(15.10 hodin)
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane poslanče. Myslím, že vaši omluvu mohu směřovat k panu poslanci Matulkovi, přestože i já jsem přesvědčen, že vy jste jeden z několika desítek poslanců této sněmovny, kteří rozpravy sledují pečlivě a pozorně.
Hlásí se pan poslanec Vojtěch Filip, předseda klubu KSČM.
Poslanec Vojtěch Filip: Děkuji, pane předsedající. Vážená vládo, paní a pánové, já myslím, že je to trochu o něčem jiném, než říká pan profesor Jičínský. My máme jasno ve vztahu k Evropské unii, ale prosím vás, oddělujme obsah a formu. Já si myslím, že je naším výsostným právem, a pan profesor Jičínský to také tak řekl, souhlasit s tím, jestli ta forma přistoupení je jakýsi anšlus nebo je to rovnoprávný, vyvážený vztah. Myslím, že to je normální postoj nejen naší politické strany, ale i jiných politických stran nebo občanů České republiky.
Přijetí této ústavní normy a rozhodnutí "ano - ne" integraci do Evropské unie, to není jedno a totéž. Takto se to prostě postavit nedá.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji. O slovo se přihlásil zpravodaj tohoto bodu pan poslanec Marek Benda.
Poslanec Marek Benda: Musím vystoupit ve věci, kterou tady částečně řekl pan kolega Matulka a kterou tady teď v podstatě zopakoval předseda poslaneckého klubu KSČM. Pan kolega Matulka, jestli jsem si to správně poznamenal, řekl, že mezinárodní smlouvy budou bez dalšího nadřazeny našemu právnímu řádu včetně ústavního pořádku. Pan kolega Filip tady teď mluvil o anšlusu. Já bych prosil, abychom, chceme-li vést debatu o Evropské unii, ji vedli jindy. Měli jsme ji vést ráno. Prosím, abychom nezamotávali návrh změny ústavy věcmi, které s ní opravdu fakticky nesouvisejí a které o tom nejsou.
Navíc bych prosil, abychom diskutovali k textu, který projednáváme, tj. k pozměňovacím návrhům schváleným ústavně právním výborem, které prošly drtivou většinou. Rozumím tomu, že někdo může diskutovat k původnímu vládnímu návrhu, ale vytvářet tady strašidelné scénáře mi připadá trošku nefér, protože pak je to jen hraní pro dějiny nebo pro televizní obrazovky, nikoliv věcná diskuse nad tím, co bude v této sněmovně schváleno.
Ústavně právní výbor při projednávání, po diskusi, které se pan kolega Matulka zúčastnil, všechny vznesené argumenty velmi citlivě posuzoval. Usoudil, že není rozumné stavět mezinárodní smlouvy nad právní řád České republiky, a řekl fakticky jen to, co dnes již platí. Dnes mnohé zákony v naší zemi mají řečeno - typicky daňové zákony: "tento zákon platí do doby, než mezinárodní smlouva stanoví něco jiného". Když máme daň z příjmu a máme zároveň s republikou XY dohodnutý zákaz dvojího zdanění, je jasné, že zákon se použije jen tam, kde to není vyloučeno mezinárodní smlouvou. Pokládám to za základ civilizovaného přemýšlení o světě, že smluvní závazky ať už osoby, nebo společenství, jako je stát, se navenek dodržují.
Tato navržená změna ústavy ve znění ústavně právního výboru nedělá nic jiného, než že pouze říká: "Mezinárodní smlouvy jsou na stejné rovině jako zákony. Stanoví-li v konkrétním případě, např. dvojího zdanění, mezinárodní smlouva něco jiného, použije se nejprve mezinárodní smlouva. Teprve není-li ustanovení této mezinárodní smlouvy, platí samozřejmě český zákon."
Navíc se navrhuje zrušit možnost Ústavního soudu rušit celé pasáže zákonů jen pro rozpor s mezinárodní smlouvou, jen v tom konkrétním posuzovaném případě může být využito onoho ustanovení mezinárodní smlouvy. To je odpověď na mírně absurdní případy, jako je právo na práci a další, které nám tady pan kolega Matulka citoval. Samozřejmě v konkrétním případě by ho možná bylo možné využít, ale není ho možné využít k rušení právních předpisů.
Totéž se týká vztahu k onomu vyššímu společenství, ke kterému by Česká republika měla přistoupit, řekněme v tomto případě zjednodušeně Evropské unii. Vládní návrh předpokládal podřízenost právního řádu, výkladu právního řádu, a to celého, právu Evropské unie. Návrh ústavně právního výboru navrhuje záměrně tuto pasáž vypustit a řešit ji až v okamžiku - a to s největší pravděpodobností výkladem - kdy budeme projednávat případné schválení takové smlouvy, ať už ho budeme projednávat kvalifikovanou většinou v obou komorách Parlamentu, nebo v referendu. Nemluvíme o apriorní podřízenosti.
Chceme-li seriózně diskutovat, diskutujme o textu, který je tady ve znění ústavně právního výboru, a neodvolávejme se na něco, co je v tuto chvíli poněkud překonané.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji. Hovořit bude pan poslanec Matulka. Připraví se pan poslanec Václav Exner.
Poslanec Dalibor Matulka: Mám jen poznámku. Považuji to, co řekl pan kolega Benda, za velmi nekorektní. On přece velmi dobře ví, že tady ještě nepadl návrh, abychom vzali za základ projednávání znění ústavně právního výboru, čili diskutujeme k tisku. Já jsem to opakovaně uvedl. Dokonce jsem diskutoval k alternativám uvedeným v důvodové zprávě. Je to správné, protože nic jiného v této sněmovně není projednáváno.
Předpokládám, že pan zpravodaj Marek Benda v úvodu podrobné rozpravy navrhne, aby usnesení ústavně právního výboru se stalo základem projednávání. To se však dosud nestalo, čili já jsem se nemohl podřídit situaci, která ještě nenastala. Prosím, abychom diskutovali korektně.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji. S faktickou poznámkou se hlásí pan zpravodaj Benda.
Poslanec Marek Benda: Já se omlouvám panu kolegovi Matulkovi. Ano, je to čistě formálně správné. Máte nepochybně pravdu, já jsem zvyklý hledat za tím logiku.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji. Hovořit bude pan poslanec Václav Exner.
Poslanec Václav Exner: Pane místopředsedo, členové vlády, mám také spíše poznámku. V jedné věci musím dát panu poslanci profesoru Jičínskému za pravdu. Je to opravdu tak. Všechny parlamentní strany - až na KSČM - se nevyjádřily proti přihlášce ke vstupu České republiky do Evropské unie ani proti tvrzení, které bylo v memorandu. Dokonce i sociální demokracie se ústy tehdejšího předsedy Zemana přihlásila k tomu, co memorandum obsahuje, že totiž Česká republika je připravena vstoupit do Evropské unie v pravý čas, za takových podmínek, jaké v té době budou platit, tj. za jakýchkoliv podmínek
Námitky KSČM v té době - dosud přetrvávají - byly následující. Měli jsme námitku, že podání přihlášky tehdy do rukou již skoro odstupující ministryně zahraničních věcí Italské republiky nebylo projednáno v Parlamentě. Přitom tehdejší vláda Václava Klause přejímala za Českou republiku touto přihláškou závazek, který se nevztahoval na její volební období, které mělo skončit za pár měsíců, ale na všechny budoucí vlády, které na věc mohly mít jiný názor, a tudíž alespoň projednání v Parlamentě by bývalo bylo korektní.
Za druhé - byly tehdy přijaty určité závazky pro budoucnost, jak budeme do Evropské unie vstupovat, které nebylo správné v té době přijímat. My si myslíme, možná na rozdíl od všech parlamentních stran, že podmínky, za kterých by se mělo rozhodovat o vstupu Evropské unie, jsou pro takovou věc podstatné.
***