(17.20 hodin)
(pokračuje C. Svoboda)
A z tohoto důvodu já stahuji svůj pozměňovací návrh, protože by to vyvolalo komplikace při projednávání tohoto návrhu. A stačí mi tento příslib. Já myslím, že nebude vůbec potřeba tato úprava, kterou navrhuji. Doufám, že ti, kteří byli nuceně nasazeni, se dočkají po právu odškodnění z míst, odkud jim to náleží, totiž od firem, které jsou k tomu zavázány. Zdá se mi, že to, co se děje v zahraničí, je nedůstojné těch, kteří byli nuceně nasazeni. Doufám tedy, že tu debatu v červnu nepovedeme.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Kdo se další hlásí do rozpravy? Pan kolega Turek.
Poslanec Radim Turek: Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážené paní poslankyně, vážení poslanci, na základě předchozího projednávání a na základě dohod, které se v průběhu týdne, kdy byl přerušen tento bod, vedly, bych chtěl přednést tento pozměňující návrh, který je podmíněn schválením pozměňujících návrhů s usnesením rozpočtového výboru, tisk 852/2, které rozšiřují návrh zákona o odškodnění politických vězňů z let 1948 až 1990. A tím pádem již nemusím hovořit o schválení pozměňujícího návrhu poslance Cyrila Svobody.
Tento pozměňující návrh by zněl takto: Za dosavadní část první se vkládá nová část druhá, která zní:
"Část druhá - Státní dluhopisový program na úhradu výdajů státu spojených s vyplácením nároků podle tohoto zákona.
§ 9 odst. 1. Účelem státního dluhopisového programu je úhrada výdajů státu spojených s vyplácením nároků podle tohoto zákona (dále jen dluhopisový program).
Odst. 2 Rozsah dluhopisového programu je 2 mld Kč.
Odst. 3 veškeré závazky vyplývající z tohoto státního dluhopisového programu budou splaceny nejpozději uplynutím 10 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona."
Druhým pozměňujícím návrhem je návrh podmiňující k usnesení rozpočtového výboru, ke kterému jsem já podal vlastní pozměňující návrh týkající se výše částky poskytnuté politickým vězňům v případě, že bude přijat můj pozměňující návrh, který hovořil o částce 60 tis. Kč. Navrhuji, aby dluhopisový program byl vypsán na výši 1 mld. Kč.
Samozřejmě, přesné očíslování nově navrhované části pak vyplyne až z procesu schvalování návrhu ve třetím čtení.
Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Kdo se další hlásí do podrobné rozpravy? Nikdo. Podrobnou rozpravu končím a končím i druhé čtení tohoto návrhu zákona. Děkuji paní poslankyni Němcové i panu poslanci Turkovi. Svou historickou roli jste již splnili.
Dalším bodem je bod
49.
Návrh poslanců Josefa Hojdara, Luďka Poláška, Radko Martínka, Zdeňka Kořistky
a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 50/1976 Sb.,
o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 914/ - prvé čtení
Nejprve bych vám chtěl oznámit, že pan poslanec Kořistka stáhl svůj podpis k tomuto návrhu zákona. Tuto informaci obdržely všechny poslanecké kluby.
Návrh jsme obdrželi jako sněmovní tisk 914 a stanovisko vlády k němu jako sněmovní tisk 914/1. Prosím, aby předložený návrh za navrhovatele uvedl pan poslanec Josef Hojdar.
Poslanec Josef Hojdar: Vážený pane místopředsedo, vážení páni ministři, dámy a pánové, nejprve znovu potvrdím to, co zde již bylo řečeno, tedy to, že 2. 5. stáhl svůj podpis zpod této novely pan kolega Kořistka a tím pádem se stává tento návrh vysloveně doménou České strany sociálně demokratické.
Když jsme připravovali tuto miniaturní novelu, vůbec nás nenapadlo, že se kolem ní zvedne takový věhlas a taková bouře, jak se následně stalo. Přitom jsme nechtěli nic jiného, než touto přímou novelou stavebního zákona č. 50/1976 Sb. navrhnout doplnění výčtu možností, pro které je možné považovat za veřejně prospěšné stavby podle schválené územně plánovací dokumentace i průmyslové zóny. Přitom veřejný zájem na vyvlastnění se bude prokazovat v řádném vyvlastňovacím řízení, a to je ústavou umožněný výjimečný postup ve smyslu článku 11 odst. 4 Listiny základních práv a svobod, kdy vyvlastnění je možné na základě zákona a za náhradu. A to je jednoznačně řečeno v §§ 108 - 116 tohoto stavebního zákona.
Rozhodujícím kritériem takovéhoto postupu je převaha zájmů na obecně prospěšném využití pozemku, a to v souladu se záměry a cíli územního plánování, k jejichž prokázání musí toto územní rozhodnutí sloužit.
Vyvlastnit lze v takových případech jen v rozsahu nezbytném a musí být zachována spravedlivá rovnováha mezi obecným společenským zájmem a požadavky ochrany individuálních práv jednotlivce, přičemž vždy i podle tohoto zákona je dána přednost bezkonfliktnímu vyřešení věci bez tohoto řízení, které bude předpokládat písemnou nabídku ze strany navrhovatele včetně údaje o výši splatnosti a způsobu úhrady kupní ceny.
Jestliže se dostaneme k obecným principům tohoto návrhu, musíme zde zcela jednoznačně konstatovat, že splnění ústavních požadavků kladených na omezení vlastnického práva a vyvlastnění v Listině základních práv a svobod je ve veřejném zájmu, za náhradu a na základě zákona. Musíme zde také konstatovat, že se nejedná - tak jak je několikrát zmiňováno - o všeobecné rozšíření institutu vyvlastnění, ale pouze o umožnění realizace tzv. strategických investic celostátního významu.
Proč jsme chtěli zařadit tento institut do stavebního zákona? Je to z toho důvodu, že stavební zákon je tzv. obecný vyvlastňovací předpis, který vymezuje nejfrekventovanější účely vyvlastnění. Dále stavební zákon upravuje zákonné podmínky vyvlastňovacího řízení prováděné na základě tohoto zákona, ale i dalších, jako jsou vodní zákon, silniční zákon, plynárenský zákon a další.
Zařazením této úpravy do stavebního zákona zůstane nedotčena zákonná podmínka, aby ve vyvlastňovacím řízením bylo prokazatelné úsilí navrhovatele po dosažení dohody s vlastníkem dotčeného pozemku, kdy za průkazný pokus o dosažení této dohody se považuje písemná výzva, tak jak je to uvedeno v tomto znění.
Vyvlastnění, které je tady zmiňováno, bude provedeno pouze v souladu s cíli a záměry územního plánování, které se prokazuje platným územním rozhodnutím o umístění vybrané průmyslové zóny uvedené ve jmenovitém seznamu.
Zařazením této úpravy do stavebního zákona nedojde k narušení požadavku nezbytného rozsahu vyvlastnění, tj. jak z hlediska rozsahu záboru, tak i intenzity zásahu do vlastnického práva. Jestliže k uspokojení veřejného zájmu postačí i pouhé omezení vlastnického práva, potom nepřichází plné vyvlastnění v úvahu.
Touto úpravou nebude ani porušena základní povinnost, podle které musí být započato s užíváním vyvlastněných pozemků pro daný účel nejpozději ve lhůtě stanovené v rozhodnutí o vyvlastnění, které však nesmí být delší než 2 roky.
A dále - jako základ, který jsme zde uvedli, je, že vybrané průmyslové zóny vyjmenované ve jmenovitém seznamu budou schvalovány každoročně Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR v rámci schvalování zákona o státním rozpočtu na příslušný kalendářní rok.
***