(16.50 hodin)
(pokračuje Buzková)
V tuto chvíli budeme hlasovat o návrhu na zamítnutí předloženého návrhu zákona. Prosím všechny poslankyně a poslance, kteří se chtějí zúčastnit tohoto hlasování, aby se dostavili do jednacího sálu.
Na žádost z pléna vás všechny odhlašuji a prosím o novou registraci. Děkuji.
O návrhu na zamítnutí předloženého návrhu zákona rozhodneme v hlasování pořadové číslo 29, které zahajuji, a ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti tomuto návrhu?
V hlasování pořadové číslo 29 tento návrh nebyl přijat, když ze 153 přítomných se 58 vyslovilo pro a 81 proti.
Zahajuji rozpravu podrobnou, do které jsou přihlášeni poslanci Němec, Hönig, Mandík, Skopal, Sehnalová a Koháček. Slovo má pan poslanec Stanislav Němec, připraví se pan poslanec Pavel Hönig.
(V sále je velký hluk.)
Prosím o klid!
Poslanec Stanislav Němec: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych přednesl a krátce zdůvodnil několik pozměňovacích návrhů k předloženému zákonu.
(Hluk v sále trvá.)
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Prosím všechny poslankyně a poslance, aby si uvědomili, že v takovém kraválu není možné jednat. Prosím, abyste měli ohledy ke svému hovořícímu kolegovi. Ještě jednou prosím o klid.
Poslanec Stanislav Němec: Pokusím se svými pozměňovacími návrhy předlohu posunout alespoň trochu k ctění vlastnických práv a k omezení moci mysliveckých spolků a myslivosti obecně.
První pozměňovací návrh. V § 2 písm. l) slovo "část" nahradit slovem "druh". Jedná se o to, že v návrhu není vůbec zakomponována možnost tvorby bažantnic, což je jedna z forem honiteb a jedna z důležitých forem podnikání v myslivosti a zemědělství.
Druhý pozměňovací návrh, který s touto věcí koresponduje: V § 2 písm. f) čárku za odstavcem nahradit textem "na návrh vlastníka nebo orgánu ochrany přírody". To se týká vyhlášení nehonebních pozemků. Myslím si, že každý vlastník má právo na to, aby jeho pozemek byl vyhlášen za nehonební, pokud nechce, aby na jeho pozemku byla vykonávána myslivost. Má na to nezadatelné právo, samozřejmě s důsledkem, že pak nemůže požadovat náhradu škody způsobené zvěří na tomto pozemku nebo na porostech, které na tomto pozemku rostou.
V případě, že tento návrh bude přijat, navrhuji další doplnění písmena f) - pokračovat textem "přičemž návrhu vlastníka pozemku bude vždy vyhověno". Tam se říká, že orgán správy myslivosti vyhlásí pozemek nehonebním. Pokud by bylo přijato, že na návrh vlastníka pozemku, mělo by to být automatické.
Další pozměňovací návrh se týká § 10 odst. 4, kde navrhuji vypustit slova "po vyjádření uživatele honitby". To se týká mýcení křovin, živých plotů, různých náletových dřevin apod., ke kterému by opět musel dávat souhlas ne vlastník tohoto pozemku, který ho chce třeba nějakým způsobem zrekultivovat, ale uživatel honitby, to znamená většinou myslivecké sdružení.
Další pozměňovací návrh se týká § 11 odst. 6, kde navrhuji tečku za větou nahradit textem "a tyto činnosti vykonávat pouze s jejich souhlasem". To jsou činnosti, které zde citoval i kolega Kučera, to znamená činnosti omezující hospodaření, kdy v podstatě na jedné straně je dána povinnost hospodařícímu subjektu informovat myslivecké sdružení nebo uživatele honitby o svých činnostech a na druhé straně myslivecké sdružení nebo přesněji řečeno uživatel honitby si může v podstatě jen po oznámení v katastru dělat veškeré své úkony a činnosti, aniž by s tím vlastník pozemku nebo ten, kdo tam hospodaří, souhlasil.
Další pozměňovací návrh se týká § 14, který řeší kompetence myslivecké stráže, což mimochodem je oddíl zákona sám pro sebe, protože já vím, že už jsme to schválili v jiných zákonech, ale zavádíme zde novou ozbrojenou složku, aniž by byla vymezena hranice, ve které se může pohybovat kvalifikace lidí, kteří budou do těchto stráží jmenováni, apod. Jejich pravomoci jsou velmi široké, v leckterých případech možná širší, než má policie, nebo minimálně vágněji vymezené. Zde navrhuji v § 14 odst. 1 písm. c) doplnit text "a neprodleně přivolat orgán Policie České republiky". Tam se jedná o to, že myslivecká stráž má právo zadržet podezřelého a není dále řečeno, jak s ním má dále naložit, takže se může klidně podle dikce tohoto paragrafu stát, že myslivecká stráž zavře někoho do myslivecké chaty nebo do sklepa nebo do hájenky a nechá ho tam podle svého uvážení. Bylo by na místě striktně stanovit, že je její povinností přivolat orgán policie.
Dále navrhuji upravit některé kompetence, které se týkají toho, kdy může myslivecká stráž usmrcovat tzv. toulavé psy, pod čímž je ovšem rozuměno i ty, kteří se vzdálí z vlivu svého vedoucího - abych citoval předlohu - třeba jen dočasně a jen na 200 m od nejbližší budovy. Tady jsem ve střetu zájmů, protože mám psy. Chtěl bych prostřednictvím paní předsedající kolegovi Palasovi vzkázat, že jsem ve střetu zájmů, protože mám dokonce čtyři psy. Každý, kdo má psa, ví, že 200 metrů od nejbližší budovy se pes vzdálí za velmi krátkou dobu, za deset nebo dvacet vteřin. Jestliže se na takovou vzdálenost pes od vás dostane, může být podle tohoto návrhu klidně zastřelen. Pokud bychom přijali původní návrh, týká se to samozřejmě i psů slepeckých, zdravotnických a záchranářských, kteří jsou zde přímo vyjmenováni, protože ty je zakázáno zastřelit, pokud jsou jako takoví k rozeznání, což je opravdu kouzelná formulace. Navrhuji zvětšit vzdálenosti, a to takto: první číslovku 200 nahradit číslovkou 500 - to je vzdálenost od nejbližšího domu, druhou číslovku 200 nahradit číslovkou 300 - to se týká ovčáckých psů a jejich vzdálenosti od stáda, třetí číslovku 200 nahradit číslovkou 500 - to se týká toulavých koček. Zase 200 m od nejbližšího obydleného domu je možné podle původního návrhu střílet kočky naprosto beztrestně.
Za čtvrté navrhuji vypustit text "běžných loveckých plemen na psy slepecké, zdravotnické, záchranářské a služební, pokud jsou takoví k rozeznání". Tady končí návrh.
Dále navrhuji vypustit text "při výkonu služby nebo výcviku", protože zde by bylo zakázáno psa zastřelit jen tehdy, kdyby se vzdálil svému vedoucímu krátkodobě, byl psem záchranářským nebo zdravotnickým nebo slepeckým a byl při výkonu služby nebo výcviku.
***