(9.10 hodin)
(pokračuje Gross)
Protože si musíme uvědomit, že existují také lhůty pro vypsání voleb, a bylo by asi nanejvýš trapné, kdybychom občanům umožnili volby do svého zastupitelstva na období třeba šesti nebo sedmi měsíců, neboť takovéto zastupitelstvo by zcela určitě mělo velice omezený mandát k tomu, aby mohlo jakkoli prokázat, že důvěru, kterou získalo ve volbách, chce zúročit efektivně pro občany svých obcí.
Zákon, tak jak jej předkládáme, vzal za základ návrh novely, kterou projednala Poslanecká sněmovna před zhruba půl rokem, ono už je to vlastně déle, před třičtvrtě rokem, kdy jsme postoupili tento návrh zákona do Senátu k projednávání. S tím, že byl vzat za základ komplexní návrh, který zde ve sněmovně byl zhruba před tím třičtvrtě rokem schválen.
Neomezili jsme se pouze na toto. V návrhu jsou i některé zpřesňující pozměňovací návrhy, které byly přijaty v Senátu. V návrhu jsou i některé věci, ve kterých se vracíme k tomu původnímu vládnímu návrhu, ale ve věcech, o kterých se domnívám, že nebudou konfliktní, protože to jsou věci typu hlasování do přenosné volební schránky apod., kde jsme si vyjasnili, že ta původní představa byla přece jenom z praktického hlediska vhodnější.
Kromě změn, které byly navrženy v Senátu proti tomu, co přijala Poslanecká sněmovna, jsou tam ještě některé změny, které jsou podstatnější. Ta nejpodstatnější se týká toho, že vláda se domnívá, že by bylo dobré se v tomto zákoně vrátit ke dvěma dnům voleb, a již v tomto návrhu zákona s tímto počítáme.
Jsou zde také navrženy nové věci, které jsme schválili v jiných volebních zákonech ohledně organizačního zajištění voleb, tedy výkonu státní správy na úseku voleb. Ten systém je shodný s tím, jaká je dnes právní úprava pro volby do krajských zastupitelstev a pro volby do Parlamentu.
Proti dosud platné právní úpravě se stejně jako v té minulé normě také navrhuje přiznání aktivního a pasivního volebního práva občanům jiných států, kteří trvale žijí v České republice a jimž právo volit přiznává mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána. Pro současný stav to nic nemění, pro budoucí členství v Evropské unii je to podstatná věc, kterou bude muset Česká republika plnit jako členský stát Evropské unie.
Navrhujeme v tomto návrhu použití modifikovaného d´Hondtova dělitele, protože se domníváme, že volby do obecních a městských zastupitelstev jsou si hodně blízké nebo jsou hodně příbuzné volbám do krajských zastupitelstev, kde tento dělitel je použit taktéž.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, na závěr svého vystoupení bych vás chtěl ještě jednou vyzvat k tomu, abyste umožnili v co možná nejkratší době projednat tento návrh, aby bylo možné v českých obcích a městech, kde jsou splněny podmínky k vypsání nových voleb, tyto volby vypsat. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji ministru vnitra. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Miroslav Beneš.
Poslanec Miroslav Beneš: Paní předsedající, členové vlády, dámy a pánové, dovolte, abych se pokusil zkrátit své vystoupení. Mám pocit, že pan ministr přesně popsal návrh zákona. To znamená, že ho popsal v odlišnostech, které jsou proti tomu, jak návrh opustil Poslaneckou sněmovnu a byl Senátem vrácen. Nezmínil se o jedné věci, ve které senátnímu návrhu nebylo vyhověno, to je množství podpisů pod nezávislou kandidátku, potřebné pro její registraci. Jinak si myslím, že popsal vše tak, jak to bylo. Nezmínil se ještě o jedné věci číselně, a to, že stávající, resp. minulý zákon o volbách do zastupitelstev obcí hovořil o pěti mandátových volebních obvodech možných na základě rozhodnutí zastupitelstva, zatímco náš výbor tehdy opustil návrh 4, kde já sám jsem upozorňovat, že změna z pěti na čtyři je příliš velká.
Protože vím, že zde zazní onen návrh, přidal bych se k apelu a prosbě pana ministra, abychom umožnili projednání tak, aby případné volby podle tohoto zákona mohly proběhnout ještě na podzim tohoto roku, neboť jakýkoli jiný termín v podstatě už ztrácí smysl a je i nereálný. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Nyní otevírám obecnou rozpravu, do které se přihlásili poslanci Rujbrová, Martínek, Exner a Kvapil. Udílím slovo paní poslankyni Rujbrové, připraví se pan poslanec Radko Martínek.
Poslankyně Zuzka Rujbrová: Dobrý den, kolegyně a kolegové. Dovolte, abych vyjádřila svoje rozčarování nad způsobem projednávání tak důležitého zákona, jakým zákon o volbách do zastupitelstev obcí je. Všichni víme, kolik měsíců se diskutuje, ať už na půdě Parlamentu, nebo i mimo Parlament na úrovni zástupců jednotlivých politických stran, tzv. velký volební zákon, zákon o volbách do Parlamentu ČR, který rovněž budeme na této schůzi projednávat. A přestože nebylo zcela dosaženo konsensu, je v podobě, která byla asi výstupem těchto jednání.
Mě velmi překvapuje, že zákon, který se dotýká volby 62 911 zastupitelů, tímto způsobem diskutován nebyl, je předložen v nejkratší možné lhůtě tak, aby mohl být zařazen na projednání schůze sněmovny, a ještě - jak ze strany předkladatele, tak ze strany zpravodaje - je vyvíjen tlak, aby mohl být projednán ve zkrácené lhůtě, když důvodem je údajně skutečnost, že v 39 obcích České republiky nemohou proběhnout volby.
Ano, tyto volby nemohou proběhnout, tento stav je znám. Dokonce v některých z těchto obcí tento stav trvá 1,5 roku. Já se ptám - proč ministerstvo v době, kdy bylo zřejmé, že původní velký volební zákon do zastupitelstev obcí neprojde anebo nebyl přijat, nepředložilo alespoň malou novelu volebního zákonodárství, která by tyto volby umožnila? Proč - pokud chtělo tuto situaci řešit - nepředložilo pozměňovací návrh do poslaneckého návrhu, který je ve hře a který v této chvíli už je za druhým čtením? A proč právě záminka těchto voleb má vést k tomu, aby sněmovna byla tlačena k ukvapenému přijetí zákona, který je sice potřebný, ale ve své současné podobě přinejmenším pro klub KSČM nepřijatelný?
Je to zákon, který otevírá řadu témat. Je to téma nejenom upravené d´Hondtovy metody, tedy přepočtu odevzdaných hlasů na mandáty, kde pravděpodobně vláda sociální demokracie chce nezištně pomoci svým politickým konkurentům, aby ve volbách do zastupitelstev obcí dosáhli přibližně stejného výsledku jako ve volbách krajských, ale v tomto směru je to samozřejmě věc jejího rozhodnutí. Ale k diskusi jsou i témata pětiprocentního kvora, stanovení hranice pro koalice, kde konsensus v této chvíli nemůžeme předpokládat, otázka diskriminace nezávislých kandidátů, a všichni víme, jak právě v komunální politice dosahují největších úspěchů a největší autoritu mají osoby, které jsou veřejnosti známy ze svého povolání učitele, lékaře, kteří vychovávali nebo léčili několik generací občanů a pro které není prvním předpokladem stranická legitimace, ale vážnost u občanů.
***