(17.30 hodin)
(pokračuje K. Vymětal)
Chtěl bych se věnovat v poslední otázce ještě jedné věci, a to tomu, že mám takový pocit, že v některých otázkách věnujeme v Poslanecké sněmovně velkou péči v různých oblastech menšinám, a přitom často zapomínáme na většiny. Mám pocit, že se to projevuje i v tomto zákoně.
Chtěl bych v této souvislosti upozornit na § 3, který hovoří o obecných cílech vzdělávání, říká, že jsou to zejména - v bodu c) - "získání respektu k evropským kulturním tradicím a hodnotám, k etnické, kulturní, jazykové a náboženské identitě každého, ať náleží k národnostní menšině, nebo většině". Mně v této části školského zákona chybí právě ta většina. Všichni totiž víme, že náboženská identita je menšina a ti, kdo náboženství nemají jako svoji identitu, tvoří většinu. A ta tady chybí zcela. Znamená to, že bych pochopil, kdyby tam bylo respektování světonázorové identity; tu máme všichni, i ti, kdo mají náboženskou identitu. A já si proto myslím, že v tomto směru je také třeba ve druhém čtení tento paragraf upravit, a v souvislosti s tím samozřejmě také § 66, který hovoří o podmínkách vyučování náboženství. Domnívám se, že tento paragraf by se měl nazývat a měl by obsahovat podmínky světonázorové výchovy. Pak to bude celé a budeme se věnovat i všem většinám a menšinám v našem národě.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane poslanče. Jak jsem avizoval, jinou písemnou přihlášku nemám, proto se táži, kdo se dále hlásí do obecné rozpravy.
Protože se nikdo nehlásí, obecnou rozpravu končím a táži se pana ministra, zda hodlá po této rozpravě vystoupit se závěrečným slovem. Je to tak - omlouvám se těm, které jsem přivolal svým zvoněním, zazní ještě závěrečné slovo pana ministra a možná také pana zpravodaje.
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Eduard Zeman: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, zdlouhavá debata, která se zde odehrála, se dá rozdělit na dvě nestejné části. S tou první se můžeme vyrovnat poměrně krátce - byla to polemika právníků, kterou nehodlám hodnotit. Ve druhé části ovšem vystupovala celá řada převážně opozičních poslanců a mnozí z nich byli skvělí řečníci, to musím uznat - na druhou stranu lze říci, že poslanec, který neumí správně napadnout předlohu vládního zákona, si nezaslouží své peníze.
K věcným námitkám, které zde zazněly, se toho nejvíce točilo kolem toho, že není dostatečný konsens. K tomu mohu říci, že mi je líto, pokud není. Zaměstnával jsem a zaměstnávám školské špičky vašich politických stran, všech, jak jste tady, a mám je tam právě proto, aby ten konsens byl.
Je mi zejména velmi líto - a vyvodím z toho patřičné důsledky - jestliže paní kolegyně Dundáčková soudí, že Roupec a Koucký jakožto členové ODS vymysleli něco typicky socialistického. Mají padáka, protože na socialistické nápady jsem tam já a ne oni. Ti tam měli zastupovat ODS. (Potlesk poslanců klubu ČSSD).
Pokud jde o víceletá gymnázia - ano, argumenty, které zde zaznívají, mají svou platnost, jakkoliv zastávám jiné argumenty, ale už jsem několikrát říkal, že toto není problém. Tady je úprava poměrně snadná, to se dá řešit.
Pokud se bavíme o tom, že lze zákon vrátit k dopracování a znovu předložit, vypadá to jako hezká myšlenka, ale každý z vás, kdo trošku přemýšlí o tom, jaké jsou legislativní lhůty, ví, že se touto myšlenkou říká jen jedna věc: "Počkejme po volbách." Takže ujasněme si, jestli chceme zákon ještě do voleb, nebo si říkáme, že teď raději žádný a po volbách uvidíme.
Já netrvám na to, že tento zákon je bezrozporný. I z polemiky, která zde zněla odleva doprava je vidět, že jednotlivé strany si ve věcech protiřečí, a za co jsem byl z jedné strany napadán zleva, přesně za opak toho jsem napadán zprava. Nelze tedy všechny námitky a podněty začlenit.
Mohu jenom říci - a tady bych byl rád, kdyby mi uvěřili i pravicoví kolegové - že jsem se skutečně poctivě snažil jak o ten konsens, protože mezi své poradce jsem vzal vaše bývalé ministry, náměstky atd., čili žádné "nýmandy", chtěl jsem konsens, snažil jsem se jednat se všemi politickými stranami. Pokud to nefungovalo, je mi to líto. Snažil jsem se o diskusi, trvala 14 měsíců, mohl se jí zúčastnit každý. Přišlo přes 30 tisíc námětů, podnětů atd. Dnešní debata předvádí jen něco málo o tom, jak si tyto požadavky navzájem často odporují.
Opakuji tedy znovu - sestavit takový návrh, proti kterému by nebylo lze nic namítat, není možné, ty požadavky jsou navzájem příliš rozporné. Dokáže-li kdokoliv z vás sestavit konsensuálnější návrh, přeji vám k tomu hodně zdaru. Já jen na závěr mohu říci, že jsem dělal, co jsem mohl, aby politický konsens byl, aby společenský konsens byl. Je teď na vás, jak s tím naložíte. Není nic snazšího než pohřbít zákon v prvním čtení. Vysvětloval jsem v úvodním projevu, proč by se tak v prvním čtení stát nemělo, vše ostatní je na vás.
Děkuji. (Potlesk klubu poslanců ČSSD).
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane ministře. Táži se pana poslance Mareše, zda i on hodlá vystoupit. Je tomu tak, prosím, máte slovo.
Poslanec Petr Mareš: Pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, nemějte obavu, nebudu vás dlouho zdržovat, řeknu pouze - a věřím, že to neříkám jenom za sebe, ale i možná za všechny kritiky, kteří zde vystoupili -, že říkám-li, že není podle mého názoru možné pustit tento zákon do druhého čtení, protože není ve druhém čtení opravitelný, pak to neříkám proto, že je sociálně demokratický, liberální nebo konzervativní, říkám to prostě proto, že je špatný, že je koncepčně nedotažený, obsahově nesourodý a některými svými ustanoveními dokonce pro budoucnost našeho vzdělávání nebezpečný. To je vše.
Pane předsedající, mám shrnout rozpravu? - (Místopředseda Brožík: Ano).
V rozpravě tedy vystoupilo 15 diskutujících, postupně padly následující návrhy: pan kolega Brousek a po něm tři další vystupující dali návrh na zamítnutí předloženého návrhu zákona, pan kolega Bartoš podal návrh vrátit návrh zákona navrhovateli k dopracování a pan kolega Pícl navrhl prodloužení lhůt k projednávání o 20 dnů.
Domnívám se, že o těchto návrzích můžeme hlasovat v tom pořadí, ve kterém byly předloženy.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane zpravodaji. Budeme tedy hlasovat o předložených návrzích. Nejprve budeme hlasovat o návrhu na zamítnutí, tak jak byl předložen několika diskutujícími v obecné rozpravě.
Na vaši žádost vás všechny odhlašuji a žádám vás o novou registraci.
(Z řad poslanců zazněl návrh hlasovat nejprve o návrhu na vrácení k dopracování.)
Vážení kolegové, já jsem možná téhož názoru jako vy, ale návrh na eventuální vrácení k dopracování byl - pokud jsem sledoval rozpravu - předložen jako podmíněný, pokud nebude návrh zákona zamítnut.
***