(10.30 hodin)
(pokračuje Gross)
Můžeme se samozřejmě bavit o tom, jestli využívání rozpětí, které je dáno platnými právními předpisy 75 až 125 Kč za hodinu práce soudního znalce, zda využívání maximální cifry je v pořádku, nebo není. Já si také myslím, že to samozřejmě dobré není. Nicméně zde si musíme uvědomit jednu věc, že naposledy tato částka byla valorizována v roce 1993, a když si vezmeme, co všechno se od roku 1993 zdražilo na nejrůznějších pracích, včetně naší práce, tak je logické, že i toto je jeden z argumentů, proč soudní znalci využívají maximální horní hranice.
Nicméně opatření, které jsem učinil, jsem sdělil, příslušní soudní znalci jsou v tuto chvíli známí ministrovi spravedlnosti, byť i role ministra spravedlnosti v tomto směru je značně omezená.
Systémové řešení, které navrhujeme, ale to není otázkou několika málo týdnů nebo měsíců, jest to, aby byl ucelený přehled o celoroční činnosti soudních znalců, a to nejen pro potřeby vyšetřovatele, ale i pro potřeby jiných složek Policie ČR, ale dokonce i pro jiné státní orgány, protože i jiné státní orgány, především správní orgány, si vyžadují posudky od těchto znalců. Bylo by tedy dobré, aby státní orgány jako takové měly přehled o uceleném časovém snímku práce soudních znalců.
A tady musím upozornit na to, že § 19 zákona o znalcích a tlumočnících jasně konstatuje, kdo kontroluje práci soudních znalců, zda to, co vykazují, i z hlediska časové náročnosti je oprávněné. Ten, kdo podle tohoto zákona je způsobilý k této kontrole, není ani Ministerstvo vnitra, dokonce ani vyšetřovatel, ale krajský soud. Krajský soud by toto měl vykonávat, a tak jak litera zákona píše, činí tak občasnými kontrolami.
My si myslíme, že toto ustanovení zákona by se mělo zřejmě změnit a nemělo by být v zákoně, že tato kontrola se činí občasnými kontrolami, ale že by tam měla být průběžná kontrola a že by mělo být povinností jednotlivých státních institucí, které si objednávají práce soudních znalců, aby do centrální databáze, která by zřejmě měla být při Ministerstvu spravedlnosti, pokud je toto svěřeno krajským soudům, měly být vkládání všechny zakázky státu vůči soudním znalcům, a z toho lze jednoznačně říci, jaký časový snímek práce soudního znalce je. Kdyby se totiž někdo podíval na jinou práci stejných soudních znalců pro jiné instituty nebo organizace státní složky, nedostali bychom se možná k 24 hodinám práce denně, ale k 30 hodinám práce denně. A toto je jediné systémové opatření, které můžeme učinit, ale neobejde se bez legislativní úpravy.
Další otázka se týkala toho, jaké konkrétní závěry se činí. K řadě věcí jsem hovořil už v předchozí části.
Chtěl bych sněmovně sdělit ještě jednu věc, která se týká toho, že připravujeme poměrně zásadní změnu v rámci Policie ČR v souvislosti s nově přijatými rozpočtovými pravidly, kde uděláme z jednotlivých krajských správ Policie ČR organizační složky státu podle zákona o rozpočtových pravidlech, tak abychom se vyhnuli tomu těžce průhlednému a pochopitelnému systému disponentů prvního, disponentů druhého a disponentů třetího stupně. Toto současný stav vyřeší minimálně v tom směru, že budou jasně, konkrétně stanovené osobnosti, které budou mít samozřejmě k dispozici prostředky jak finanční, tak i nemovité k tomu, aby vykonávaly své činnosti, třeba i rekreaci policistů, ale zároveň budou mít jasně stanovenou zodpovědnost za to, jak s těmito prostředky budou nakládat. Chtěl bych, aby toto opatření vstoupilo v účinnost začátkem příštího roku.
Tolik asi ode mne v odpovědi na tuto interpelaci, za kterou chci jinak poděkovat, protože si myslím, že svědčí o zájmu na dobrém fungování resortu vnitra.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji pane ministře. Pan místopředseda Langer bude reagovat.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, nebudu konstatovat, že všechno je jinak, jak říkal pan ministr. Nicméně jsem rád, že tato interpelace alespoň k něčemu přispěla, že některé stojaté vody rozhýbala, některé kalné vody pročeřila a některá zatuchlá prostranství a prostory uvnitř Ministerstva vnitra snad díky otevřeným dveřím a otevřeným oknům provětrala.
