(18.20 hodin)
(pokračuje Kužvart)
Právě tato agentura bude mít za úkol zajištění výkonu státní správy v této oblasti. Pravomoc v prvním stupni, jak už jsem zmínil, bude v prvním stupni svěřena krajům. Výjimečně bude pravomoc v prvním stupni svěřena Ministerstvu životního prostředí v oblastech přeshraničních vlivů u technologií, kterých se tento zákon týká.
Na závěr bych chtěl konstatovat, že se týká zhruba 800 subjektů průmyslu, energetiky a zemědělství a jeho účinnost je předpokládána k 1. lednu roku 2003.
Vážená sněmovno, děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji, pane ministře. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Libor Ambrozek.
Poslanec Libor Ambrozek: Vážený pane předsedající, vládo, kolegyně a kolegové, protože už jsem dneska mluvil, pokusím se být stručný.
Návrh zákona, který máme před sebou jako sněmovní tisk 960, je téměř doslovnou implementací směrnice Evropské unie 96/61 ze září roku 1966. Dá se říci, že je to jedna z norem legislativy environmentálního typu, kdy po první vlně zákonů složkových přicházejí normy, které se snaží o integrovaný pohled. V tomto případě se snaží o to, aby všechna zařízení, která pod působnost tohoto zákona spadají - pan ministr se tady zmínil o nějakém čísle, musím říci, že v důvodové zprávě jsou čísla trochu jiná, ale můžeme hovořit v řádu asi jednoho tisíce jednak zařízení starých, která byla spuštěna před 30. říjnem 1999 - to je tedy onen zlomový termín, na který se vztahuje přechodné období - a dalších několik set zařízení, která byla uvedena po tomto datu a která musí rovněž zažádat o integrované povolení.
Jedná se o to, aby podnikatelská sféra získala také větší jistotu, co se týče povolování provozu těchto zařízení, protože nebudou muset žádat jako dosud u všech jednotlivých orgánů ochrany životního prostředí, ale podají žádost pouze na jedno místo, tj. na krajský úřad, v případě přeshraničních vlivů, kdy se jedná o velmi významný podnik, tak na Ministerstvo životního prostředí.
Dalším z cílů evropské směrnice i našeho zákona je, aby podniky používaly v maximálně možné míře nejlepší dostupné techniky, někdy se používá v překladu dostupné technologie. Jednotlivé sekce podnikání vydávají evropské listy, které nejsou ničím jiným než kompendiem stávajících technologií, a náš průmysl, a to nejenom ty podniky, které už byly privatizovány nebo které mají cizí kapitál, ale i všechny podniky, které se účastní evropského trhu, jsou s touto směrnicí seznámeny a s ní počítají. To dokládá i jediná žádost o výjimku, která byla podána - doufám, že to není jenom tím, že podniky mají málo informací, ale že opravdu jsou na to připraveny. Znamená to, jak jsem uvedl, pro ty, které byly spuštěny před 30. říjnem 1999, požádat do konce roku 2004 o vydání tohoto integrovaného povolení a v případě, že už dnes splňují složkové limity jednotlivých zákonů, ať se týče ovzduší, vody nebo odpadů, tak by vydání tohoto povolení nemělo být ničím komplikováno. Pro provozy, které jsou z hlediska této evropské směrnice jako nové, které byly uvedeny do provozu po 30. říjnu 1999, to znamená dostát této povinnosti do konce roku 2004 s tím, že Česká republika původně žádala o přechodné období, o výjimku z této směrnice, nebylo jí však uděleno.
Zákon předpokládá vznik nové instituce, která by měla být neopominutelnou při podávání žádostí o vydání integrovaného povolení. Myslím si, že je to jeden ze sporných bodů v zákoně, protože pokud chceme kompetence vzít krajům, je otázka, zda to má být nějaká nová instituce, jejíž vyjádření bude podmínkou vydání integrovaného povolení. Navíc je to ve zvláštní kombinaci, že provozovatel zařízení před podáním žádosti může agenturu požádat o předběžné posouzení za dohodnutou cenu. Domnívám se, že nevím, jestli by to fungovalo v Evropské unii. Nic takového v evropské směrnici není, ale samozřejmě že je to potenciálně korupční prostředí.
Jsem přesvědčen, že tento návrh zákona, i když bude mít pro český průmysl v horizontu několika let samozřejmě dopady, je nutné schválit ještě v tomto období Poslanecké sněmovny. Proto snahy o jeho odložení i vzhledem k tomu, že Svaz průmyslu a dopravy je na tento návrh zákona připraven a podporoval jeho projednání, nejsou zcela opodstatněné a bylo by velmi žádoucí, abychom na prosincovém, případně únorovém plénu dokázali o tomto návrhu zodpovědně jednat ve druhém a třetím čtení.
Proto doporučuji propustit tento návrh zákona do druhého čtení a zároveň předem říkám, že souhlasím s návrhy na prodloužení lhůty k projednání, které tady zazní, abychom tento zákon schvalovali až po přijetí zákona o ovzduší, o kterém počítáme, že bude projednán na říjnové schůzi Poslanecké sněmovny. To znamená, že při prodloužení lhůty bychom tento zákon projednávali ve druhém a třetím čtení nejdříve na schůzi prosincové. S tímto souhlasím a jsem přesvědčen, že diskuse s odbornou veřejností, která už začala probíhat, povede k tomu, že zákon splní účel, pro který je předkládán, to znamená, že usnadní žádosti o povolení provozu v podnikatelské sféře, zajistí transparentnost procesu, že zároveň splní cíle elementární, to znamená, že podniky budou informovány o nejlepších dostupných technikách a budou mít možnost jich využívat a že dáme krajům prostor pro to, aby se k těmto návrhům vyjadřovaly a aby měly přehled také o kvalitě životního prostředí ve svém regionu a aby mohly rozhodnout, které aktivity podnikatelské budou podporovat.
Součástí tohoto zákona je i aplikace jiné evropské směrnice, zákona, který platí v řadě zemí OECD, tj. integrovaný registr znečišťování, který je obsažen v § 21 až 26, který hovoří o zřízení veřejně přístupného registru znečišťujících látek, a je to další krok směrem k informovanosti veřejnosti. Je to norma nebo paragrafy v duchu zákona o svobodném přístupu k informacím a zákona o právu na informace o životním prostředí. Byla zvolena cesta součástí zákona o IPPC. Myslím si, že to je rozumné, protože není nutné to řešit zvláštním zákonem, a i tato část myslím, že je hodná naší podpory.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane poslanče. Otevírám obecnou rozpravu, do které mám přihlášeny písemně paní kolegyni Yvonu Jungovou, Rudolfa Tomíčka a Jaromíra Kohlíčka. Prosím, paní kolegyně, ujměte se slova.
Poslankyně Yvona Jungová: Vážený pane předsedající, členové vlády, kolegyně a kolegové, vládní návrh zákona o integrované prevenci a o omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů, který jsme obdrželi v podobě tisku 960, je normou, která má za úkol sjednotit dosavadní platné zákony týkající se ochrany životního prostředí a zajistit trvale udržitelný rozvoj pomocí maximálně možné prevence průmyslového znečišťování všech složek životního prostředí.
Integrované povolení podle tohoto zákona nahradí celou řadu rozhodnutí, souhlasů a vyjádření, které jsou dnes potřebné k povolení provozů a činností různých zařízení. Navrhovaný zákon obsahuje ve svých částech druhé až jedenácté novely řady platných zákonů v oblasti ochrany životního prostředí, konkrétně část pátá navrhuje změnu zákona o ovzduší.
***