(14.50 hodin)
(pokračuje P. Němec)
Tento zákon schválily obě komory Parlamentu v minulém roce. Tento zákon byl účinný od 1. ledna 2001. Myslím si, že nám všem poslancům se dostaly do rukou stížnosti na účinky tohoto zákona, na jeho působení v praxi, které dělá velké starosti nejen provozovatelům autoškol, ale zejména uchazečům o získání řidičského průkazu, ale i řadě řidičů z povolání v rámci zdokonalování odborné způsobilosti neboli pravidelného proškolování, a samozřejmě i jejich zaměstnavatelům, to znamená dopravním firmám.
Předkladatelé tohoto návrhu zákona - jsem přesvědčen - převzali předložením této novely na sebe svůj díl odpovědnosti každý jednou dvousetinou a předložili tuto novelu, která se snaží odstranit právě aplikační nedostatky, nedostatky v rozporu tohoto zákona s ostatní dopravní legislativou a vnitřní rozpory tohoto navrhovaného zákona.
Je mi velmi líto, že k tomuto kroku nepřistoupilo ministerstvo dopravy, které by mělo být podstatně více než tou jednou dvousetinou odpovědné za tento návrh zákona. Mrzí mě, že pan ministr Schling, ač mě v lednu či únoru ujišťoval, že ministerstvo vyhodnotí všechny poznatky v krátké době a během tří měsíců předloží vládní návrh novely, tak neučinilo. Podle posledních - byť neoficiálních - informací by ministerstvo dopravy vyčkávalo s hodnocením tohoto nepříznivého stavu ještě další a další měsíce.
To, že situace v autoškolách, ať z hlediska provozovatelů, nebo žadatelů, tedy klientů autoškol, je tristní, není nutné zde zvláště rozvádět. Na nás všechny se obracejí jednak autoškoly, jednak i uchazeči o získání řidičského průkazu s tím, že tato situace není dobrá.
Vzhledem k tomu, že předkladatelé, jak už jsem uvedl, nenavrhují v tuto chvíli zkrácené projednávání, nebudu se zmiňovat příliš o obsahu tohoto zákona, protože se domnívám, že nad jeho projednáváním, nad potřebou přijmout určité změny v této oblasti je všeobecná shoda - alespoň v to doufám. Domnívám se, že odborná diskuse nad jednotlivými ustanoveními bude probíhat ve výboru či výborech, případně v rámci druhého čtení.
Abych úplně neodbyl úvodní slovo navrhovatele, pokusím se alespoň o stručný výčet hlavních okruhů nedostatků, které se předkladatelé pokoušejí řešit. Za prvé je to problematika registrace autoškol, odstranění rozporů tohoto zákona, zpřesnění definic a zejména odstranění určitého prvku diskriminace fyzických osob, kdy tento zákon vyžadoval při registraci autoškoly předložení výpisu z obchodního rejstříku po fyzické osobě - podnikateli, ač tento zákon výslovně fyzickým osobám umožňuje provozovat autoškoly. Víme, že fyzické osoby obvykle výpisem z obchodního rejstříku nedisponují.
Dalším okruhem, kterým se předkladatelé zabývali, je sjednocení terminologie tohoto zákona se stávajícím zněním obchodního zákoníku, rovněž tak se zákonem o podmínkách provozu na pozemních komunikacích, což je zákon, který je účinný od 1. července 2001, a se zákonem o provozu na pozemních komunikacích neboli pravidlech silničního provozu, což je zákon, který je účinný od 1. ledna tohoto roku.
Předkladatelé rovněž se snaží řešit problematiku doplňovacího výcviku, což je výcvik, který umožňuje žadateli, který neuspěl u zkoušky, tuto zkoušku nejen opakovat, což umožňovalo i stávající znění zákona, ale doplnit si své dovednosti při doplňovacím výcviku, neboli si připlatit hodiny, aby při příští zkoušce uspěl. To stávající znění zákona neumožňuje.
