(15.00 hodin)
(pokračuje Kužvart)
Jestliže není záměr zřídit ochranné pásmo, bylo by naopak vhodnější uvést, že funkci ochranného pásma plní Chráněná krajinná oblast Šumava.
K § 2 odst. 1 sněmovního tisku 936. Celý problém je třeba řešit koncepčně. Stejný problém je i u národních parků, které byly založeny před platností zákona 114/1992 Sb.
Z legislativně technického hlediska k § 4 odst. 1 je nutno poznamenat, že název "bližší ochranné podmínky", jak je uvedeno ve sněmovním tisku 936, neodpovídá obsahu ve vazbě na zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.
K § 4 a 5 předlohy č. 936 musím konstatovat, že navržené znění je nedostatečné z hlediska ochrany přírody. Pokud si v důvodové zprávě páni poslanci Zajíček, Kalousek a Vlach dávají za cíl zkvalitnit ochranu přírody a krajiny, bohužel musím u § 4 a 5 konstatovat, že se jim povedl pravý opak. Bližší ochranné podmínky z hlediska ochrany přírody jsou nedostatečně propracovány z hlediska právě zvláštností Národního parku Šumava. Když diskutujeme Národní park Šumava, mělo by to být vázáno přímo na jeho konkrétní ustanovení.
To, co je v rozporu se stávající legislativou, to by byl velmi dlouhý výčet a já tím nechci zatěžovat sněmovnu. Je to rozpor se zákonem o lesích. Tento zákon pod č. 936 obsahuje i rozpory se zákonem o myslivosti, se zákonem o rybářství, čili je nepřímými novelami těchto právních úprav.
Mám pocit, že přestože dva dělají totéž, tak právě v tomto případě platí české přísloví, že to není totéž. Co je skutečným záměrem. Vím, že v přílohách obou předloh je stejné totožné vymezení hranic šumavského národního parku k dikci zákona. Co mě ale překvapilo, bylo, že na jednom jednání jsem hovořil s ředitelem kanceláře hejtmana s panem dr. Stráským a tam jsem zjistil, že určitý záměr tady je na zmenšování rozlohy šumavského národního parku. Vycházím z toho, že kromě důvodové zprávy v tisku 936 ještě je také další dokument, který není vtělen v tomto sněmovním tisku, který uvažuje s tím, že bude snížen počet obcí, které leží na území Národního parku Šumava, ze sedmi plus tří hraničních na celkově tři. Podle všech těchto podkladů, které nejsou součástí sněmovního tisku, ale jsou podkladem, který musíme brát velmi vážně, by došlo ke zmenšení rozlohy šumavského národního parku zhruba o třetinu.
Nyní se logicky musí dát na stůl otázka, proč takovéto úvahy vlastně jsou. Co by bylo vypouštěno z území šumavského národního parku. Pan poslanec Máče se zde zmínil, že v podmínkách, které jsou dány stávající legislativou ke spoustě činností, které souvisejí s lanovkami, sjezdovkami apod., je potřebná výjimka ze zákona na ochranu přírody a krajiny. Pokud sledujete, co by mělo být vypuštěno z území šumavského národního parku, jsou to právě tato území. Pak by žádná výjimka nebyla potřeba. Pochopitelně zákonodárný sbor se může usnést na čemkoliv, ale dejme si otázku, zdali takovýto postup, to znamená výrazné zmenšení zhruba o třetinu rozlohy národního parku, je i v kontextu pohybu, který je na západ od našich hranic, v kontextu ochrany přírody a krajiny v zemích EU. Tam je tomu, vážená sněmovno, přesně naopak. Tam se národní parky zvětšují. Já si myslím, že riziko, které je zde, a to riziko je obrovské, riziko, které tkví ve zmenšení rozlohy šumavského národního parku, je nepřijatelné.
