(15.20 hodin)

(pokračuje Pilip)

Chci říci, že tato změna, respektive tento návrh v těch bodech, které tady byly diskutovány, zaznamenal pozitivní změnu. Projevuje se tu určitá snaha zpřehlednit pravidla pro celní řízení, posílit nebo přesněji definovat pravomoci celních orgánů. Ale až na některé dílčí otázky, u kterých předpokládám, že by mohly být předmětem diskuse v druhém čtení tohoto zákona, z něj byly vyřazeny ty nejspornější body, které tady byly kritizovány z důvodu přílišného zasahování do občanských práv běžných občanů.

Jak zde bylo také řečeno, jde o normu, která nás přibližuje úpravě této problematiky v zemích Evropské unie.

Jde o opatření, které by mělo být finančně neutrální. Samozřejmě, pokud by znamenalo zlepšení fungování celní správy, pak je tady dokonce možnost pozitivního dopadu pro státní rozpočet.

Jsou tady některé otázky, které považuji za žádoucí k vyjasnění při dalším projednávání zákona. Myslím si ale, že to nejsou tak podstatné věci, abych tady o nich hovořil už v úvodu prvního čtení, protože ten výsledný dojem je takový, že je žádoucí, aby tento tisk byl projednáván touto sněmovnou v dalším rytmu v souladu s jednacím řádem. Proto bych tím skončil své úvodní slovo a doporučil tento tisk sněmovně k dalšímu projednání.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Otevírám obecnou rozpravu, do které mám písemnou přihlášku pana poslance Karla Vymětala, kterému uděluji slovo. Žádnou další písemnou přihlášku nemám.

Ještě promiňte, pane poslanče.

Zkuste vypnout ten notebook pípající z nedostatku elektrické energie.

Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Karel Vymětal: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, členové vlády, dámy a pánové, v úvodu bych jenom snad připomněl, abych zase upřesnil, o čem mluvíme. Když jsme zde projednávali realizaci opatření k podpoře exportu, tehdy jsem říkal, že obrat zahraničního obchodu za rok 2000 se pohybuje kolem dvou bilionů korun. Podle posledních údajů Českého statistického úřadu ten obrat zahraničního obchodu za loňský rok byl 2 biliony 350 miliard korun. O tomto segmentu hospodářství České republiky tedy mluvíme.

Předložená novela celního zákona, jak zde bylo řečeno již panem ministrem i panem zpravodajem, slaďuje terminologie, postupy a systémy celní práce s mezinárodními dohodami, jak bylo již zmíněno, třeba s významnou Kjótskou úmluvou o sladění celních režimů, a samozřejmě také s legislativou Evropské unie. Z tohoto základního pohledu je předložená novela velmi potřebná a je mi líto, že nebyla již přijata dříve, když jsme ji před rokem ve sněmovně zamítli. Nemohu si odpustit poznámku, že místo toho, abychom se zabývali legislativním řešením problematiky celní práce, utvořili jsme dočasnou komisi pro otázky vnitřního trhu s velkým bojovníkem v čele pro ustavení této komise panem kolegou Korbelem, a je vidět, že jeho nepřítomnost při projednávání novely celního zákona svědčí o tom, že jde o jakési pofidérní poslání komise místo řešení legislativní práce ve sněmovně.

Význam této novely je pro český zahraniční obchod prvořadý, protože odstraňuje mnohé překážky zahraničního obchodu. A ten je pro české hospodářství a podnikatelskou sféru neoddiskutovatelný. Proto si dovolím tvrdit, že přijetí této novely je dokonce nutné. Nezanedbatelný je i její význam k zamezení celních a daňových úniků.

Proti před rokem předložené novele má ta současná ale některé zvláštnosti. Je třeba konstatovat - hovořil o tom i pan zpravodaj - že se předkladatel vyhnul těm pasážím, které byly konfliktní a vzbuzovaly…

Pane předsedající, byl byste tak laskav a zjednal trochu klidu v této sněmovně?