Dalším problematickým úkolem, který je řešen, je problematika vyžadování občanského průkazů od žadatelů o výcvik, což je problematika cizinců. Zákon umožňuje cizincům teoreticky získávat u nás řidičský průkaz, protože na jiném místě hovoří o tom, že žadatel uvede údaj o státním občanství - tedy se implicitně předpokládá, že může být i jiným občanem než občanem České republiky - a na jiném místě po všech žadatelích vyžaduje předložení občanského průkazu. Víme, že jiná osoba než občan České republiky nemůže občanským průkazem disponovat.
Zpřesňujeme definici rozšiřujícího výcviku v rámci jednotlivých skupin a podskupin řidičských průkazů. Vypouštíme termín spolehlivosti a nahrazujeme jiným institutem v návaznosti na zákon o provozu na pozemních komunikacích v jeho účinném znění.
Zpřesňujeme administrativní náležitosti, které se týkají zdokonalování odborné způsobilosti. Rovněž v této části zákona zpřesňujeme znění tak, aby ministerstvo nemohlo extenzivním způsobem klást další požadavky na zdokonalování odborné způsobilosti řidičů, protože jsme dospěli k jedné kuriozitě. Přestože to jistě nebyl úmysl zákonodárce, ministerstvo dopravy vydalo takovou prováděcí vyhlášku - podle mého názoru nad rámec zákona - která stanoví, že řidiči profesionálové, kteří najezdí měsíčně tisíce kilometrů, se musí při přezkoumávání jejich odborné způsobilosti každý rok podrobovat 15minutové jízdě. Takže předvádějí např. řidiči autobusů zkušebnímu komisaři každý rok, jestli skutečně s autobusem umějí jezdit. Je to opravdu věc velmi kuriózní.
Konečně jedna z věcí, která přesahuje rámec technických a aplikačních problémů a na kterou by předkladatelé rádi upozornili, je novela kompetenčních ustanovení, a sice v tom smyslu, že by agendu vydávání profesních osvědčení, tedy agendu učitelů autoškol, agendu prověřování učitelů autoškol, měly na starosti krajské úřady. Zde byla historie taková, že tuto agendu dříve vedly krajské dopravní inspektoráty policie. Samozřejmě je správné, že tato agenda přešla do civilu. V době, kdy tento zákon byl projednáván, neexistovaly žádné krajské civilní články veřejné správy, tudíž tuto agendu převzalo ministerstvo. Předkladatelé jsou přesvědčeni, že z hlediska vydávání profesních osvědčení učitelům autoškol je zcela nadbytečné, aby tato agenda byla centralizovaná na ministerstvu, že je podstatně vhodnější, aby tuto agendu vedly krajské úřady, a to zejména z toho důvodu, že ministerstvo není na tuto agendu personálně ani kapacitně náležitě vybaveno.
Dámy a pánové, domnívám se, že jsem vyčerpal možnosti úvodního slova předkladatele, že jsem zmínil hlavní okruhy, kterými se předkladatelé zabývají. Věřím, že tento návrh zákona propustíte do druhého čtení. Věřím, že společným úsilím dojdeme k tomu, aby tento zákon byl konečně slušně a kultivovaně aplikován v praxi. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane poslanče. Dovolte mi, abych i já ocitoval informaci ke sněmovnímu tisku 910. Tisk 910 byl odeslán z Poslanecké sněmovny na vládu se žádostí o stanovisko dne 26. 4. 2001. Dle sdělení Úřadu vlády však byla tato žádost doručena až dne 3. 5. 2001. To, že tato žádost byla na Úřad vlády doručena vládní poštou až za týden, je mimo kompetenci Kanceláře Poslanecké sněmovny. Stanovisko vlády bylo předsedovi Poslanecké sněmovny doručeno 1. 6. 2001, podle článku 44 Ústavy České republiky odst. 2 se vláda vyjádřila do 30 dnů.
Prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Pavel Hojda.
Poslanec Pavel Hojda: Vážený pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, předkladatelé v zastoupení pana poslance Němce předkládají návrh novely zákona 247/2000 Sb., který začal platit od 1. 1. letošního roku, s velice bohulibým úmyslem.
***