(10.50 hodin)
(pokračuje Martínek)
Tento návrh byl připravován velmi komplikovaně, protože bohužel v naší zemí, kde jsou mimochodem podle mého názoru někdy občané i jednotlivé instituce až příliš zavalováni nejrůznějšími dotazníky, výkazy, které musí vyplňovat, kupodivu ani náhodou neexistovala statistika, podle které by byl nějaký seznam provozoven v jednotlivých obcích a počty zaměstnanců. Toto muselo Ministerstvo financí vyřešit. Vyřešilo to velmi operativně. Díky tomu mohl tento návrh zákona být navržen a máme ho před sebou.
Nicméně jsem velmi rád, že Ministerstvo financí zvolilo cestu, kterou zvolilo, to znamená cestu postupného ověřování tohoto nového systému v podstatě navíc nad stávajícími rozpočty obcí. Moje původní představa byla, že tato daň by měla nahradit těch 30 % daně fyzických osob ze samostatné výdělečné činnosti. Domnívám se po zkušenostech, které v této chvíli mám, že to nepůjde tak jednoduše a že bude muset zase být hledán určitý kompromis, protože je zde otázka obcí, které jsou tzv. obce, kde lidé pouze bydlí, kde není dostatek provozoven. Tam by samozřejmě tato daň znamenala značné úbytky příjmů. Proto si myslím, že i tato oblast bude muset být podrobena dalšímu projednávání, resp. dalšímu posuzování a bude muset být začleňována do daňového systému teprve postupně.
Vážené kolegyně a kolegové, dovolte mi na závěr, abych řekl, že máme před sebou materii, která je bezesporu pečlivě připravená, která je samozřejmě kontroverzní - jak už zde bylo několikrát řečeno - protože se týká rozdělování peněz, nicméně je bezesporu schopná toho, abychom ji propustili do druhého čtení a seriózně se jí zabývali.
Dovolil bych si navrhnout, aby tuto materii projednával kromě rozpočtového výboru také výbor pro regionální rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí, kterému tento návrh zákona zcela určitě také přísluší. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane poslanče. Hovořit bude pan poslanec Ivan Pilip, připraví se pan kolega Vlastimil Tlustý.
Poslanec Ivan Pilip: Vážený pane předsedající, vážení páni ministři, kolegyně a kolegové, dovolte mi také několik slov k tomuto velmi složitému a přitom důležitému návrhu zákona.
Především musím říci - i v návaznosti na to, co říkal pan poslanec Martínek - že návrh, jak byl předložen, je ukázkou toho, jak splnit nějaký slib, ale přitom se neposunout ve směru, kterým měl slib být naplněn. To, co zde máme před sebou, je skutečně formální naplnění úkolu, který zde byl dán Poslaneckou sněmovnou, který vyplýval z minulých jednání, to znamená pozměnit způsob financování obcí a vytvořit další krok ke zvýšení ekonomické nezávislosti krajů, ale ve své podstatě, ve faktických změnách, které jsou zde navrženy, k žádným větším změnám než kosmetickým v případě schválení takového zákona nedochází.
Zároveň si myslím, že i způsob projednávání naznačuje, že předkladatel - a bohužel i určitá část sněmovny - si krajů nepříliš váží, protože musím říci, že nerozumím tomu, proč nemůžeme souběžně s tímto návrhem zákona projednávat návrh zákona předložený Pardubickým krajem, protože jakkoli může mít třeba i většina sněmovny legitimní názor, že to je návrh, který nemá být schválen nebo že vládní návrh je v něčem lepší nebo výhodnější, přesto si myslím, že by bylo minimálně náznakem respektu k regionům, kdybychom tento návrh ve chvíli, kdy se toto téma projednává, také vzali v úvahu a také se jím zabývali.
Další problém, před který nás vláda postavila při projednávání návrhu zákona, je časová tíseň. Pokud bychom totiž tento návrh zákona nepřijali a nepropustili ho do dalšího čtení, pak by došlo k tomu, že by neplatilo nic, resp. platila by v současné době platná právní úprava, protože vzhledem k časovým termínům není možné, aby předělaný návrh zákon byl projednáván a bylo ho možné schválit tak, aby platil od nového roku. Tím jsme tedy v situaci, kdy buď propustíme do druhého čtení návrh zákona, který je špatný, nebo ho nepropustíme, ale pak bude platit současný stav, který je ještě mnohem horší. Bohužel musím říci, že to je přístup, který nepovažuji ze strany vlády za korektní. Stejně tak musím říci, že předběžná diskuse na toto téma s představiteli dalších politických stran byla skutečně velmi skromná až nulová.
Nicméně vzhledem k tomu, že jsem uvedl, že jsme v časové tísni, a je tedy nutné, aby se sněmovna nějakým návrhem zákona zabývala, a jiný než tento na této schůzi nemáme, dovolte mi vyjádřit se k některým tématům, která tento návrh zákona řeší.
Za prvé je to okruh, který se týká změny ve financování obcí. Požadavek sněmovny, který byl schválen a na který vláda skutečně reagovala, říkal, aby byl zaveden motivační prvek do vlastních daňových příjmů obcí. Tento návrh obsahuje model řešení, který by znamenal 1,5 % daňového výnosu z daně ze mzdy - zjednodušeně řečeno - to znamená zhruba 850 milionů korun pro obce. Co je na tomto návrhu pozitivní, je, že tyto peníze by byly navíc. Musím ovšem říci, že jejich výše je tak malá, že toto pozitivum více než vymezuje a činí tento návrh nedostatečný. V podstatě toto znamená, že na jednoho občana zaměstnaného v obci je tento výnos 85 korun na rok. To znamená, že např. pokud bude v obci provozovna, která zaměstnává 100 lidí, bude to znamenat, že takováto obec si přijde k dobru navíc na celých 8,5 tisíce ročně.
Pokud se zamyslíme nad takovým konkrétním případem, myslím si, že stojí za úvahu, zda kvůli tomu zavádět nové položky do daňových přiznání, zda kvůli tomu zavádět takovýto složitý systém a zda vůbec takovou změnu dělat. Náš názor je, že kvůli takové částce by to za to nestálo, ale řešením je, aby princip, který sám o sobě je správný, zůstal zachován, ale aby suma, která bude takto distribuována mezi obce, byla větší. Jde o to, že samozřejmě respektujeme to, co zde říkal pan poslanec Urban, že Česká republika není - řekněme to eufemisticky - v ideálním stavu, pokud jde o rozpočty, ale proto také nikdo nechce a nikdo nenavrhuje, aby peníze byly za každou cenu navíc. Jde také o to, změnit princip rozdělování peněz. Systém, jakým jde tento problém vyřešit, je, že obcím bude větší částka rozdělována přes tento princip - řekněme sedm osm miliard korun - a zhruba obdobná částka na podílu na daních v nějaké jiné dani bude obcím pokrácena. Protože tady nešlo ani v našem návrhu, když jsme toto navrhovali - myslím princip přepočtu přes provozovnu - o to, aby obce dostaly ještě víc z celkových rozpočtů, i když i to by jistě bylo pozitivní, ale není-li to nyní možné, nechť dostávají v sumě stejnou částku, ale větší procento - sedm nebo osm miliard - nechť dostávají rozpočítáváno přes tento systém, protože ten v sobě obsahuje určitý motivační prvek, který by potom skutečně při takovéto výši motivoval obce více k tomu, aby měly nějaké provozovny nebo aby zvyšovaly zaměstnanost na svém území.
***