Tuto interpelaci jsem psal úmyslně, a to z jednoho prostého důvodu, neboť velmi často slýcháváme z řad policistů, z řad představitelů Ministerstva vnitra a koneckonců i z úst pana ministra stesky nad tím, že česká policie nemá dostatek finančních prostředků k tomu, aby byla schopna dostatečně dobře a kvalitně plnit úkoly, která má při ochraně bezpečnosti a práv občanů ČR. A jak se ukazuje, i v resortu Ministerstva vnitra, i v řadách policie je stále ještě dostatek rezerv, velké množství černých děr, kterými protéká obrovské množství finančních prostředků, a že bychom tedy měli být vždy na velkém pozoru, když za námi buď policejní prezident, nebo ministr vnitra přijde s nataženou rukou a bude žádat z rozpočtu další peníze pro policisty, abychom mu nejprve položili otázku, zda si je jist, že se s každou korunou, kterou ze státního rozpočtu on a jeho resort dostává, hospodaří dostatečně dobře, efektivně a kvalitně.
Nebudu na tuto interpelaci navrhovat nesouhlasné stanovisko Poslanecké sněmovny. Nicméně předem avizuji další interpelaci, která se bude týkat po čase mé otázky na pana ministra, jaká opatření metodického a kontrolního charakteru ministr skutečně přijal, a teprve podle odpovědi na tuto interpelaci potom se rozhodnu, zda tento problém znovu zařadím na program jednání Poslanecké sněmovny a zda vás znovu požádám o to, abychom se tomuto problému věnovali.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji, pane místopředsedo. Táži se, kdo se dále hlásí do rozpravy. Ještě jednou pan ministr vnitra Stanislav Gross.
Ministr vnitra ČR Stanislav Gross: Pane místopředsedo, kolegyně a kolegové, mně nezbývá, než za prvé poděkovat panu místopředsedovi za to, že nenavrhuje nesouhlasné usnesení, a za druhé vyjádřit souhlas s tím, že na Ministerstvu vnitra v minulosti skutečně byly vytvořeny poměrně velké černé díry, dokonce si dovolím konstatovat, že z reality života víme, že černá díra je ve své podstatě tunel, a chci vyjádřit přesvědčení a konstatování, že ty díry, které byly vytvořeny v rozmezí let 1992 až 1995, 1996, i podle nálezu Nejvyššího kontrolního úřadu, se nám daří zdárně postupně a myslím si, že dost vydatně, zaplňovat tak, aby mizely. Děkuji. (Potlesk.)
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane ministře. Kdo se dále hlásí do rozpravy? (Nikdo.) Nikoho nevidím, takže rozpravu končím.
Pan místopředseda nenavrhuje tedy žádné usnesení, o kterém bychom měli hlasovat, ani souhlasné, ani nesouhlasné. Končím tedy tuto část interpelace na pana ministra Grosse a budeme pokračovat poslední, kterou je opět stejná dvojice.
Ministr vnitra Stanislav Gross odpověděl na interpelaci poslance Ivana Langera ve věci náměstka policejního prezidenta Václava Jakubíka. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako tisk 933. Otevírám rozpravu a předávám slovo panu místopředsedovi Langerovi.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Vážený pane předsedající, členové vlády, kolegyně a kolegové. Jakkoliv jsme možná končili první problém, který jsem přednesl na jednání sněmovny, s lehkým úsměvem a s konstatováním, že pan ministr bude zacpávat černé díry, které ovšem, já podotýkám, nevznikly pouze v letech 1992 až 1996, ale mám vážné pochybnosti, že se některé přidaly i v letech pozdějších, tedy i v letech 1998 až 2001, ale to již nechci hodnotit. Druhá interpelace, kterou jsem se obrátil na ministra vnitra, byla motivována velmi závažnou skutečností, kterou bych vám chtěl sdělit. A to je fakt, že náměstek policejního prezidenta Policie ČR pan Václav Jakubík, potažmo tedy druhý muž české policie, již prakticky jeden rok nemá bezpečnostní prověrku podle zákona o utajovaných skutečnostech.
***