(15.30 hodin)
(pokračuje Cabrnoch)
Tedy pracovník zdravotnického zařízení, nikoliv učitel. Tedy pracovník zdravotnického zařízení, který s těmi mediky, který s těmi zdravotními sestrami nemá, bohužel, nic společného. On jenom bude pověřen zdravotnickým zařízením, aby vybral pacienty, u kterých se budou žáci a studenti seznamovat s jejich dokumentací. Dovedeme si zřejmě v praxi představit, jak obtížné bude vybrat kteroukoliv jinou skupinu než všechny.
Princip, s kterým zvláště nesouhlasím, je princip, podle kterého mohou žáci a studenti nahlížet do zdravotnické dokumentace bez souhlasu pacienta v případě, že vzhledem ke zdravotnímu stavu pacienta tento souhlas nelze získat. Tedy bude-li kdokoliv z nás ošetřován v kterémkoliv zdravotnickém zařízení například v bezvědomí, musí počítat s tím, že na základě stanovení nějakého pověřeného zdravotnického pracovníka se s jeho osobními údaji a s jeho důvěrnými, citlivými anamnestickými daty, která možná neznají ani jeho rodiče, budou seznamovat medici, žáci zdravotních škol, účastníci kursu na sanitárky a další osoby připravující se k výkonu zdravotnických povolání. Bohužel je tomu tak.
Jako poslední bych rád diskutoval právo pacienta na poskytnutí informací. Chtěl bych znovu zdůraznit, že jsem, jak jsem již opakovaně řekl, velmi pro to, aby pacient byl plně informován o svém zdravotním stavu, o výhledech léčby, o jejích rizicích a komplikacích. V současné době máme v našem právním řádu dvě právní normy, které toto právo svým způsobem upravují. Je to již zde citovaná Listina a je to zákon na ochranu osobních informací. Tyto dva dokumenty podle mého názoru dostatečně a lépe ošetřují právo seznámit se s informacemi, které o mně někdo shromažďuje. Zákon č. 101 z roku 2000 stanoví zcela jasně, že každý, o kom jsou shromažďovány osobní údaje, má právo být seznámen s nimi jednou za rok zdarma a dále potom za přiměřenou úhradu odpovídající nákladům spojeným s touto informací.
Novelou zákona, kterou se chystáme schválit, vyjímáme zdravotní informace z tohoto režimu, který podle mého názoru je správný, a velmi mlhavě dáváme pacientovi právo na poskytnutí veškerých informací shromážděných ve zdravotnické dokumentaci vedené o jeho osobě a v jiných zápisech. Domnívám se, že tímto ustanovením, které je podle mého názoru nadbytečné, zavádíme režim, který v některých případech může komplikovat provoz zdravotnických zařízení.
Vážené kolegyně a vážení kolegové, předpokládal jsem, když jsem spolu s kolegou Čevelou předkládal návrh novely, že se bude týkat vedení zdravotnické dokumentace, že se bude týkat reflexe na zákon o ochraně osobních údajů, a nikoliv že dojde k prolomení tohoto zákona na ochranu osobních údajů a k zavedení jiného režimu pro část z nich. Předpokládal jsem, že diskuse o právech pacientů, ale také o právech lékařů, o právech zdravotníků a jejich povinnostech proběhne nad zákonem o zdravotní péči. Dáváme práva pacientům, ale nedáváme práva druhé straně, nedáváme práva lékařům. Domnívám se, že stojí za diskusi, abychom se seznámili také s úvahami o tom, že i lékař má právo žádat, aby jej pacient informoval o důležitých skutečnostech pro jeho rozhodnutí.
Nebudu dále zdržovat úvahami a rozborem celé situace. Domnívám se, že novela v té podobě, v které byla přijata Poslaneckou sněmovnou, byla lepší než v podobě, v které je vracena ze Senátu. Neodpustím si, jestliže pan senátor zde zmínil poměr, kterým byla přijata v Senátu, připomenout vám, kolegyně a kolegové, že novelu jsme v této sněmovně přijali 160 hlasy a 2 byly proti. Omluvte mou případnou drobnou chybu. Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji pěkně panu poslanci Cabrnochovi. Táži se, zda se někdo další hlásí. Nikdo se nehlásí, rozpravu končím.
Přistoupíme k hlasování podle § 97 odst. 4 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. K přijetí následujícího usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců.
Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 809/4, ve znění schváleném Senátem podle sněmovního tisku 809/5."
Zahájil jsem hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 30 z přítomných 176 hlasovalo 107 pro, 53 proti. Návrh byl přijat.
Návrh zákona ve znění schváleném Senátem jsme přijali. Děkuji.
Pan senátor chce ještě něco říci.
Senátor Karel Barták:
Milé paní senátorky, vážení páni senátoři, děkuji vám.
Předseda PSP Václav Klaus: Musím se vám přiznat, že jste neoslovil nikoho, možná skrz monitor své kolegy v Senátu, jistě jste však myslel paní poslankyně a pány poslance.
Dostáváme se k bodu
3.
Návrh zákona o státním dluhopisovém programu na úhradu ztráty
Konsolidační banky Praha, státního peněžního ústavu, za rok 1999,
a o změně zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 711/4/ - vrácený Senátem jako sněmovní tisk 711/5
Vítám mezi námi senátora Jaroslava Petříka.
Prosím, aby se za navrhovatele k usnesení Senátu a k předloženým pozměňovacím návrhům vyjádřil ministr financí Jiří Rusnok.
Ministr financí ČR Jiří Rusnok: Děkuji, pane předsedo. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, zákon o státním dluhopisovém programu na úhradu ztráty Konsolidační banky Praha, státního peněžního ústavu, za rok 1999 byl projednán a schválen ve třech čteních Poslaneckou sněmovnou. Proto se nebudu dále šířit a zdůvodňovat tento návrh.
Senát po projednání tohoto zákona rozhodl, aby byl vrácen zpět Poslanecké sněmovně s žádostí o úpravu a doplnění. Důvodem tohoto rozhodnutí bylo uvedení zákona do souladu se zákonem 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech republiky. Zákon o rozpočtových pravidlech vstoupil v platnost teprve dnem 1. ledna 2001, tedy v průběhu projednávání návrhu zákona o dluhopisovém programu Konsolidační banky.
V návrhu zákona je nutno provést změnu doplněním v § 1 odst. 4 v následujícím znění: O prostředky získané emisí dluhopisů podle tohoto zákona lze překročit celkové výdaje státního rozpočtu v rozpočtovaném roce, v kterém budou takto získané prostředky použity.
***