(9.10 hodin)
(pokračuje Recman)
Při splnění požadovaného zlepšení cestou jen minimálního předstihu dodatečných příjmů o 5,5 mld. Kč před dodatečnými výdaji o 5,4 mld. Kč bylo by nutno proti loňské skutečnosti zvýšit rozpočtové příjmy o 5,4 % a současně snížit výdaje o 1,9 %.
Nereálnost požadovaných změn lze doložit údaji o plnění letošního státního rozpočtu v prvé třetině roku. Plnění příjmové části rozpočtu zaostávalo v dubnu proti alikvótnímu rozpisu do jednotlivých měsíců o 3,9 procentního bodu, což je výrazně více než v minulých letech. Počítat s možností zvýšení příjmové stránky rozpočtu je za této situace iluzorní.
Další informace o vývoji rozpočtového schodku jsou v kapitole III na stranách 12 a 13.
Zpracování státního závěrečného účtu za rok 2000 v odlišné metodice, než v jaké je schválen státní rozpočet na letošní rok, ukazuje nutnost připomenout vládě potřebu připravit rozpočet na rok 2002 tak, aby při změnách, ke kterým dojde v důsledku nové organizace státní správy a úprav financování územních rozpočtů, byla zabezpečena srovnatelnost rozpočtových výdajů mezi roky 2001 a 2002. Právě k této problematice bude směřovat mé doprovodné usnesení, které přednesu v podrobné rozpravě.
Nyní bych se vyjádřil k části 2, a to hodnocení ekonomického vývoje ČR v roce 2000, tak jak je prezentován vládou ve svazku B.
Za prvé. Celkový přístup k hodnocení. Státní rozpočet se v roce 2000 realizoval za podmínek, které se v mnoha směrech lišily od predikce, ze které Ministerstvo financí vycházelo při jeho sestavování a Poslanecká sněmovna při jeho schvalování. Vzhledem k tomu, že statistický úřad v uplynulém období zpětně revidoval své propočty hrubého domácího produktu za minulé roky, nedosáhl hrubý domácí produkt přes vykázanou výši dynamiku růstu. Chci říci, že predikce byla na úrovni 0,8 až 2 %, ve zprávě se hovoří o 3,1 % HDP za loňský rok, ale statistika ho upravila o dvě desetiny procentního bodu níže, tzn. na úroveň 2,9 %.
Proti původním předpokladům rostly rychleji hrubá tvorba kapitálu, vývoz a zásoby. V souladu s predikcí se vyvíjela dynamika konečné spotřeby domácností a vlády. Příznivě lze hodnotit skutečnost, že nebyla dosažena předpokládaná míra nezaměstnanosti a výše deflátoru HDP. Naproti tomu byly ve srovnání s predikcí řádově horší schodky běžného účtu platební bilance a veřejných rozpočtů.
Hodnocení ekonomického vývoje v roce 2000, obsažené v předložené zprávě, jednostranně vyzvedává obnovení hospodářského růstu a nedoceňuje nepříznivé vlivy. Z vnitřních podmínek nelze přehlížet výrazné prohloubení ekonomické nerovnováhy. Růst HDP o 3,1 %, resp. 2,9 % nelze oddělovat od zvýšení schodku běžného účtu platební bilance, tam je rozdíl o téměř 70 % na 91,4 mld. Kč, a schodku konsolidovaného veřejného rozpočtu po vyloučení vlivu čistých půjček na 2,8násobek, absolutně je to 83,4 mld. Kč.
Schodky platební i obchodní bilance se již blíží úrovni z let 1996 a 1997, tj. před přijetím ozdravných "balíčků" a před následujícím pádem Klausovy vlády. Schodek veřejných rozpočtů již tuto úroveň překročil. Současná vládá zatím pokrývá schodky veřejných financí emisemi státních dluhopisů. Spoléhala na další zvyšování tvorby zdrojů v příštích létech a věcné řešení ekonomické nerovnováhy odkládala do budoucnosti.
