(Jednání pokračovalo ve 14.00 hodin.)
Místopředseda PSP Ivan Langer: Vážené kolegyně a kolegové, je 14 hodin, budeme pokračovat v přerušeném bodu, který se nazývá Zpráva o stavu realizace Programového prohlášení a o činnosti vlády České republiky od března 2000 do současnosti, sněmovní tisk 931.
Vyslechli jsme úvodní slovo předsedy vlády, kterého prosím, aby zaujal místo u stolku zpravodajů. Současně prosím všechny, kteří chtějí sledovat rozpravu, aby přišli do jednacího sálu Poslanecké sněmovny. Řekl bych, že o členech vlády to platí přinejmenším dvojnásobně.
Uděluji slovo prvnímu přihlášenému, a tudíž i zpravodaji tohoto bodu panu kolegovi Karlu Kühnlovi. Prosím, máte slovo.
Poslanec Karel Kühnl: Vážený pane předsedající, vážený pane premiére, vážená vládo, kolegyně a kolegové, tu čest býti zpravodajem si bohužel musím odepřít, milerád přenechám toto místo některému z dalších kolegů, například předsedovi Poslanecké sněmovny, který je přihlášen jako další.
Dovolím si ještě za této těsně poobědové atmosféry zahájit malým obrazem. Poslanecká sněmovna by měla být místem, kde dochází ke kontrole vlády, vláda přichází se svými zprávami, návrhy atd., Poslanecká sněmovna nastavuje zrcadlo, a je-li nespokojena, tak také s vládou patřičně zatočí. V této Poslanecké sněmovně to přece jen, jak dobře víme, funguje trochu jinak. Předvádíme zde takové trvalé divadelní představení se střety namnoze pouze fingovanými, kde na jedné straně Limonádový Joe a Doug Badmen zvaný Hogo Fogo sice představují protiklady, ale zároveň dobře vědí, že hrají spolu, že si musejí nahrávat, jinak se divák nepobaví. Myslím, že jsme první část takového divadelního představení těsně před přestávkou viděli. Teď odpoledne nejspíš uvidíme část druhou, poněvadž jsem si všiml, že je přihlášena celá řada kolegů z ODS.
Nebudu právě z toho důvodu, že se nechci zúčastnit takového divadelního představení, ztrácet čas detailním rozborem zprávy vlády, a to už i z toho důvodu, že zpráva, když jsem si ji důkladně přečetl, a učinil jsem to dokonce několikrát, je podle mého názoru zajímavá především tím, co v ní není. Zpráva je hezký sebechvalný spis, výčet, jakýsi telefonní seznam kroků vlády. Děkuji za to, na leccos jsem už zapomněl, je dobré si však připomenout, že se něco stalo, případně nestalo.
Vláda se zabývá především tím, že ve čtyřech oblastech, do kterých zprávu rozdělila, se pyšní výčtem úspěchů. Nikde se v té zprávě ale nedočteme tu druhou stranu mince, že domnělé nebo skutečné úspěchy také mají svoji cenu, a už vůbec nic se ze zprávy nedovídáme o případných neúspěších.
Tak například hospodářský růst je v podání vlády výlučnou zásluhou vlády. Že by na něj měl vliv třeba vývoj evropské ekonomiky, to vláda ve své pýše přímo a výslovně odmítá, že by měl na něj vliv také takový jev po staletí sledovaný, jako je hospodářský cyklus, to vláda prostě a jednoduše ani nezmiňuje. Nezmiňuje samozřejmě, alespoň ne výslovně, pokud jde o hospodářský růst, tu druhou stránku mince, to je raketový růst zadlužení. Tříprocentní růst v loňském roce je samozřejmě příjemný, zároveň ale za celou dobu činnosti sociálně demokratické vlády každý rok vzrůstá veřejné zadlužení o 20 až 30 %, čili desetinásobnou rychlostí. Tento růst zadlužení vláda, cituji doslova, označuje ve své zprávě za často přeceňovaný problém. Jinými slovy, ta věc se neděje, ta věc nepadá na váhu, ta věc nebude mít zřejmě v budoucnosti žádné dopady.
Navíc vláda svádí růst veřejného zadlužení na, znovu cituji, klarifikaci dříve skrytých dluhů. Jako kdyby vláda sama deficity svého běžného každoročního hospodaření k růstu tohoto zadlužení vůbec nepřispívala. Já se k této otázce, jestli dovolíte, ještě vrátím.
V legislativní oblasti se vláda chlubí především množstvím. Ten výčet je skutečně impozantní a já dokonce místy souhlasím, že ten výčet je založen na zlepšené legislativní práci vlády, jakkoliv se vláda často chlubí cizím peřím, například poslaneckými návrhy, jako byla novela zákona o konkursu a vyrovnání, kterou si vláda jaksi přivlastnila.
Horší je, že se vláda nezmiňuje v této oblasti o kvalitě navrhovaných zákonů, kterých opravdu navrhuje do sněmovny velké množství. Skutečností je, a všichni si to pamatujeme, že naprostou většinu těchto zákonů musejí poslanci i senátoři zgruntu předělávat. Alespoň určité poděkování poslancům a senátorům by mohla zpráva vlády obsahovat. Jsem docela rád, že alespoň nepřímo takové poděkování - ve formě označení spolupráce mezi vládou a parlamentem za spolupráci dobrou - pan předseda vlády ve svém vystoupení měl.
Zpráva je také místy velmi odvážná. Má například odvahu hovořit, opět cituji, o uspokojení z úspěchů tzv. akce čisté ruce. Přitom je zajímavé, že pod taktovkou sociálně demokratické vlády klesá Česká republika v žebříčku zemí podle kvality, resp. nekvality korupčního prostředí každý rok o pět míst, podle průzkumu organizace Transparency International. V roce 1999 jsme byli na místě 37., v roce 2000 na místě 42. a v letošním roce jsme na místě 47. Každý rok o pět míst, takže si myslím, že si můžeme snadno spočítat, kolik let sociálně demokratické představy o čistých rukou ještě potřebujeme, abychom se ocitli úplně na konci těch 91 zkoumaných zemí.
Vláda hovoří o svých legislativních úspěších. V pořádku. Decentně ovšem mlčí o neúspěších, jako je zkrachovalá snaha pohnout celý ústavní pořádek prosazováním zákonů, jejichž rozpor s ústavou byl zřejmý na první pohled - volební zákon, zákon o ČNB. Vláda v tom nebyla sama, Limonádový Joe a Hogo Fogo hrají spolu. Tato zmínka chybí a já doufám, že je to proto, že vláda se dovede za své kroky také stydět. Já doufám, že také v tom není vláda úplně sama.
V oblasti sociální politiky zpráva vykazuje jeden jediný opravdu viditelný úspěch, a to je určitý pokles nezaměstnanosti. Zajímavé je, že však v jiné části, v části hospodářské na straně 11, zpráva přiznává, že pokles nezaměstnanosti je především výsledkem zvýšeného počtu odchodů do předčasného důchodu. I to je doslovná citace zprávy. Znamená to tedy, že skutečná nezaměstnanost přes hospodářský růst neklesá a navíc díky vzrůstajícímu počtu předčasných důchodců zvyšuje finanční napětí v systému důchodového zabezpečení. Reforma v oblasti důchodového zabezpečení veškerá žádná. Vláda jen, historicky viděno, těsně před koncem svých dní prohlašuje, že připraví návrh založený na tzv. švédském modelu. Tím přiznává, že během jejího funkčního období se nestane vůbec nic.
***