(15.20 hodin)
(pokračuje Barták)
Z tohoto místa tedy zdůvodním význam jejího přijetí jen velmi krátce.
Ve výčtu osob, které smějí nahlížet do zdravotnické dokumentace, jsme doplnili studenty, správně osoby získávající způsobilost k výkonu zdravotnického povolání. Jako vysokoškolský učitel lékařské fakulty vím, že je to naprosto nezbytné. Praktická výuka totiž neprobíhá pouze ve fakultních nemocnicích, ale třeba celý 6. ročník studia je organizován ve zdravotnických zařízeních po celé republice, kde studenti poskytují pod dohledem odpovědného lékaře konkrétní zdravotní péči konkrétnímu nemocnému. Ochranu práv pacienta řešíme v pozměňovacím návrh jeho předběžným písemným souhlasem a současně povolením učitele fakulty nebo odpovědného ošetřujícího lékaře z terénu.
Ve výčtu osob, které smějí nahlížet do zdravotnické dokumentace, jsme doplnili také dokumentátorky, pracovnice archivů a zpracovatele údajů, kteří zajišťují plnění úkolů Národního zdravotnického informačního systému na úrovni zdravotnických zařízení. Jinak by tyto údaje musel vypisovat sám zdravotnický pracovník, tedy lékař nebo zdravotní sestra.
Jsme si vědomi skutečnosti, že teprve praxe ukáže, je-li výčet osob úplný.
Co se týče kontroverzního práva pacientů nahlížet do jejich zdravotnické dokumentace, ocitovali jsme pouze text Úmluvy o lidských právech a biomedicíně, kterou obě komory Parlamentu nedávno schválily. Nejde tedy o právo nahlížet, ale o právo být informován, tedy o pojem daleko širší.
Závěrem mého vystoupení mi dovolte, abych vás informoval, že Senát Parlamentu České republiky na své 7. schůzi schválil záměr vrátit Poslanecké sněmovně návrh zákona 41 hlasy z 55 přítomných senátorek a senátorů, tedy výraznou většinou.
Milé poslankyně, vážení poslanci, děkuji vám, že jste mě vyslechli, a věřím, že vezmete má zdůvodnění vůle Senátu Parlamentu České republiky v následujícím hlasování v úvahu. Děkuji vám.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji panu senátorovi Bartákovi a prosím pana poslance Cabrnocha.
Poslanec Milan Cabrnoch: Vážený pane předsedo, vážení členové vlády, pane senátore, kolegyně a kolegové. Vystupuji zde, abych přednesl své argumenty, a současně jsem si vědom se znalostí názorů jednotlivých poslaneckých klubů, že mohu s lítostí konstatovat, že s největší pravděpodobností Poslanecká sněmovna podpoří senátní verzi návrhu zákona.
Chtěl bych poděkovat senátorům za to, že otevřeli k diskusi o tématech, o kterých bezpochyby je třeba diskutovat. Zároveň bych chtěl říci, že podle mého přesvědčení rozdílný názor na věc není výrazem otevřeného nepřátelství, ale přispívá k této diskusi. Chtěl bych připomenout pro vás, kolegyně a kolegové, kteří se chystáte zřejmě většinou podpořit senátní verzi návrhu, co podpoříme.
Podpoříme řešení, které - jak správně pan senátor popsal - vyhovuje především zaměstnancům zdravotnických zařízení, a já bych se rád spolu s vámi zamyslel nad tím, zda vyhovuje také pacientům, občanům této země.
Bodem pod písmenem J pod bodem č. 2 pozměňovacích návrhů Senátu se rozšiřuje výčet osob, které jsou oprávněny nahlížet do zdravotnické dokumentace, o zaměstnance zdravotnických zařízení, kteří se podílejí na zpracování, vedení a nakládání se zdravotnickou dokumentací. Možná výstižně opsal tyto osoby pan senátor jako také pracovnice archivu a administrátorky.
