(11.50 hodin)
(pokračuje Exner)
Třetí návrh se týká bodu 3. Do článku 10b druhého odstavce doplnit na konec větu, zde navrhuji dvě varianty.
Varianta A: Shodné vyjádření komor Parlamentu je pro vládu závazné. Jinak vláda informuje tu komoru Parlamentu, jejíž vyjádření se rozhodne nerespektovat, o důvodech svého postupu.
Pokud by tato varianta nebyla přijata, navrhuji ještě variantu B: Vláda informuje Parlament o případech, kdy se rozhodne nerespektovat jeho vyjádření, se zdůvodněním svého postupu.
Tento návrh se týká toho, že Parlament se chce dopředu vzdát významné části své suverenity. Jedná se o přijetí závazků, které až dosud podléhaly projednání a ratifikaci Parlamentu - v Poslanecké sněmovně ve dvou čteních a v Senátu České republiky. Nyní je navrhováno, aby vláda pouze požádala o stanovisko. Avšak ať je stanovisko jakékoli, může vláda udělat, co uzná za vhodné. Domnívám se, že taková volnost vlády by měla být omezena.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Slovo má pan poslanec Jiří Payne.
Poslanec Jiří Payne: Děkuji, paní místopředsedkyně. Vážená sněmovno, dámy a pánové, jestliže přistupujeme k tomu, že bychom chtěli změnit právní platnost a právní význam mezinárodněprávních smluvních závazků České republiky, může dojít k různým nepředvídaným situacím, protože smluv, kterými je Česká republika vázána, jsou řádově tisíce.
Protože mám určité pochybnosti, určité obavy, abychom se nedostali do těžko řešitelných situací nebo nepředvídatelných situací, myslím si, že příležitost, při které změníme ústavní pravidla pro právní postavení mezinárodních smluv, je také příležitostí k tomu, abychom se pokusili provést jakousi inventarizaci nebo revizi, přehled našich mezinárodně smluvních závazků z hlediska nové ústavně právní úpravy.
Proto bych chtěl navrhnout doprovodné usnesení k novelizaci ústavy, které vyznělo takto:
Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR žádá vládu ČR, aby posoudila doposud platné mezinárodněprávní závazky České republiky z hlediska nové ústavní úpravy právní síly mezinárodních závazků České republiky tak, aby výslednou zprávu mohl projednat zahraniční výbor na schůzi nejpozději v únoru 2002 a aby vláda v případě potřeby navrhla úpravu závazků, které Česká republika nemůže v novém režimu plnit.
Samozřejmě že přijetí doprovodného usnesení je vázáno na to, aby novelizace ústavy byla schválena Poslaneckou sněmovnou. O tomto doprovodném usnesení bychom hlasovali v případě, že návrh novelizace ústavy získá podporu v Poslanecké sněmovně.
Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Hlásí se dále někdo v podrobné rozpravě? Není tomu tak. Podrobnou rozpravu končím. Ptám se pana místopředsedy vlády, zda si přeje přednést závěrečné slovo. Není tomu tak. Ptám se taktéž pana zpravodaje. (Nežádá o vystoupení.). Můžeme tedy skončit druhé čtení tohoto návrhu.
Pan poslanec Benda má slovo.
Poslanec Marek Benda: Vážená paní místopředsedkyně, vážené dámy, vážení pánové, chtěl bych navrhnout zařazení dalšího bodu do pořadu této schůze, rozhodně ne dnešního dne, který může být projednáván nejdříve v úterý 10. července, a to tisk 859, zákon o poskytnutí jednorázové peněžní částky účastníkům národního odboje za osvobození, politickým vězňům a osobám z rasových nebo náboženských důvodů soustředěných do vojenských pracovních táborů a o změně č. 39/2000, o poskytnutí jednorázové peněžní částky příslušníkům čs. zahraničních armád a spojeneckých armád v letech 1939 až 1945, zákon, který nám vrátil s pozměňovacími návrhy Senát. Myslím, že by bylo slušné, už kvůli věku těch lidí, abychom to projednali na této schůzi.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Já vás všechny odhlašuji a prosím o novou registraci. O procedurálním návrhu pana poslance Bendy rozhodneme v hlasování č. 99, a to v tu chvíli, kdy počet zaregistrovaných poslanců stanoví požadovanou kvótu.
Zahajuji hlasování pořadové číslo 99 a ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti tomuto návrhu?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 99 tento návrh byl přijat, když se pro něj z přítomných 121 vyslovilo 106 a nikdo nebyl proti.
Dalším bodem je
23.
Vládní návrh zákona o akciové společnosti České dráhy, státní organizaci Správa železniční dopravní cesty
a o změně zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 880/ - prvé čtení
Pokračování přerušeného jednání. Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal ministr dopravy a spojů Jaromír Schling a zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Miroslav Kapoun. Tento návrh jsme začali projednávat na 35. schůzi, kdy jsme přerušili obecnou rozpravu a další projednávání jsme odročili do příští schůze. Rovněž na 36. schůzi jsme projednávání odročili. Budeme tedy pokračovat v přerušené obecné rozpravě a já se ptám kdo se do ní hlásí. Do obecné rozpravy se hlásí pan poslanec Plachý.
Poslanec Jaroslav Plachý: Vážená paní předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, jako člen správní rady Českých drah jsem ze zákona povinen ohlásit možný střet zájmů. Ve svém dalším vystoupení jsem připraven vás přesvědčit, že v mé osobě k žádnému střetu zájmů nedojde.
Vládní návrh zákona o akciové společnosti České dráhy, státní organizaci Správa železniční dopravní cesty a o změně zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, je v pořadí druhým, bohužel nikoli šťastným pokusem o transformaci státní organizace České dráhy. Nikdo z nás asi nepochybuje o nutnosti transformovat České dráhy. Naopak jsem přesvědčen, že státní organizace, která ročně produkuje víceméně stabilní ztrátu ve výši zhruba 4 mld. korun, měla být transformována už dávno.
Vládou předkládaný návrh zákona však obsahuje řadu vážných nedostatků, na které bych rád upozornil.
Dámy a pánové, zákonem zakládáme dva podniky, akciovou společnost České dráhy a státní organizaci Správa železniční dopravní cesty. Každý, kdo zakládá podnik a nechce postupovat neprofesionálně, si nejprve zpracuje tzv. podnikatelský záměr, ze kterého je patrno, že podnik nezkrachuje ihned po svém vzniku, ale naopak bude prosperovat. Bohužel ve vládním návrhu, i když zakládá dva podniky, není obsažen ani jeden jediný podnikatelský záměr. Přitom především podnikatelský záměr státní organizace Správa železniční dopravní cesty by byl velmi zajímavý, protože by v něm byly vyčísleny budoucí dopady řádu desítek miliard korun na státní rozpočet. Do této organizace se totiž na straně aktiv vkládá znalecky neoceněný majetek, u kterého není dokonce uvedena ani jeho účetní hodnota a který by měl sloužit k tzv. oddlužení.
***