(12.20 hodin)
(pokračuje Krátký)
Jako příklad uvedu v několika paragrafech se opakující text, v kterém jsou ukládány určité povinnosti osobě, která "uvádí na trh nebo do oběhu obal". Přitom činnost uvedení na trh a činnost uvedení do oběhu jsou činnosti od sebe oddělené, jak je uvedeno v § 2 zákona, a mohou je provádět dvě různé osoby. Navrženým textem však není přesně určeno, která z těchto dvou osob, zda výrobce obalu, nebo prodejce v distribuční síti, má uloženou povinnost splnit, tedy např. - cituji - zajistit, aby při uvedení tohoto obalu do oběhu prodejem spotřebiteli byl na tomto obalu nebo štítku označen a) materiál, z něhož je obal vyroben, b) způsob nakládání s použitým obalem. Přitom za nesplnění této povinnosti může být kontrolním orgánem uložena vysoká pokuta.
Vzhledem k problémům, které jsem uvedl, a vzhledem k tomu, že považuji za velmi nepraktické až nemožné je řešit v rámci druhého čtení, a také proto, že nemyslím, že by měl být čas příliš limitujícím faktorem na úkor kvality zákona, navrhuji zákon vrátit předkladateli k přepracování, a to ve smyslu diskuse, která proběhla a ještě proběhne v rámci tohoto prvého čtení. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Nyní uděluji slovo panu kolegovi Miroslavu Benešovi. Připraví se pan poslanec Kohlíček.
Poslanec Miroslav Beneš: Vážený pane předsedající, páni ministři, dámy a pánové, já myslím, že aspekt problematiky odpadů byl jak v úvodním slově pana ministra, tak i zpravodaje a kolegů poslanců diskutován poměrně hodně, z hlediska těch účastníků řeknu autorizovaná společnost, a myslím si, že bylo jednoznačně signalizováno, že otázka, jestli má být jedna autorizovaná společnost, jaké budou podmínky pro autorizaci, bude předmětem velmi rozsáhlých debat. Je třeba, aby si ministerstvo uvědomilo, že odvolává-li se na čtyři normy, a myslím, že jsme to zažili u Ministerstva zemědělství z hlediska vodního zákona, a byli jsme ve výboru stejně nepříjemní, jako budeme teď k Ministerstvu životního prostředí, budeme chtít ony normy, ony ministerské vyhlášky vidět, abychom se nedostali do situace, jako se nám stalo s geologickým zákonem, kdy byla ve sněmovně a ve výboru velikánská debata o tom, aby geologové nebyli licencováni permanentně, a pak se ukáže, že se to objeví ve vyhlášce Ministerstva životního prostředí. Takže bych byl rád, aby ony normy, na které se zákon odvolává, které budou díky němu zaváděny, byly v září v této Poslanecké sněmovně. Je třeba, abychom si uvědomili, že má-li něco platit od 1. ledna příštího roku, a to je ambice Ministerstva životního prostředí, a myslím si, že i velké síly ve sněmovně, tudíž je to ambice reálná, je také třeba, aby existovala nejenom autorizovaná osoba, ale aby všechny subjekty na tom trhu mohly být na tento termín připraveny.
Když dovolíte, chtěl bych se věnovat aspektu, který zde příliš diskutován nebyl, byť si myslím, že pan ministr to jednak zmínil ve svém úvodním slově, jednak je to obsaženo v důvodové zprávě. To je ona ekonomická část. Ta ekonomická část hovoří o tom, že dojde k nárůstu spotřebitelských cen odhadem o jednu desetinu procenta. Já myslím, že je třeba, abychom si to jasně řekli, aby po 1. lednu nebyl někdo nemile překvapen. Když budete podrobně sledovat důvodovou zprávu, jistě zaregistrujete, že se tam hovoří o tom, že u rychloobrátkového zboží, čímž se obvykle myslí potravinářské zboží, se jedná o 0,2 až 0,3 % nárůstu obratu. Já jenom upozorňuji, že se to netýká jenom pana poslance, týká se to každé rodiny, každé domácnosti. Myslím, že tato čísla musíme mít také na paměti. Ano, nikdo nemá nic proti tomu, aby se v naší zemi zvyšoval podíl recyklovaného nebo vracejícího se odpadu, v tomto případě obalů. Nikdo proti tomu nic nenamítá, ale je třeba si uvědomit, že to s sebou nese doprovodné efekty a že musíme hledat vyvážení, vyvážení časové, a nevím jestli vzácně, ale souhlasím s panem poslancem Ambrozkem, že tuto vyváženost nemůžeme nechat pouze na Ministerstvu životního prostředí. Budeme ať už ve výboru, nebo při seminářích, nebo při jednáních sněmovny hledat onen interval, který Poslanecká sněmovna Ministerstvu životního prostředí svěří.
