(17.30 hodin)
(pokračuje Hojdar)
Tím bude narozdíl od nedávné minulosti, tak jak o tom někteří z vás mluví, tzn. pokud se mluví o znárodnění, kolektivizaci apod., zaručena právní jistota vlastníků dotčených pozemků proti zneužití, a pokud někdo říká že ne, tak potom zpochybňuje i demokratičnost tohoto institutu, jako je Poslanecká sněmovna.
Můžeme tedy diskutovat o problematice tzv. veřejného zájmu. Co to je? Komu má sloužit a jakým způsobem se s ním má zacházet? Ano, ale je zajímavé, že do současné doby nikomu tento problém nevadil a byl definován tak, jak je to uvedeno v zákoně, a nemá to žádný dopad na rozhodování a jednání současného právního systému. Ano, říkám, pojďme se bavit ve druhém čtení o tom, jak tento veřejný zájem, a třeba i v těchto konkrétních případech, definovat. Chci zde říci, že v diskusích kolem tohoto návrhu už několikrát padlo, co je to veřejný zájem. Musíme říci, že asi veřejný zájem je trochu jinak pojímán zde v Praze, trochu jinak je pojímán veřejný zájem v Brně, kde nezaměstnanost v podstatě neexistuje, a zcela jiný veřejný zájem je u nás na severu, v kraji Ústeckém, v kraji Sokolovském, nebo na severu Moravy, kde se nezaměstnanost velmi výrazně dostává nad 15 procent, a jako u nás se dostává na 22 procent. V tomto okamžiku je veřejný zájem asi skutečně definován v trochu jiné podobě a domnívám se, že i to by mělo být rámcově diskutováno, protože nemůžeme se spoléhat na to, že obecný pojem veřejného zájmu může v těchto případech stačit.
Chtěl bych zde úplně na závěr říci jednu věc, tak jak tady u předkládání předminulého návrhu zákona řekl pan kolega Tlustý, a mě se to moc líbilo, a proto to zde také použiji: že smyslem tohoto zákona je pomoci obcím a městům, a já bych to jen doplnil - je smyslem pomoci také našim občanům, těm kteří jsou dneska v současné době bez práce, těm kteří mají naději, že pokud průmyslové zóny vzniknou a budou obsazeny zahraničními investory, tuto práci najdou a budou se moci zase plně realizovat.
Proto bych na vás chtěl apelovat, abychom se skutečně dostali ke druhému čtení a abychom mohli diskutovat o tom, jak tento zákon přesně a jednoznačně definovat, a abychom mohli skutečně našim městům, našim obcím a hlavně našim občanům ve smyslu toho, co jsem říkal, pomoci. Já vám děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane kolego. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Andrej Grega.
Poslanec Andrej Grega: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych přednesl zpravodajskou zprávu k návrhu novely zákona o územním plánování a stavebním řádu.
Předložená novela souvisí se snahou vytvořit v České republice příznivé investiční prostředí srovnatelné s okolními zeměmi. Pro přicházející investory je třeba, aby obce měly připraveny odpovídající pozemky s patřičnou infrastrukturou a komunikacemi a vhodným dopravním spojením. Česká republika má v této oblasti stále ještě určitý deficit spočívající v nedostatku odpovídajících ploch pro umístění velkých investorů. Z tohoto důvodu často dochází k situacím, kdy investor bohužel nenajde vhodnou lokalitu a odejde.
Na potřebu zřizovat rozsáhlé, dobře připravené průmyslové zóny reaguje předložená novela stavebního zákona. Náš právní řád totiž neupravuje situace, kdy je třeba od značného počtu různých vlastníků vykoupit velké množství pozemků, a to většinou ve velmi krátkém časovém období. V současné době může být z nejrůznějších důvodů tento postup ze strany vlastníků blokován a komplikován. Novela má umožnit při dodržení všech zákonných a ústavních požadavků převod vlastnického práva v případě, že nedojde k dohodě s vlastníky nebo jsou vlastníci neznámí a nedosažitelní. Realizace investic byla ve většině případů ohrožena, ne-li nemožná. Chápu předkládanou právní úpravu jako nástroj, který s cílem realizovat veřejný zájem na budování průmyslových zón umožní vyvlastnění jen v krajním případě.
Jeho zakotvení je srovnatelné s již existujícími tituly pro vyvlastnění ve veřejném zájmu, kterými jsou provedení asanace sídelního útvaru nebo vytvoření podmínek pro nezbytný přístup k pozemku a stavbě. Již teď lze odhadnout, že počet případů, ve kterých bude tento nově zaváděný institut použit, nebude velký. Množina případů, ve kterých to bude teoreticky přicházet v úvahu, bude pro nás poslance určitelná právě tím, že se budeme v rámci schvalování státního rozpočtu vyjadřovat k rozsahu programu na podporu rozvoje průmyslových zón. Nemůže tedy dojít k libovolným a nepředpokládaným zásahům do vlastnických práv.
Vlastnická práva budou vždy mít prioritu a jejich převod se i nadále bude uskutečňovat za dohodnutých podmínek. Námi zaváděný institut bude připadat v úvahu pouze tam, kde nastanou dohodou neřešitelné situace. A i v těchto případech bude za případné omezení vlastnických práv poskytnuta právním předpisem garantovaná náhrada.
Vláda ve svém stanovisku vyslovila s věcným obsahem návrhu souhlas. Jsem přesvědčen, že předložená právní úprava vyvolá rozsáhlou diskusi. Jsem však ale přesvědčen, že přispěje k urychlení hospodářského růstu.
Organizační výbor navrhl přikázání předloženého návrhu zákona hospodářskému výboru.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane kolego. Otevírám obecnou rozpravu, do které mám v této chvíli přihlášky čtyř poslanců. Jako první pan poslanec Pavel Hrnčíř, připraví se pan poslanec Miloš Zeman.
Poslanec Pavel Hrnčíř: Vážený pane místopředsedo, vážená vládo, paní poslankyně, páni poslanci, máme před sebou v podstatě textově drobnou novelu stavebního zákona. Mýlil by se však ten, kdo by si myslel, že se jedná o technický problém.
Jedná se v této novele o zásadní veliký zásah do základních lidských práv a svobod. Podstatou návrhu je vytvoření možnosti vyvlastnit nemovitosti pro účely zřizování průmyslových zón, a to tak, že zřízení vybraných průmyslových zón má být pojímáno jako činnost ve veřejném zájmu. Hlavním problémem se tedy stává posouzení, zda zřízení průmyslové zóny je či není ve veřejném zájmu. Bez obalu tvrdím, že tomu tak není.
Při zřizování průmyslových zón, tedy pozemků vhodných k podnikání, jde ve svých důsledcích o soukromoprávní, nikoliv veřejnoprávní zájmy konkrétních osob. Navrhovaný zákon je zásadním a vskutku negativním posunem chápání institutu vlastnictví chráněného Listinou základních lidských práv a svobod.
Eventuální přijetí této novely představuje významný precedens pro další obdobné případy. Ptám se - kde se zastaví naše představy o veřejném zájmu tohoto ušlechtilého pojmu, pod jehož vlajkou může státní úřad občanovi odejmout jeho majetek? Jaké další státu milé důvody mohou posloužit jako záminky pro násilné odnětí vlastnictví občana? Kolik dalších pokusů o rozšíření možnosti vyvlastňování majetku občanů zazní ještě v této sněmovně? Vždyť jen na této schůzi jednáme o vyvlastňování již podruhé.
***