(18.30 hodin)
(pokračuje Jungová)
Návrh tohoto zákona je vládou připraven a sněmovna by se jím měla začít zabývat na své podzimní schůzi. Z důvodu vzájemné propojenosti těchto dvou norem považuji za užitečné, aby jejich projednávání probíhalo paralelně.
Z tohoto důvodu navrhuji, abychom poté, co propustíme návrh zákona do druhého čtení, prodloužili lhůtu pro jeho projednávání se souhlasem navrhovatele o 40 dnů.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji, paní poslankyně. Hovořit bude pan poslanec Rudolf Tomíček, připraví se pan poslanec Jaromír Kohlíček.
Poslanec Rudolf Tomíček: Vážený pane předsedající, vážení páni ministři, dámy a pánové. Nebudu vás dlouho zdržovat, nicméně jsem si dovolil vás obtěžovat malým postřehem týkajícím se předloženého návrhu sněmovního tisku 960.
Návrh tohoto zákona odráží skutečnost, že stav a vývoj životního prostředí stále více ovlivňuje kvalitu života, hospodářskou činnost a samozřejmě tím následně i vztahy mezi lidmi. Roste snaha o kontrolu využívání přírodních zdrojů a znečištění životního prostředí, jakož i prevence pro zaručení trvale udržitelného rozvoje. Jedním z těchto nástrojů má být i uplatňování směrnice Rady Evropy č. 96/61/ES o integrované prevenci a omezování znečištění ve spojení s uplatňováním co nejlepší dostupné techniky. Schválením této směrnice se Česká republika opět přiblíží k Evropě a údajně pomůže řešit některé problémy, se kterými se náš průmysl ještě potýká. V této směrnici se má uplatnit princip prevence, princip integrace - rozumí se tím princip integrovaného povolování staveb - princip substituce nebezpečných látek, princip snižování rizika u zdroje a princip nejlepších dostupných technologií.
Se vším je možno souhlasit. Nejproblémovější je však princip uplatnění nejlepších dostupných technologií. Ten by měl přinést zásadní změnu v průmyslovém rozvoji a restrukturalizaci průmyslu. A protože vše, co už bylo řečeno předtím, to je jasné, zůstává problém právě to poslední, průmysl našeho státu, a jedno, zda provozovna je v soukromém, družstevním či státním vlastnictví. Proto bude velice důležité určit způsob, jakým přistoupíme ke stanovení limitu emisí, opatřením vedoucím k inovaci provozu a likvidace znečištění ve výrobních technologiích či k jakýmkoliv dalším úpravám našich provozů. Bude určitě vhodné, aby se naše podniky začaly touto směrnicí řídit co nejdříve, ale musíme vzít v potaz i to, že na všechno nebude určitě dostatek financí.
Nutno zde též říci, že to nejlepší pro přírodu není vždy to nejlevnější pro výrobu. Konkurenceschopnost našich výrobků musíme udržet jak v kvalitě výroby, tak i ve výrobních nákladech.
O některých problémech zde již hovořil kolega Ambrozek, nebudu je tedy rozvádět. Ale i přes všecky zde uvedené důvody považuji tento návrh zákona za přijatelný a bude záležet jen na nás, jak si s ním poradíme. Navrhuji ho tedy postoupit do druhého čtení a přikázat výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane poslanče. Hovořit bude pan poslanec Jaromír Kohlíček, připraví se pan poslanec Břetislav Petr.
Poslanec Jaromír Kohlíček: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážená vládo, milé kolegyně, vážení kolegové. Sněmovní tisk 960 je návrhem zákona, který navazuje na jeden z bodů této schůze. Zatím si toho předřečníci moc nevšimli, takže bych to tady zdůraznil. Je to sněmovní tisk 964. Jsou to protokoly k Úmluvě o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujícím hranice států z roku 1979, konkrétně Protokol o těžkých kovech a protokol o Persistentních organických polutantech.
Vážené kolegyně a kolegové, jistě jste zaznamenali, jaké se strhlo zděšení ve světě, když USA odmítly jeden z nejdůležitějších protokolů, tj. Kjótský protokol.
Domnívám se, že právě tento sněmovní tisk 960 nás přibližuje k těm státům, které udržují nejvyšší možné standardy při dodržování čistoty ovzduší, vod a skladování případně vznikajících odpadů.
Ale domnívám se zároveň, že nelze souhlasit s tím, co tady říká kolega Ambrozek, že při vzniku nové instituce vzniká potenciální korupční prostředí. Já totiž vím na rozdíl od řady z vás z praxe, jaké to je, řídit hutní provoz, jaké to je, dělat jakékoliv změny a požadovat na desítkách různých míst nejrůznější povolení a potvrzení. A proto vítám - a myslím si, že to také vítá naše obec průmyslu - tento návrh, který stanoví, že bude dána jedna žádost a že bude jeden správní orgán, jeden správní úřad, který ve stanovené době rozhodne.
Na druhé straně chápu starost pana kolegy Tomíčka o stanovení těch nejlepších technologií. Domnívám se, že to není ve všech případech to nejšťastnější, že je daleko důležitější, abychom si řekli, jaké jsou limity znečištění, protože to je to nejdůležitější pro životní prostředí. To, jestli daná technologie je skutečně nejlepší, mnohdy bude velmi obtížné stanovit a tam vidím určité slabé místo. Ale to se netýká tohoto zákona, to se týká i mezinárodních smluv. A domnívám se, že o tom není jasno i na mezinárodní úrovni.
Protože, jak zde zdůraznil ve svém úvodním slově pan ministr, podniků, kterých se týká daný zákon, je více než 800 a protože je třeba uvést do souladu požadavky tohoto zákona a některých dalších zákonů, např. zákona o znečištění ovzduší, doporučuji rovněž jako paní kolegyně Jungová po předchozí dohodě s panem ministrem, aby lhůta k projednání byla prodloužena na 60 plus 40 dní. Nedoporučuji žádný další výbor k projednání kromě výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane poslanče. Hovořit bude pan poslanec Břetislav Petr, připraví se paní kolegyně Olga Sehnalová.
Poslanec Břetislav Petr: Vážený pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové. Návrh zákona o integrované prevenci přináší nový přístup k prevenci a omezování vlivu velkých průmyslových, zemědělských zařízení a zařízení ke zpracování odpadů na životní prostředí. Provoz a likvidace zařízení v oblastech energetiky, zpracování kovů, zpracování nerostných surovin, chemického průmyslu a rozsáhlých zemědělských komplexů bude z hlediska vlivu na životní prostředí povolován jedním integrovaným povolením. Plnění povolení bude v pravidelných intervalech kontrolováno, z neplnění budou vyvozovány předem stanovené sankce, které mohou zakázat i provoz uvedeného zařízení při nesplnění stanovených zákonných podmínek.
Podle uvedeného zákona bude veden integrovaný registr znečištění, který vedle zpřístupnění integrovaných informací veřejnosti bude rovněž sloužit správním úřadům k plánování, řízení a kontrole účinnosti snižování celkové zátěže životního prostředí.
Zákon rovněž ukládá povinnost provozovatelům předávat do integrovaného registru znečištění všechny potřebné údaje. Aby provozovatelé zařízení v oblastech, které jsou v zákoně vyjmenovány, měli přehled o nejlepších dostupných technikách BAT, které jsou v daných oblastech a umožňují výrazným způsobem omezovat znečištění životního prostředí, ukládá zákon povinnost zveřejňovat a předávat tyto informace.
***