Důvod je jednoduchý - ono jestli 55 % nebo 45 % a 55 % za pět let, to je věc velmi zásadní na ta 0,2 až 0,3 %, ale z hlediska rozpočtu domácností je to až 200 Kč ročně, z hlediska rozpočtu obcí také nikoli zanedbatelné sumy, které musí zaplatit občané těchto obcí.
Já jsem si nekladl, vážené dámy, vážení pánové, vzhledem ke krásnému červencovému času ambici probírat se a prokousávat se celým zákonem a hovořit k jeho jednotlivým aspektům, ale chtěl jsem upozornit pouze na tuto část, která je podle mého názoru velmi dominantní. Protože jestliže pan ministr hovořil o tom, že zákon má umožnit, aby země nebyla znečišťována nevrácenými obaly, tak já říkám, že země nebude znečištěna pouze v případě, když přijmeme takové normy, se kterými se ztotožní naši spoluobčané a které jsou pro ně reálné. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji panu kolegovi. Slovo má pan poslanec Jaroslav Kohlíček, připraví se poslední přihlášený do rozpravy poslanec Jaroslav Gongol.
Poslanec Jaromír Kohlíček: Děkuji, pane předsedající. Vážená vládo, milé kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych přičinil také několik poznámek k tématu, o kterém si troufám říci, že vím podstatně více než moji kolegové, z praxe. Protože jsem řídil fabriku, která vyrábí obalové sklo, zajišťoval vývoz materiálů včetně přebalů a obalů, musel splnit při všech vývozech normy, které jsou platné v zemích Beneluxu a které jsou platné v zemích, o kterých se zde říkalo, že mají duální systém. Viděl jsem tedy výhody duálního systému v praxi. Viděl jsem způsob jeho uplatňování v praxi. Mám určitou nedůvěru k některým věcem, konkrétně k autorizované obalové společnosti.
Mně osobně se jeví jako velmi zvláštní, když se směšují všechny druhy obalů. Domnívám se, že to jsou věci, které je třeba vyřešit. Domnívám se, že je potřeba, aby tento obalový zákon byl propuštěn do druhého čtení, a chtěl bych zde přičinit několik poznámek.
Za prvé: jednocestný versus vratný obal. Ten trend, o kterém zde mluvil pan ministr, je jednoznačný. V civilizovaných zemích se uplatňují jednoznačně vratné obaly vícecestné. Je to daleko více patrné v oboru skla. Je to poněkud méně patrné v obolu plastů. Ještě jsem neslyšel mnoho o vratném tetrapaku, případně dalších kompozitních materiálech. Tady je už vidět - u této první otázky - jak je důležité, abychom rozlišovali různé druhy obalových materiálů. Takže jenom pro informaci: jsou tyto druhy obalových materiálů, které se používají: jsou to vnější obaly a nejrůznější plastové fólie, PE pásky na převazování a ocelové pásky, dále jsou to hliníkové dózy, potom jsou to ocelové dózy, dále to jsou ocelové dózy, které jsou různým způsobem zušlechtěné, pak je to celá sada nejrůznějších plastových obalů, kde se složení prakticky všude sjednocuje do jednoho druhu materiálu, a potom - to je to nejdůležitější - to jsou obaly skleněné.
Pokud jde o skleněné obaly, tam, jak je známo, jsou výrobci sdruženi, výrobci odebírají odpadový materiál a dokonce jej systematicky řadu let vykupují. Tito výrobci, přestože se u nás zhroutil trh s vratnými obaly, což bylo způsobeno nedostatečnou legislativní základnou a nedostatečným ošetřením vstupu velkých obchodních řetězců do naší republiky, si svůj systém zachovali.
***