(14.50 hodin)
(pokračuje Máče)
To je velice odvážné tvrzení v tom, že pokud by se tak stalo, je zcela nejasné, jaké omezení na území těchto obcí může být. Může se stát, že na území obcí, které jsou v národním parku, se mohou stavět zábavní střediska, určité další zařízení, možná i průmyslové provozy. Jestli takto si představují ochranu národního parku předkladatelé tisku 936, je to trochu situace kuriózní.
Jistě by bylo asi lepší vrátit se k původní tezi, která nebyla přijata všemi starosty a která říkala, že zastavěná území obcí, která jsou na hranici národního parku, budou vyjmuta z národního parku, a území obcí, která jsou uvnitř národního parku, zůstanou součástí národního parku. Paradoxní je, že pokud by navrhovatelé tisku 936 vyňali tato území, neříkají tu skutečnost, že by taková území měla zůstat aspoň v Chráněné krajinné oblasti Šumava.
Další částí jsou bližší ochranné podmínky. Zde tisk 937 vymezuje bližší ochranné podmínky v závislosti na tom, o jaké území národního parku se jedná, zda je to první, druhá či třetí zóna. Kdežto tisk 936 hovoří pouze ochranných podmínkách na území první zóny. Bohužel mluví jenom o některých. Na jedné straně hovoří o tom, že je potřeba zakázat zřizování a vytyčování turistických tras a zimních běžeckých tratí, ale nikdo nehovoří o problému lyžařských a sjezdových tratí. Pokud už mluvíme o jedné věci, musíme mluvit i o druhé věci. Proti tomu tisk 937 se snaží specifikovat tyto ochranné podmínky ve všech zónách. U ochranných podmínek, které lze povolit, stanoví, jaký orgán ochrany přírody může tyto podmínky omezit. To znamená konkrétně v případě lyžařských sjezdových tratí předpokládá návrh 937, aby tuto výjimku mohl udělat ministr životního prostředí. Pokud by tento způsob byl přijatelný, pak je asi zbytečné vyjímat krajinu, která je vhodná pro budování sjezdařských tratí, z území národního parku. Sjezdové tratě, pokud budou v rozumné míře provedeny, mohou být součástí národního parku, pokud Ministerstvo životního prostředí - konkrétně ministr životního prostředí - takto rozhodne.
V poslední části tisku 936, tj. § 8, dochází k tomu, že autoři tohoto návrhu nepřímou cestou novelizují zákon č. 114 - zákon o ochraně přírody - přičemž by tyto záležitosti mohli uvést jako součást tohoto zákona, to znamená zákona o šumavském národním parku. Osobně se domnívám, že tento způsob není vhodný a neměl by touto cestou být zákon 114 nějak výrazně měněn. Z tohoto důvodu se domnívám a navrhuji, aby tisk 937 - poslanců Máčeho, Filipa a Ambrozka - byl brán jako základ pro projednání ve výborech.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane poslanče. Nyní poprosím opět pana kolegu Libora Krátkého, aby se ujal zpravodajské funkce za omluveného pana poslance Miroslava Beneše.
Poslanec Libor Krátký: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, návrh pana poslance Máčeho a dalších, sněmovní tisk 937, definuje navíc - a již o rozdílnostech poměrně podrobně hovořil předkladatel ve své předkladatelské zprávě - ochranné pásmo v rozmezí Chráněné krajinné oblasti Šumava a přísněji vymezuje podmínky pro ochranu přírody v parku, i když přísnost je v tomto případě slovo rozhodně velmi relativní.
Rozsah území vymezeného oběma normami je stejný. I přes určité rozdílnosti v přístupech ke splnění a dosažení v podstatě stejného cíle i v tomto případě navrhuji propuštění do druhého čtení. Navrhuji přikázání obou norem pro výbor pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí, ale nepřipojuji se k návrhu pana poslance Máčeho, aby kterýkoli z obou tisků byl brán jako základ pro jednání. Je možné projednávat každý z těchto návrhů samostatně.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane poslanče. Otevírám sloučenou obecnou rozpravu k těmto dvěma bodům. Nejprve bude hovořit pan ministr Kužvart, poté Miroslav Máče, Vlastimil Aubrecht, Milan Ekert, Jiří Papež.
Prosím, pane ministře, máte slovo.
Ministr životního prostředí ČR Miloš Kužvart: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, páni poslanci, návrh tohoto zákona, jak jsme slyšeli, probíhá sloučenou rozpravou. Důvodem je, že se jedná o na první pohled jakoby stejnou materii. Dovolil bych si ale vás upozornit na několik zásadních momentů a nebudu nyní opakovat rozdíly, které popsal spolupředkladatel sněmovního tisku 937 pan poslanec Máče. Jedná se o to, že obě dvě předlohy vznikaly za výrazně jiných podmínek. Já si dovolím odhadnout - s výrazně jiným zájmem.
K podmínkám: Zde bych chtěl zdůraznit, že předloha pod č. 937 pana poslance Máčeho, Filipa a Ambrozka vznikala za úzké spolupráce se starosty šumavských obcí. Měl jsem možnost na základě pozvání jmenovaných poslanců několikrát se účastnit jednání se starosty, která trvala vždy celou řadu hodin. Musím zdůraznit, že předloha, kterou předložil pan poslanec Máče, je výrazně propracovanější. Ale nejde jen o rozdíly, které zde byly před chvílí definovány panem poslancem Máčem.
Chtěl bych zde reagovat hned na úvodní vystoupení předkladatele tisku 936 pana poslance Toma Zajíčka. Musím zdůraznit, že se předkladatelé mýlí, když mluví, či dokonce zdůrazňují bezprávní postavení Národního parku Šumava, resp. jeho správy. Národní park Šumava vznikl za jiné právní situace, než kterou založil zmiňovaný zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, který požaduje k vyhlášení národních parků formu zákona. Tento park vznikl před účinností zákona 114/1992 Sb. vládním nařízením zcela v souladu s tehdy platnou právní úpravou. Vznikl tedy po právu. Navíc eventuálním nejasnostem předchází sám zákon 114/1992 Sb., který ve svém ustanovení § 90 odstavec 9 jasně stanoví, že národní parky a chráněné krajinné oblasti vyhlášené podle § 8 zákona č. 40/1956 Sb. jsou nadále chráněny jako národní parky a chráněné krajinné oblasti. Čili již v onom jakoby novějším zákoně na ochranu přírody a krajiny je potvrzena právní situace Správy šumavského národního parku a existence Národního parku Šumava jako takového.
Rozdílů, které podle mého soudu zasluhují nějakou zmínku, je více. Já bych si ale dovolil vaši pozornost soustředit jenom na několik problémů, které se týkají jednotlivých paragrafů, které jsou obsaženy v návrhu poslanců Zajíčka, Vlacha a Kalouska.
K § 1 odstavec 3 sněmovního tisku 936 musím konstatovat, že se ochranné pásmo skutečně nezřizuje a není třeba to zdůrazňovat.
***