(15.10 hodin)
Poslanec Bohuslav Sobotka: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, mám dva procedurální návrhy.
První z nich se týká bodu č. 33, kterým by mělo být projednávání prvního čtení tisku 908, tj. zákona o státním dluhopisovém programu na úhradu schodku státního rozpočtu pro rok 2001. Navrhuji, aby tento bod 33 byl vypuštěn z programu této schůze Poslanecké sněmovny.
Druhý návrh se týká bodu č. 24, kterým je tisk 821, což je první čtení zákona o veřejných zakázkách. Navrhuji, aby tento bod byl zařazen jako pevný bod, a to příští čtvrtek jako první bod odpoledne.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Tam ale už máme, pane kolego, zařazenu smlouvu, kterou předkládá pan ministr Kavan, takže by to mohl být druhý bod. (Poslanec Sobotka: Souhlasím.) Dobře, děkuji.
Vážené kolegyně a kolegové, máme dva procedurální návrhy a já věřím, že mohu nechat hlasovat současně o obou těchto návrzích.
Zahajuji tedy hlasování pořadové číslo 206 a ptám se, kdo souhlasí s těmito návrhy, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
Z přítomných 133 pro návrh 83, proti 8. Tento návrh byl přijat.
A nyní na závěr tohoto týdne je premiéra ministra financí, a to v podobě bodu
31.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 887/ - prvé čtení
Prosím pana ministra Rusnoka, aby se ujal slova.
Ministr financí ČR Jiří Rusnok: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych vás seznámil s předloženým návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů.
Návrh novely celního zákona byl zpracován především z důvodů potřeby upravit a dopracovat některá ustanovení stávajícího celního zákona a docílit tak plné slučitelnosti s právní úpravou ES. Dále je nutno upravit určitá ustanovení zákona tak, aby přesně odpovídala platným ustanovením a principům a zvláštním právním předpisům.
Při zpracování předloženého návrhu zákona byl kladen velký důraz na potřeby veřejnosti a praxe v kontextu věcné působnosti celních orgánů. Důležitým hlediskem bylo zkvalitnění ochrany celospolečenských zájmů v ekonomické oblasti. Dalšími důvody pro novelizaci celního zákona bylo odstranění některých nepřesností v dosud platné verzi po stránce věcné i formální, provedení změn ve struktuře celního zákona, aby právní úprava byla systematicky členěna.
Podkladem pro vypracování celního zákona, který v současné době platí, byl Celní kodex ES, který vydala Rada EHS v roce 1992 pod číslem 2913. Toto nařízení pak bylo mnohokrát novelizováno - celkem 18krát - a předložená novela celního zákona byla zpracována právě s ohledem na tyto nové skutečnosti, čili na opakované novely předpisu ES, zejména pak na poslední úpravy, které jsou datovány rokem 1996.
Ve druhé pravidelné zprávě Evropské komise z roku 1999, která hodnotila vývoj přibližování legislativy ČR k EU, bylo jednoznačně řečeno, že ČR dosáhla vysokého stupně kompatibility celních předpisů s příslušnými články acquis communautaire. Nicméně je třeba implementovat nové předpisy, což se zásadně děje předloženou novelou celního zákona.
Z pohledu našeho budoucího členství v EU je dále nutno zapracovat do celního zákona celou řadu dalších ustanovení, zejména obsažených v nařízení 2454, která jsou dosud obsažena pouze částečně. V předložené novele jsou rovněž zapracovány závěry Kjótské úmluvy o sladění celních režimů, jelikož tato implementace vyplývá pro ČR z úmluvy samotné.
Novela celního zákona byla již v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR jednou předložena, a to v loňském roce. Byla však ve druhém čtení zamítnuta. Všechna ustanovení, která byla poslanci v loňském roce podrobena kritice a která byla pro Poslaneckou sněmovnu nepřijatelná do té míry, že nakonec došlo k zamítnutí návrhu zákona, byla v nyní předkládané novele celního zákona vypuštěna.
