(10.30 hodin)
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Bod 77, děkuji.
Kolegyně a kolegové, doufám, že přes hluk ve sněmovně jste všichni slyšeli, co pan kolega Sobotka navrhl.
O jeho návrhu rozhodneme procedurálním hlasováním pořadové číslo 45, které zahajuji, a ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti tomuto návrhu?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 45 tento návrh byl přijat, když se z přítomných 168 pro něj vyslovilo 101 a 22 bylo proti.
Dalším bodem našeho dnešního pořadu schůze je bod 12 schváleného pořadu schůze, kterým je
12.
Návrh poslanců Ivany Hanačíkové, Cyrila Svobody, Tomáše Kladívka a dalších
na vydání zákona o přijímání a vyřizování stížností
/sněmovní tisk 574/ - druhé čtení
Tento bod byl na včerejším jednání odročen do dnešního dne, a to po otevření podrobné rozpravy. V tuto chvíli je tedy otevřena podrobná rozprava a ptám se, kdo se do ní hlásí. Pan poslanec Matulka, potom paní poslankyně Hanačíková, potom pan poslanec Křeček. (Všichni jmenovaní se domlouvají před mikrofonem.)
Pan poslanec Křeček využije svého práva vystoupit jako zpravodaj první.
Poslanec Stanislav Křeček: Vážená paní předsedající, členové vlády, kolegyně a kolegové, činím tak z formálních důvodů, protože je totiž třeba, abychom nejprve schválili to, že za základ projednávání tohoto návrhu zákona vezmeme komplexní pozměňovací návrh přijatý petičním výborem. Teprve k tomuto budeme překládat pozměňovací návrhy.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Ano, to samozřejmě udělat můžeme. O tomto procedurálním návrhu, který přednesl pan poslanec Křeček, a sice že za základ projednávání tohoto bodu již ve druhém čtení bude vzato usnesení petičního výboru, sněmovní tisk 574/3, rozhodneme hlasováním.
V hlasování pořadové číslo 46, které zahajuji, se ptám, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti tomuto návrhu?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 46 tento návrh byl přijat, když se z přítomných 167 pro něj vyslovilo 134 a 3 byli proti.
Slovo má pan poslanec Matulka.
Poslanec Dalibor Matulka: Dámy a pánové, v duchu toho, co jsme právě odhlasovali, předkládám dva pozměňovací návrhy ke znění, které usnesl petiční výbor. Jsou to dva pozměňovací návrhy, které řeší problém, na který včera poukázal pan zpravodaj kolega Křeček. Pozměňovací návrhy znějí takto:
První pozměňovací návrh směřuje k § 2, kde navrhuji, aby do odst. 5 se za slova "Nejvyšší kontrolní úřad" vložila slova "Českou národní banku". To je přesně problém, na který pan kolega Křeček tady ve svém příkladu upozornil. Tento pozměňovací návrh by měl konkrétně Českou národní banku řešit.
Druhý pozměňovací návrh směřuje k § 4, kde navrhuji toto jiné znění, poněkud jiné znění odst. 1 § 4. Odst. 1 zní: "K vyřízení stížnosti je příslušný vedoucí povinného subjektu nebo jím pověřený zaměstnanec. Jestliže stížnost směřuje proti němu, vyřizuje ji orgán nejblíže vyššího stupně nadřízený povinnému subjektu. Není-li takový orgán, je k vyřízení stížnosti příslušný ústřední správní úřad, do jehož působnosti patří stížnosti napadané jednáním podle § 2 odst. 1 podle zvláštního předpisu. Odkaz č. 5: Není-li takový úřad, je k vyřízení příslušný ten orgán, který vedoucího povinného subjektu do této funkce jmenoval nebo zvolil." To je celý pozměňovací návrh. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Slovo má paní poslankyně Hanačíková.
Poslankyně Ivana Hanačíková: Paní předsedající, dámy a pánové, navrhla bych pozměňovací návrh k § 4 odst. 1 - nebudu číst celý - kde by se místo slova "Úřad vlády České republiky", což je vlastně konec věty, doplnila jako alternativa 1 "veřejný ochránce práv" a jako alternativa 2 "vedoucí povinného subjektu".
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Hlásí se dále někdo do podrobné rozpravy? Pan poslanec Křeček.
Poslanec Stanislav Křeček: Paní předsedající, členové vlády, kolegové a kolegyně, kromě problému, který tady už byl vyřešen pozměňovacími návrhy, o kterých samozřejmě rozhodneme, je třeba ještě vyřešit problém, který není v zákoně dostatečně vyřešen, a to je situace, kdy orgán nebo subjekt obdrží stížnost, která mu nepřísluší nebo kterou nemůže vyřešit. Navrhuji proto, abychom to vyřešili pozměňovacími návrhy, a předložím tyto pozměňovací návrhy takto:
Za § 4 odst. 1 se vkládá nový odst. 2, který zní: "Odst. 2. Obdrží-li povinný subjekt stížnost, k jejímuž vyřízení není příslušný, je povinen o tom učinit zápis a postoupit ji bez zbytečných průtahů příslušnému povinnému subjektu; zároveň písemně informuje stěžovatele o tom, z jakého důvodu a kterému povinnému subjektu byla stížnost postoupena. Zápis obsahuje zejména jméno a příjmení stěžovatele, datum přijetí stížnosti, datum postoupení stížnosti a důvod postoupení." Dosavadní odst. 2 a 3 v § 4 se označují jako odst. 3 a 4.
Dále se v § 4 vkládá odst. 3, který zní: "Jestliže povinný subjekt, kterému byla stížnost postoupena podle odst. 2, s postoupením nesouhlasí, předloží bez zbytečných průtahů spor o věcnou příslušnost nadřízenému orgánu k rozhodnutí." Dodávám, že to je způsob, kterým se řeší příslušnost nebo nepříslušnost soudu podle občanského soudního řádu.
Další návrh pak je: v § 4 odst. 4 se slova "doporučení žádosti podle odst. 2" nahrazují slovy "předložení" a na konci se doplňují slova "a stěžovatele".
V § 5 se zrušuje odst. 2.
V § 9 odst. 1 se za slova "doporučena" doplňují slova "nebo postoupena" a v § 2 se za slova "doporučena" doplňují slova "nebo postoupena".
Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Křečkovi. Hlásí se dále někdo do podrobné rozpravy? Žádnou přihlášku nevidím, končím podrobnou rozpravu a tím končím druhé čtení tohoto návrhu.
Dalším bodem je
26.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 219/1995 Sb., devizový zákon,
ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
/sněmovní tisk 923/ - prvé čtení
Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr financí Jiří Rusnok, kterého prosím, aby se ujal slova.
Ministr financí ČR Jiří Rusnok: Děkuji, paní předsedající. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte, abych uvedl vládní návrh zákona, kterým se mění devizový zákon, zákon č. 219/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
Hlavním cílem novely devizového zákona je splnění závazku České republiky, který vyplývá z článku 45 bodu 7 věty druhé Evropské dohody mezi Českou republikou a Evropskou unií. Zde se Česká republika zavázala uvolnit do konce tohoto roku nabývání tuzemských nemovitostí pro pobočky a zastoupení společností ze zemí Evropské unie, pokud je to nezbytné pro jejich podnikání na území České republiky.
***