Nepochybuji o tom, že z praxe každého zdravotnického zařízení je výhodné, když se do intimních osobních údajů pacienta může podívat zejména kdokoliv. V praxi však se zamysleme nad tím, zda když se pacient se svými intimními problémy, se svými citlivými informacemi svěřuje svému ošetřujícímu lékaři, zda je v tuto chvíli srozuměn s tím, že se s těmito citlivými osobními údaji, které mnohdy neznají ani jeho nejbližší příbuzní, budou seznamovat také všechny pracovnice a pracovníci administrativy a archivů, účtáren, oddělení pro spolupráci se zdravotními pojišťovnami, oddělení zajišťujících zdravotnickou statistiku, tedy de facto všichni. Nejsem idealista a nejsem si jist, zda se to neděje již dnes. Mám však velký problém hlasovat jako poslanec Parlamentu pro to, aby pracovnice archivů a účtáren měly právo nahlížet do mé zdravotní dokumentace ze zákona.
Pod bodem K bodu 2 toto právo rozšiřujeme dále o zaměstnance státu v organizační složce státu zajišťující plnění úkolů Národního zdravotního informačního systému. Tedy o pracovníky statistických úřadů, Ústavu zdravotnických informací a statistiky a jeho detašovaných pracovišť. Tito pracovníci, kteří mají za úkol shromažďovat informace statistického charakteru, dostanou tímto zákonem právo nahlížet do zdravotní dokumentace.
Upozorňuji, že podle znění, které je navrhováno, je velmi obtížně omezitelné toto právo, protože do statistiky jsou zahrnuti všichni pacienti, tedy všichni, kdo přijdou do kontaktu se zdravotnickým zařízením v České republice. Jen velmi obtížně bude kterékoliv zdravotnické zařízení bránit pracovníkovi zdravotní statistiky v nahlížení do citlivých osobních údajů uvedených v chorobopisech kteréhokoliv pacienta. Tedy pokud se budu chtít - dovolte mi lehkou nadsázku - seznámit s intimními zdravotními údaji kteréhokoliv člověka v České republice, nejsnazší cestou k tomu je stát se pracovníkem Ústavu zdravotnických informací a statistiky, a na základě zákona, který se zde chystáme schválit, budu mít zákonné právo nahlížet do jeho dokumentace.
Další bod novely, se kterým bytostně nesouhlasím, se věnuje osobám, které získávají způsobilost k výkonu zdravotnického povolání. Pan senátor, kterého si velmi vážím, je vysokoškolským učitelem, a bezpochyby se soustředil na problematiku mediků. Shodou okolností bych vás informoval, že jsem v této souvislosti - zřejmě jako někteří z vás - dostal dopisy dvou děkanů lékařských fakult v České republice. Musím poznamenat, že mě velmi zaskočilo, že oba tyto dopisy jsou doslova identické, že se shodují až do posledního slova. Přesto ale je samozřejmě beru velmi vážně.
Rád bych vás informoval, kolegyně a kolegové, že osoby, které získávají způsobilost k výkonu zdravotnických povolání, nejsou jenom medici. Jsou to desetitisíce žákyň a žáků zdravotních škol, jsou to účastníci kursů připravující se na výkon práce sanitářů a sanitářek, zřízenců, jsou to všichni, kdo studují klinickou psychologii, všichni, kdo studují logopedii, všichni, kdo studují biomedicínské inženýrství, a další. Pan senátor zde řekl - s čímž nesouhlasím - že budou nahlížet tito žáci a také ti, kteří se připravují v rámci postgraduálního studia, neboť i oni jsou osoby, které získávají způsobilost k výkonu zdravotnického povolání, že budou nahlížet do zdravotnické dokumentace pacienta na základě povolení učitele fakulty. Prosím o prominutí, ale není tomu tak. Na základě zákona, který se chystáme schválit, stanoví pacienty, s jejichž dokumentací se tito žáci a studenti budou seznamovat, pověřený zdravotnický pracovník zdravotnického zařízení, které zabezpečuje praktickou výuku osob získávajících způsobilost k výkonu zdravotnického povolání.
***