Hlavním smyslem předkládané novely celního zákona je přizpůsobení hmotně právní úpravě právní úpravy ES. Změny v organizačních a kompetenčních ustanoveních přenesením některých působností z nižšího stupně celního orgánu na vyšší a naopak byly vyvolány snahou zjednodušit postup celních orgánů a zejména dovozců a vývozců zboží. Dovolte mi, abych uvedl jeden příklad.
Dovozce, kterému to bude povoleno, bude dovážet zboží. Celní orgán bude toto zboží pouze evidovat. Dovozce jedenkrát za měsíc podá celní prohlášení na všechno zboží do země dovezené, sám si vypočítá celní dluh a přímo ho odvede na účet do státního rozpočtu. Celní úřad formou následné kontroly, podle § 127 celního zákona, bude poté pouze kontrolovat, zda ze strany deklaranta nedošlo k porušení celních předpisů a zda všechny povinnosti stanovené celními předpisy byly splněny.
Aby podnikající subjekty mohly výše uvedených výhod využívat, budou muset celním orgánům prokázat svoji věrohodnost. Tyto osoby se nebudou smět dopustit porušení celních předpisů a musí nejen řádně platit clo a daně, ale i plnit další povinnosti vůči státu, jako jsou příspěvky na zdravotní a sociální pojištění.
Novela celního zákona zohledňuje míru závažnosti při porušení celních předpisů tak, aby méně závažná porušení celních předpisů spočívající např. v neúmyslném opomenutí, které v konečném důsledku může vést třeba i k poškození deklaranta, např. deklarant uvede v důsledku chyby vyšší hodnotu zboží, než ve skutečnosti má, a v důsledku toho uhradí celní dluh vyšší, než ve skutečnosti uhrazen měl být - toto opomenutí by nemělo za následek nepřiznání výše zmíněných výhod pro rychlejší odbavení zboží a minimalizaci časových prodlev od dovozu zboží do jeho propuštění, např. do režimu volného oběhu.
Jde nám dále o to, aby na míru co nejmenší bylo minimalizováno subjektivní posuzování celních orgánů. Zákon proto stanoví jednoznačně, co se rozumí závažným porušením celních a daňových předpisů.
Vážené dámy a pánové, jak jsem již uvedl, hlavním smyslem této novely je maximální zjednodušení celního řízení a v co nejširší míře možnost využívat zjednodušených postupů při dovozu a vývozu zboží. Mělo by to vést k rychlosti a hospodárnosti pro deklaranty i celní orgány a k významné časové úspoře, jakož i ke snížení administrativy.
Domnívám se, že předložená novela celního zákona splňuje věcné i legislativně technické podmínky a její přijetí bude znamenat další krok ČR směrem k přiblížení se EU.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji vám, pane ministře. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro první čtení pan poslanec Pilip.
Poslanec Ivan Pilip: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové, dovolte, abych navázal na to, co uvedl pan ministr Rusnok, který uvedl krátkou zpravodajskou zprávu k tisku 887, tedy k vládnímu návrhu, kterým se mění zákon č. 13/1993 Sb., tzv. celní zákon, ve znění pozdějších předpisů.
Nechci opakovat všechny věci, které tu uvedl pan ministr, přestože jsem je měl připravené, ale myslím si, že pan ministr dobře charakterizoval podstatu směřování této normy.
Chci jen připomenout, že tato norma se tu objevuje již podruhé a že minulé projednávání mělo za následek její odmítnutí z důvodů, že zaznívala kritika a obava z toho, aby zesílená pravomoc celních orgánů, vedená jistě rozumnou snahou zlepšit výběr cel a v některých případech i daní, nepřevážila v situaci, kdy by došlo k zasahování do práv občanů a do občanských svobod nadměrným způsobem, a to třeba i způsobem, který by byl silnější, než je např. u orgánů činných v trestním řízení.
***