(15.50 hodin)
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Slovo má poslanec Radko Martínek. Připraví se pan poslanec Svatomír Recman.
Poslanec Radko Martínek: Vážená paní předsedající, vážení páni ministři, vážené kolegyně a kolegové, návrh zákona, který máme před sebou, zcela jistě vykazuje řadu diskutabilních zásad i vyslovených chyb. Jako příklad bych uvedl čl. 1 odst. 5, kde je řečeno: Ustanovení odst. 4 se vztahuje - to znamená, že nesmí obec zřídit zástavní právo s výjimkou zřízení zástavního práva ve prospěch státních fondů - se vztahuje na nemovité věci a movité věci v majetku obce, které jsou podle zvláštního zákona vyhlášeny za kulturní památku.
Já bych si dovolil upozornit autory, že u nás existuje řada obcí, které jsou vyhlášeny jako městské památkové rezervace, a v těchto obcích existuje řada objektů, které bezesporu jsou kulturní památkou. Nicméně kdyby platilo to, co je v tomto návrhu zákona, pak by s nimi v podstatě obec nemohla disponovat. Mám pocit, že tam zřejmě autorům odpadlo jedno slovo. Možná že měli na mysli národní kulturní památku, kde bych možná už o tom uvažoval, ty zase ale zpravidla nejsou v majetku obcí.
Souhlasím s kolegou Šustrem také v tom, že je opravdu velmi diskutabilní z hlediska ústavnosti, zda tento zákon je plně kompatibilní s naší ústavou, či nikoli.
Chtěl bych, vážené kolegyně a kolegové, také využít této příležitosti a uvést na pravou míru určité dojmy a skutečnost. Hodně se hovoří u nás i v médiích o tom, jak šíleným způsobem jsou zadluženy obce a jejich dluh neustále stoupá. Protože mám to štěstí, myslím si, že již třetí rok zpravodajuji územní rozpočty, a mám tedy tuto záležitost na starosti, a díky péči Ministerstva financí máme velmi kvalitně připravené materiály speciálně tady k této otázce, jsem připraven kolegovi Tlustému tyto materiály eventuálně poskytnout, tak vám musím sdělit následující zprávu. Zadluženost obcí zdaleka není taková, jak se o ní hovoří. Nota bene má určitou stagnující, resp. i určitým způsobem zmenšující se kvalitu.
Kromě toho, když se podíváte do ledví tohoto zadlužení, tak zjistíte, že drtivá většina tohoto zadlužení se odehrává ve vztahu ke státu, to znamená např. plynofikace, výstavby čistíren a další záležitosti. Myslím si, že je velmi důležité tuto záležitost připomenout, protože opravdu je to věc na pováženou, pokud se šíří veřejností názor, který není oprávněný. Já musím konstatovat, že s průběhem času podle mého názoru obce hospodaří stále disciplinovaněji, a ten trend je zcela evidentní. Nota bene ona se změnila i situace v bankách, banky už dneska nedělají to, co dělaly kdysi, a začíná i systém, který je běžný ve světě a který u nás dlouho nebyl zřejmý, a na to autoři také nepamatují, že zárukou už nejsou nemovitosti, ale zárukou jsou rozpočtové příjmy měst a obcí, což si myslím, že je zcela pozitivní.
Pokud bychom měli to zadlužení obcí definovat, tak musím také konstatovat, že jednu třetinu nebo více než jednu třetinu celého dluhu všech obcí dohromady má hlavní město Praha, a pokud se týká těch obcí, které jsou víceméně opravdu ohroženy, tak jsou to další dluhy zejména z doby, kdy byly módní obligace a některé další podobné experimenty. Ale nicméně je to řádově desítka obcí, která je tímto způsobem ohrožena.
Nicméně v tomto musím přiznat autorům, že je podle mne důležité, byť se to týká zcela jasné minority obcí, že je třeba myslet na to, aby nějakým způsobem se opatřila situace, kdy by obec eventuálně bankrot vyhlásila. V tomto smyslu je tento návrh zákona zcela jistě diskutabilní a diskutovatelný. A myslím si, že je to záležitost, kterou bychom diskutovat zcela jistě měli.
Na závěr mi dovolte, abych řekl, že mou zásadou je o věci diskutovat, nečíst jen název zákona, ale dívat se také dovnitř zákona, a proto se nezachovám, jak se zachoval kolega Tlustý při minulém hlasování, kdy zcela zřejmě se podíval jenom na název toho zákona, kdy mu zrudl zrak a nepodíval se dovnitř toho zákona. Protože až v tichosti, ne před kamerami, začne číst to, co zamítl před chvílí, tak zjistí, že mimo jiné v tom zákoně konečně se odstraňoval ten nesmysl, kde jsou zpoplatněny soukromé pozemky na území obcí, ale to už je záležitost jiná. Nicméně právě pro to, co jsem řekl, a myslím si, že jsou tam v tom zákoně, a musím velmi přivítat, co tady pan předkladatel na závěr řekl, že autoři jsou připraveni k vážné diskusi. Já jsem k této diskusi také připraven a doufám, že konečným výsledkem tohoto návrhu zákona bude norma, která bude potřebná.
Proto také navrhuji, aby tento zákon byl určen nejenom rozpočtovému výboru, ale také výboru pro veřejnou správu. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Slovo má pan poslanec Svatomír Recman. Připraví se pan poslanec Jiří Payne.
Poslanec Svatomír Recman: Paní předsedající, kolegyně a kolegové, rovněž já vnímám rostoucí zadluženost samosprávy, zejména obcí, jako vážný problém. Jistě si všichni vzpomenete, že to byl poslanecký klub KSČM, který na jedné z předcházejících schůzí, myslím že to byla 34. nebo 35. schůze, doporučoval zařadit na program jednání sněmovny právě informaci ministra financí o situaci, která se bezprostředně dotýká financování obcí, zejména z pohledu růstu zadluženosti a dluhové služby obcí a měst. Bohužel tento náš návrh nezískal dostatečnou podporu a nebyl zařazen na projednávání schůze.
Já jsem si vědom, že to je problém vážný, vnímám to nejenom jako člen rozpočtového výboru, který má k dispozici ty informace, o kterých zde hovořil pan poslanec Martínek a které jsou součástí státního závěrečného účtu České republiky za rok 2000, ale vnímám to i jako zastupitel, protože jsem členem zastupitelstva od listopadu roku 1999, a musím říci, že se mi nelíbí růst zadluženosti obcí. Chci jenom připomenout, že od roku 1993, kdy se začala tato zadluženost sledovat na Ministerstvu financí, vzrostly dluhy obcí z 3,4 mld. na 41 mld. korun v roce 2000, tzn. v průběhu těchto osmi let vzrostla zadluženost více než dvanáctkrát, a to si myslím, že je údaj varující a alarmující. Proto je potřeba tuto situaci řešit na úrovni Poslanecké sněmovny.
Potvrzuji tu informaci, kterou zde uvedl pan poslanec Martínek, že ta dynamika zadluženosti se zmenšila mezi roky 1998, 1999 a 2000. Ten dluh narostl vždy o jednu miliardu.
***