(17.30 hodin)
Poslanec Jaromír Kohlíček: Děkuji, pane předsedo. Milé kolegyně, vážení kolegové, vážení páni ministři. Prostituce, to je, jak se často říká, nejstarší řemeslo lidstva, pokud se týká dospělých, ale prostituce dětská, to je jedna z nejhanebnějších věcí, která se vyskytuje. V řadě států Evropské unie jsou přijaty zákony, které prostituci regulují, v jiných státech je na základě mezinárodní konvence z roku 1949 potlačována. Česká republika v roce 1950 konvenci OSN přijala. Rozkvět prostituce po roce 1990 je důsledkem - alespoň zpočátku - nečinnosti, naprosté nečinnosti policie a místních správních úřadů. Navíc v různých místech naší republiky vznikly i strany, které se zabývaly zcela jinými problémy. Právní vztah blízký anarchii se marně snažily zvládnout obce. Dnes vedle desítek veřejných domů, pardon, penzionů, v řadě obcí v příhraničních oblastech - zvláště ve velkých městech je stále řada pracovnic s majitelem firmy na ulicích měst a v soukromých bytech, kde provozují svou živnost v přímém rozporu s mezinárodními závazky České republiky.
Nejhorší na celé záležitosti je známá skutečnost pohlavního zneužívání dětí v tomto odvětví služeb. Vítáme dohodu ministrů České republiky a Saska, přesto nesdílím oficiální optimismus paní Gjuričové, která říká, že problém prostituce dětí neexistuje. Tak se alespoň mimo jiné loni v Chebu vyjádřila.
Ptám se vás vzhledem k blížícímu se veřejnému slyšení v Drážďanech v saském Zemském sněmu a k odhalení Policie ČR v posledních měsících - gay kluby v Praze a výroba dětské pornografie, napojená na Belgii: Za prvé - opravdu podle vás v České republice dětská prostituce není? Za druhé - jaká opatření přijala Policie ČR k jejímu potlačování? Za třetí - jak se rozvíjí spolupráce s Policií Spolkové republiky Německo? Za čtvrté - jak tuto spolupráci ovlivní přijetí sněmovního tisku č. 891, tj. smlouva o rozšíření spolupráce Policie ČR a Spolkové republiky Německo při ochraně státních hranic?
Vážený pane ministře, dětská prostituce je jednou z nejhanebnějších kriminálních činností a jasně se jedná o jednu z výrazných překážek na cestě České republiky do Evropské unie. Je tedy nezbytné se s tímto jevem relevantně vypořádat. Děkuji.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji panu poslanci Kohlíčkovi. Prosím pana ministra Grosse.
Ministr vnitra ČR Stanislav Gross: Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Asi to vezmu postupně tak, jak padaly otázky, protože číst tady nějaký materiál, který připravilo Ministerstvo vnitra, asi nemá smysl. Ne že by to byl materiál nekvalitní, ale řada oficiálních materiálů byla publikována a je třeba ve zprávě o bezpečnosti, která se každoročně dělá, kde se problematice prostituce věnuje určitá pasáž, takže nechci rozebírat problematiku prostituce jako celek, ale to, kam směřovala interpelace, tzn. do oblasti dětské prostituce.
A teď, jak pan poslanec Kohlíček správně řekl, i to, co s tím souvisí, to znamená dětská pornografie. První otázka zněla tak, jestli se domnívám skutečně, že v České republice dětská prostituce není. Myslím, že jediná seriózní odpověď na tuto otázku může být taková, že samozřejmě nemohu jednoznačně potvrdit, že by v ČR dětská prostituce nebyla. Dokonce si myslím, že v České republice dětská prostituce existuje. To jediné, o čem můžeme polemizovat, je, jak je rozšířená, a k tomu bych chtěl říci následující věci:
Policie ČR se v posledním období myslím více než v minulosti zaměřila na nechci říci jenom dětskou prostituci, ale na celou trestnou činnost, která se na provozování prostituce váže, a je vždycky jen otázka, co je sekundární a co je primární, jestli je to ta prostituce a na ni se váže kriminalita, nebo například obchod s bílým masem je prvotní, a teprve z toho se vytváří podhoubí pro prostituci. Ale v každém případě co se týče řekněme těch základních druhů prostituce, která se v ČR provozuje, tak pokud se podíváme na ty - v uvozovkách - klasické stánky této živnosti, tzn. ty nejrůznější penziony, nejrůznější noční kluby, tak tady Policie ČR má poměrně zmapováno, kde tato činnost je v ČR provozována. Je věnována těmto místům poměrně velká pozornost a zatím jsme nezaznamenali případ, že by v těchto řekněme kamenných stáncích lásky, pokud to tak mohu nazvat, byly osoby mladší 15 let, které by provozovaly tuto činnost. Dokonce v těchto "kamenných stáncích lásky" - i když ono to s láskou nemá nic společného - se nenacházejí ony dívky mladší 18 let v tom rozmezí 15 až 18 let, protože majitelé těchto klubů si jsou vědomi komplikací, které jim přináší § 217 trestního zákona, ohrožování mravní výchovy mládeže, takže v těchto stáncích problém není.