Ve zprávě chybí i ocenění vnějších podmínek ekonomického rozvoje. V minulém roce se podařilo využít hospodářský růst v Evropské unii ke zvyšování vývozu a vyrovnat tak zčásti vzestup dovozní náročnosti rozvojových výrob i cenový nárůst u dovozu energetických zdrojů. Opakování příznivého klimatu v letošním roce je však vážně ohroženo celosvětovým oslabováním konjunktury, a hrozí proto další nárůst schodku zahraničního obchodu. Problém stále ještě není v absolutní výši zadluženosti, která v relaci k hrubému domácímu produktu nepřekračuje kritéria stanovená pro členské státy EU. Nebezpečí tkví v rychlém prohlubování ekonomické nerovnováhy. Poté co privatizace státního majetku je doplňována znárodňováním dluhů finančních i nefinančních podnikatelských subjektů, nemá stát dostatečné a potřebné prostředky k podpoře prorůstové politiky a navíc disponibilní zdroje nekoncentruje do moderních výrob rozhodujících o zvýšení výkonnosti ekonomiky.
Jaký závěr k této části? Stav ekonomiky je mnohem komplikovanější, než přiznává předložená zpráva. Ctižádostivé plány dalšího rozvoje ekonomiky v letošním roce i příštím jsou ohroženy. Vážným nedostatkem zprávy ke státnímu závěrečnému účtu je její omezení na prostý popis ekonomického vývoje ČR v roce 2000, což ji degraduje na samoúčelný dokument. Tato zpráva by měla být výchozím podkladem pro stanovení koncepce státního rozpočtu na příští rok, který je v současné době již zpracováván, a měla by připravovat odpovědi na následující otázky:
Jaká jsou vnitřní a vnější rizika dalšího ekonomického rozvoje a tím i rizika udržení rozpočtové stability? Do jaké míry je ohrožena představa o tvorbě rozpočtových příjmů v letošním roce a jaké by byly důsledky toho, kdyby v případě jejich nenaplnění vláda a Česká národní banka pod tlakem mezinárodních finančních institucí se vrátily k rozpočtové a měnové restrikci? Kde je hranice, při jejímž překročení by byla ohrožena schopnost plynulého krytí závazků státu a obsluhy státního dluhu?
Bod 2 - Vliv poptávky na oživení ekonomiky a zdroje jejího krytí.
Hodnocení vývoje hrubého domácího produktu v roce 2000 je zatemněno střídavým používáním údajů v běžných a srovnatelných cenách a omezením pouze na uplynulý rok. Vzestup hrubého domácího produktu v uplynulém roce o již zmíněná 2,9 % nelze přeceňovat. Zajistil dosažení pouze 99 % úrovně z let 1990 a 1996. V ostatních létech tohoto období pak byl hrubý domácí produkt nižší v důsledku transformačních krizových výkyvů.
Ve struktuře užití HDP rostly po celé krizové období ve stálých cenách pouze výdaje na vývoz a dovoz. Svědčí to o zapojování české ekonomiky do mezinárodní dělby práce. V hospodářském poklesu let 1997 a 1999 růst vývozu o 49,2 % předstihoval dynamiku dovozu o 42,8 %, v roce 2000 bylo mírné oživení ekonomiky spojeno s vyrovnáním vysoké dynamiky obou agregátů. Je to téměř 19 % ve stálých cenách.
V důsledku růstu dovozních cen, především energetických surovin, a oslabení kursu koruny se zhoršily směnné relace v zahraničním obchodě i možnosti opakování domácí poptávky. To se projevilo především ve spotřebě vlády, která se v roce 2000 snížila o 0,2 % a nedosahuje ani předkrizové úrovně roku 1996, a to o 0,4 %, a ve spotřebě neziskových institucí, která v minulém rozpočtovém roce stagnovala. Spotřeba domácností nerostla ani polovičním tempem, čili o 1,4 %, než byl hrubý domácí produkt, a v minulém roce byla pouze o 0,9 % vyšší než v roce 1996.
***