě onu většinu poctivých poplatníků.
Mnoho výtek zaznělo k limitu majetku ve výši 10 milionů Kč. Znějí otázky, proč je stanoven v této výši. Já jsem to již zdůvodňoval ve svém úvodním slově k prvnímu čtení. Tento limit ale není žádné dogma. Není to fatální hranice. Dovedu si představit, že může být na základě pozměňovacích návrhů posunut jak směrem nahoru, tak i směrem dolů. Podle mého názoru by ale neměl být nulový. Pro takový případ bych raději podpořil návrh - pokud bude v rámci druhého čtení z řad poslanců předložen - nelimitovat povinnost pro podání přiznání vlastněním určité hodnoty majetku, ale určitou výší zdanitelných příjmů poplatníka, s výjimkou poplatníka odkázaného převážně jen na příjmy ze zaměstnání neboli na příjmy ze závislé činnosti. Takovýto návrh by měl být přijatelný i pro ty, kteří tvrdí, že povinnost podat přiznání v závislosti na vlastnictví majetku nespravedlivě rozděluje občany na dvě kategorie. Pro daňovou správu by to přitom nebylo enormní zatížení.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane ministře. Slova se ujme zpravodaj výboru pan poslanec Vladimír Doležal.
Poslanec Vladimír Doležal: Vážený pane předsedající, vážený předsedo vlády, vládo, dámy a pánové, dovolte, abych vás seznámil s výsledkem jednání rozpočtového výboru, a to s jeho usnesením č. 497 ze 49. schůze dne 13. září 2001.
K vládnímu návrhu zákona o přiznání k majetku a jeho přírůstku a o změně zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, tzv. zákon o přiznání k majetku. Po úvodním slově náměstkyně ministra financí paní Legierské, zpravodajské zprávě poslance Libora Ježka a po rozpravě rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu I. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby vládní návrh zákona o přiznání k majetku a jeho přírůstku a o změně zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, zamítla.
Dovolte, abych vás krátce seznámil s projednáváním tohoto bodu. Rozpočtový výbor znovu zopakoval dlouhou a složitou rozpravu, která probíhala i tady v prvním čtení, kde se zopakovaly znovu všechny argumenty, které zpochybňovaly tuto předloženou normu, a výsledkem tohoto projednávání bylo navržení na zamítnutí.
Děkuji.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu a táži se, kdo se do ní hlásí. Opět pan poslanec Vladimír Doležal.
Poslanec Vladimír Doležal: Děkuji. Vážený pane předsedající, já bych chtěl na tomto místě potvrdit usnesení rozpočtového výboru, a proto navrhuji zamítnutí tohoto návrhu v druhém čtení v obecné rozpravě. Děkuji.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji, pane zpravodaji. Dále se přihlásil do obecné rozpravy pan profesor Jičínský.
Poslanec Zdeněk Jičínský: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, nechci tady příliš dlouho prodlužovat diskusi na toto téma. Chci jenom říci, že se mi někdy jeví trochu zvláštní, když i poslanci - aspoň z některých kruhů pravicových stran - uznávají, že tu bylo v minulých desetiletích období, kdy se právo odsouvalo do pozadí, kdy se dávala přednost tzv. řešení ekonomických problémů, rychlé privatizaci bez ohledu na to, jak jsou tyto otázky právně řešeny.
Chci připomenout, protože někdy máme krátkou paměť, že přiznání k majetku bylo součástí našeho právního řádu, účinnost této úpravy byla odložena v zákoně, a než se měla realizovat, tak ji tehdejší většina v Poslanecké sněmovně ČR zrušila. Čili nejde tady o to, že bychom zaváděli nějakou zcela novou úpravu. Tato úprava součástí právního řádu byla v době, kdy se mělo za to, že je třeba určité vztahy právně regulovat, ale potom právě v oné době, kdy se dala přednost tomu, aby se právo odsunulo stranou, většina v Poslanecké sněmovně tuto úpravu zrušila, takže tento institut se prakticky nerealizoval.
I to je myslím třeba připomenout, protože tady nejde o něco, s čím by právní řád vůbec nepočítal.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane poslanče. Táži se, kdo se dále hlásí do obecné rozpravy. Pan poslanec Hofman.
***