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Pokusím se. Pane ministře Lachnite, prosím, nerozptylujte paní poslankyni Štěpovou. Pane kolego Ambrozku, nerozptylujte pana poslance Kvapila, aby to bylo fér na obě strany. Děkuji.

Prosím.

 

Poslanec Karel Vymětal: Děkuji. Vyhnul se těm pasážím, které byly konfliktní a vzbuzovaly u některých poslanců odpor. Mám ale pocit, že v současné novele je ta opatrnost přehnaná opačným směrem. Problém vidím v tom, že na rozdíl od reformy veřejné správy, kde se převádějí pravomoci z centrálních orgánů na kraje a obce, v oboru celních činností, pane ministře, Ministerstvo financí, mám pocit, nenašlo odvahu z centrálních orgánů ty pravomoci přenést na střední článek řízení, i když takové návrhy obsahovala loňská zamítnutá novela. O tom, jsem přesvědčen, je nutné ve výborech vést diskusi a pokusit se tento stav napravit.

Myslím, že celní činnosti vyžadují práci v uceleném systému vybaveném na všech stupních řízení dostatečnými pravomocemi a že není vhodné, aby byl systém na středním stupni řízení přerušen. Debatu je třeba vést o tom, zda vybavit celní ředitelství organizační složkou, kterou má Generální ředitelství cel a celní úřady, ale nikoliv celní ředitelství, a to Inspektorátem celní a finanční stráže pro provádění služby dohledu a služby pátrání. Mnohé případy přesahují totiž rámec působnosti jednoho celního úřadu a je potřebné, aby systém zahrnul prostřednictvím středního článku řízení celé potřebné území včetně koordinace činnosti a také znalosti širšího rozsahu, než má jeden celní úřad.

Obdobně je potřeba vést debatu o pravomoci středního článku řízení při pátrání po zboží uniklém celnímu dohledu, provádění následných kontrol po propuštění zboží a odhalování trestných činů v celní problematice a taktéž zajišťování osob podezřelých z jejich páchání.

Chceme-li ale, aby činnost celého systému celní správy byla efektivní, měla by systémově obsáhnout, díky rozmístění míst podnikání i jednoho subjektu na mnoha místech, celé území v rámci jednoho celního ředitelství, ale i několika celních ředitelství.

Je ještě jeden problém, který si zaslouží diskusi, o systému celní práce a jeho řešení, které by mělo být do novely zákona zapracováno. Z posledních let každý z nás zná dostatek případů, zná korupci a zná i dostatek zjištěných a souzených trestných činů spáchaných celníky v jejich práci. V této souvislosti je na místě hledat řešení k minimalizaci těchto nežádoucích negativních jevů. Jedním z těchto řešení je svěření celním ředitelstvím atrakce, tedy pravomoci pověřit v odůvodněných případech provedením některých úkonů při celním dohledu jiný celním úřad, než který je příslušný, nebo provést úkony sám. Jsem přesvědčen o tom, že toto řešení může být velmi účinné a zcela přirozeně zapadá do ucelení organizační stavby celého systému celní práce.

Dámy a pánové, účinnost novely, jak ji navrhla vláda od 1. 7. 2001, již při předložení do sněmovny byla nereálná. Chceme-li, aby novela celního zákona byla účinná od 1. ledna příštího roku - a to je potřeba - navrhuji, aby lhůta pro jednání výboru byla zkrácena o 30 dnů, tak jak už jsem o tom předběžně hovořil i s panem ministrem.

Domnívám se, že vzhledem k tomu, že projednání tohoto tisku bylo vyřazeno z programu minulé schůze, měli jsme všichni již dostatek času si podrobně celou novelu prostudovat a promyslet. Tak totiž bude možné druhé a třetí čtení projednat na červencové schůzi. Jinak by to druhé a třetí čtení se dostalo až na řádnou schůzi říjnovou, která začíná 16. října. A to by již ohrozilo platnost novely od 1. ledna roku 2002.

Doporučuji tedy sněmovně vřele propustit tento tisk 887 do druhého čtení, přikázat jej hospodářskému výboru se zkrácenou lhůtou pro jednání o 30 dnů. Děkuji za pozornost.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP