(9.30 hodin)
(pokračuje Martínek)
Upozorňuji a apeluji na vás všechny, abychom si uvědomili, že pokud v této chvíli neschválíme zkrácené čtení, které vzápětí navrhnu, tak pak se celá záležitost přesune až do podzimních měsíců a s termínem vyhlášení voleb to znamená, že nové volby budou moci být vyhlášeny nejdříve na duben, květen příštího roku, přičemž na podzim příštího roku se konají řádné volby, a v tom okamžiku se z dubnových voleb stane nic jiného než fraška.
Proto a na základě této skutečnosti a na základě právě toho, by se mohli poslanci vyjadřovat k tomuto návrhu zákona, je volena metoda, kdy navrhuji nyní zkrácení projednávání tohoto zákona o 50 dní, což by mělo umožnit projednávání tohoto zákona nejenom v gesčním výboru, ale také v Poslanecké sněmovně včetně všech připomínek řádným způsobem a ještě na této schůzi.
Dovoluji si zároveň sdělit, že tento můj návrh je se souhlasem předkladatele, a projednal jsem ho také s předsedou gesčního výboru tak, aby bylo zřejmé, že tento systém je zvládnutelný. Děkuji vám za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Faktická poznámka pan poslanec Matulka.
Poslanec Dalibor Matulka: Dámy a pánové, malou poznámku ke slovům pana kolegy Martínka, pokud jde o jeho tvrzení, že nyní volby nebyly pod větší kontrolou než ty minulé a že měl možnost si na internetu průběh voleb sledovat. To je samozřejmě absurdní, to není vůbec žádná kontrola voleb. Je samozřejmě rozdíl účast zástupců politických stran přímo v okrskových volebních komisích a v dalších stupních komisí a něco jiného je následné nahlížení na průběh voleb v internetu. To jsou dvě odlišné věci, přičemž druhou není vůbec možné považovat za jakoukoliv kontrolu. Absence kontroly průběhu sčítání hlasů atd. u volebních komisí v tomto zákoně je a je to velké demokratické manko.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Slovo má pan poslanec Václav Exner, připraví se pan poslanec Tomáš Kvapil.
Poslanec Václav Exner: Paní místopředsedkyně, členové vlády, dámy a pánové, nejdřív bych krátce zareagoval na vystoupení pana poslance Radko Martínka.
Nový návrh je skutečně velmi blízkým, neřekl bych přesným, ale blízkým obrazem toho, k čemu dospěla Poslanecká sněmovna při posledním projednávání. Je pravda, že při posledním projednávání Poslanecká sněmovna dospěla minimálně v jednom ustanovení k rozporu, který musel být v Senátu potom částečně překonáván, nakonec zákon nebyl schválen, ale velmi zodpovědné projednávání, jak bylo řečeno, jak ve vládě, tak i v Poslanecké sněmovně nakonec vedlo k tomu, že zákon neplatí, protože pro politické spektrum zastoupené v Senátu byl nepřijatelný a nenašla se shoda na textu. Proto se musí předkládat znovu. Bohužel je v současné době také s mnoha problémy.
Vyjádřím se ještě k jednomu detailu. Se stejnou vehemencí jako pan poslanec Radko Martínek dnes prosazuje dva dny a hovoří o tom, že jeden volební den byl velmi nemilosrdný k volebním komisím a že je nemyslitelné, aby se dále volilo jeden den, byl při poslední schůzi, kdy se projednával volební zákon o volbách do zastupitelstev obcí, prosazován systém, že právě jeden volební den je velmi výhodný. Jsem rád, že aspoň v této věci dospěl pan poslanec Martínek, vláda a mnozí další k tomu, že námitky, které dříve byly vznášeny a byly vysokou většinou ve sněmovně potlačeny, jsou oprávněné.
Připomenu ještě některé další věci, které pokládáme za zásadní v návrhu zákona o volbách do obecních zastupitelstev, o kterých si myslíme, že by měly být pozměněny tak, aby bylo dosaženo současných trendů ve vyspělých zemích, které přijímají nové zákony o volbách, ale také lepšího přístupu občanů k volbám a celkově lepšího výsledku voleb. Již posledně jsme byli toho názoru, že pokud souhlasíme s účastí cizinců s trvalým pobytem nebo s bydlištěm na území České republiky, že se to nemá týkat jenom cizinců, kteří jsou ze zemí, s nimiž máme bilaterální smlouvu o této věci, že zde není žádný důvod k rozlišování těch cizinců, kteří jsou ze zemí, kde máme smlouvu, a ostatních cizinců, že je potřeba v takovém případě umožnit účast všech cizinců trvale bydlících na našem území. Ještě jednou zopakuji, že tyto osoby nemají prakticky žádnou možnost ovlivnit to, jestli jejich mateřská země s námi uzavře nebo neuzavře bilaterální smlouvu o této věci. Jestliže jsme se jednou rozhodli, že lidem, kteří trvale bydlí v určité obci, dáme právo rozhodovat o věcech obce, a to i formou pasivního i aktivního volebního práva, potom nevidím žádný důvod, proč by měl být prováděn výběr podle toho, jestli jejich mateřská země se chová k našim tam trvale bydlícím občanům analogicky.
Druhý dílčí problém se týká toho, kdy přichází v úvahu, aby zaměstnanci obce, případně členové zastupitelstva a další byli volitelní a mohli vykonávat funkci ve vazbě na podíl obce v právnické osobě, kde jsou zastoupeni. Návrh předpokládá text, že funkce člena zastupitelstva obce by byla neslučitelná s funkcí statutárního zástupce právnické osoby zřízené nebo založené v obci anebo v níž má obec většinovou majetkovou účast. Domnívám se, že tato většinová majetková účast je neoprávněná, že stejně dobře může docházet k ovlivňování věcí v zájmu obce a ve firmě nebo naopak, což je případ problematičtější v zájmu firmy v obci i v těch případech, kdy obec má menší než většinovou majetkovou účast v příslušné právnické osobě. Domnívám se tedy, že by bylo potřeba pojmout jako překážku výkonu funkce člena zastupitelstva funkci statutárního zástupce právnické osoby, ve které je jakákoliv účast obce.
Třetí důležitá záležitost je otázka, o které už se zmínila paní poslankyně Rujbrová, a to je otázka volebních orgánů a složení volebních komisí, existence volebních komisí na vyšších stupních nad okrskovou volební komisí apod. Je skutečně proti trendům, které jsou v současné době, jestliže máme volební komise se zastoupením volebních stran jenom na úrovni okrsků a všechny ostatní volební funkce jsou vykonávány státními orgány.
***