Chtěl bych zde citovat několik vět z prohlášení účastníků semináře, který organizovalo Ministerstvo životního prostředí ve dnech 21. a 22. června tohoto roku na Šumavě. Účastníky byli nejenom zástupci nevládních organizací, ale i odborných institucí. Cituji z tohoto prohlášení:
"Účastníci se shodli na tom, že území Národního parku Šumava patří ke klenotům středoevropské přírody. Žádají Parlament České republiky, aby nepodlehl různým komerčním tlakům, jako je výstavba lanovek, drancování lesů, exploatace přírodních zdrojů, těžba zlata atd., a nedopustil jeho degradaci a zmenšení. Národní park Šumava musí zůstat důstojným sousedem Národního parku Bavorský les a být zachován jako součást světového dědictví pro další generace." Konec citátu ze společného prohlášení účastníků setkání 21. a 22. června na Šumavě.
Mám za to, že jsme nyní před poměrně složitou otázkou. Jakým způsobem s oběma předlohami nakládat dál. Všichni máme ještě v živé paměti, jakým způsobem byly také dva konkurenční návrhy, tentokrát dvou mysliveckých zákonů, projednávány. Já si pamatuji, že komentáře sdělovacích prostředků byly nezapomenutelné, že takovéto rozpory ve sněmovně byly do té doby za funkční období této sněmovny málokdy zde tak zřetelné. Já si myslím, že ke zprůhlednění transparentního procesu druhého a třetího čtení by přispělo, aby skutečně byl vzat pouze ten návrh, který je propracovanější, který vznikal za spolupráce obcí a ke kterému bylo opakovaně Ministerstvo životního prostředí vyzváno, aby se vyjádřilo k jednotlivým ustanovením. Nezakrývám, že i předloha pana poslance Máčeho a dalších má určité chyby, ale zdůrazňuji, že tyto legislativně technické nedostatky mohou být bezproblémově odstraněny v rámci druhého a třetího čtení. Nechat nyní situaci ve stavu, že by byly projednávány obě předlohy, kdy - nechci slyšet trávu růst, ale záměrem jedné, přestože zatím v příloze je výměr národního parku stejný, je výrazně odlišný, než ji jako by daly do vínku obě, to znamená zkvalitnit ochranu přírody a krajiny. (???) Jakým způsobem by se toho dalo dosáhnout, pokud by se zmenšovala rozloha Národního parku Šumava, mně zůstává velice vzdálené.
Na závěr bych ještě, vážená sněmovno, vás chtěl seznámit s otevřeným dopisem obce Srní předsedovi Poslanecké sněmovny České republiky. Zastupitelstvo obce Srní schválilo dne 25. června na veřejném zasedání:
1. Nesouhlasíme se zmenšením Národního parku Šumava v katastrálním území obce Srní.
2. Doporučujeme, aby Národní park Šumava zůstal ve stávající rozloze a stávajících hranicích. Za dobu své desetileté existence Národní park Šumava prokázal svou opodstatněnost při zachování pracovních míst obyvatel a rozvoje cestovního ruchu v obci. Současně zajišťuje ochranu přírody a vybavenost území pro návštěvníky Šumavy.
Tento dopis je odezvou k připravovaným verzím zákona o Národním parku Šumava."
Konec citátu z otevřeného dopisu zastupitelstva obce Srní na území Národního parku Šumava.
Co k tomu dodat. Často se užívá nejrůznějších polopravd - a to jsem ještě velmi diplomatický - že je zásadní nesmiřitelný rozpor mezi existencí obcí na území Národního parku Šumava a ochranou přírody a krajiny. Já bych chtěl konstatovat, že úroveň ochrany přírody a krajiny u nás je na velmi vysoké úrovni a jedná se právě o ochranu, která má charakter velkoplošné ochrany. Ne náhodou tři různé kategorie chráněných území České republiky v minulém roce obdržely prestižní ocenění Diplom Rady Evropy právě proto, že zákon na ochranu přírody a krajiny je kvalitní.
A to by nás mělo vést ještě k poslednímu zamyšlení. Jestli novela zákona, tak jak je obsažena v tisku 936 pánů poslanců Vlacha, Kalouska a Zajíčka, zdali povede ke zkvalitnění ochrany přírody a krajiny v rámci dikce stávajícího zákona na ochranu přírody a krajiny. Já si dovolím o tom pochybovat. Jestliže máme něco, co je kvalitní, nedoporučuji, aby to bylo likvidováno. Byl by to zpětný chod, byla by to cesta zpátky.
***