Problém větší je v pouliční prostituci, kde se ukazuje, že provozují prostituci osoby mladší 18 let, v rozmezí 15 až 18 let, a máme i případy, kdy provozují prostituci osoby mladší 15 let. My jsme zavedli při předělávání databází policejních a jednotlivých sledovaných událostí v informačních systémech - tak se nově vytvořily některé položky, které se právě týkají prostituce. Zatím můžeme zkonstatovat, že po celé republice došlo v průběhu období prvních čtyř měsíců tohoto roku k evidování 298 případů, kde, řekněme, je určité podezření na to, že toto bylo, a v sedmi případech se nám to prokázalo.
Pokud bych zde jednoznačně řekl, že není dětská prostituce, rozhodně bych neříkal pravdu, protože určitě tyto případy jsou. Například v loňském roce byla na Teplicku realizována jedna rodina, která prodávala své děti mladší 15 let k prostituci. Tam bylo příslušné trestní stíhání a já předpokládám, že dojde k pravomocnému odsouzení těchto osob. Čili nepochybně tyto případě prostě existují a z toho, co jsem řekl, že se třeba v informačních systémech vytvořily nové položky, že celé problematice prostituce a tomu navazující trestné činnosti se věnuje poměrně velká pozornost, v posledním období např. také na Útvaru odhalování organizovaného zločinu se do určité míry k tomu přizpůsobila organizační struktura, tak si myslím, že tento problém rozhodně nepodceňujeme.
Že bychom mohli být úplně spokojeni s touto situací, to tedy rozhodně spokojeni být nemůžeme, ale jednoznačně odmítáme takovou tu reportážičku, která byla ve veřejnoprávní německé televizní stanici ARD o dětské prostituci na Chebsku. Tam se ukázalo, že šlo o úplně jiný případ, kdy byly nabízeny sexuální služby osob mladších 15 let, ale ne za účelem dokonání nebo vykonání těchto sexuálních služeb, ale za účelem loupeže na německých státních občanech, a v tomto případě, v konkrétním případě, na tom dotyčném reportérovi té německé televizní stanice. A ono je to tak, že podle německých zákonů je trestné, pokud německý občan vykoná pohlavní styk s osobou mladší 15 let i mimo území Spolkové republiky Německo. Takže ta skupina, která nabízela tuto službu, moc dobře věděla, že pokud toho člověka oloupí, tak on sám se ani nebude moci udat, že byl oloupen, protože by se vystavil trestnímu stíhání ve Spolkové republice Německo. A to, že to tak bylo, to je zjištění vcelku exaktní. My jsme se dokonce dostali do tak paradoxní situace, že jsme chtěli ten příklad, který byl v německé televizní stanici zveřejněn, tak jsme ho chtěli skutečně šetřit, tak jak byl v německé televizi prezentován. Ukázalo se, že třeba autoři té reportáže odmítají do České republiky přijet a dát k tomu jakékoliv podrobnosti z toho, co odprezentovali. A když konečně jsme jednoho pracovníka té televize dohonili a byl požádán, aby podal příslušná data orgánům činným v trestním řízení, tak uvedl, že na to nemá čas, protože odjíždí někam do Jihoafrické republiky. V jiném případě to bylo tak, že požadoval náhradu asi v hodnotě 2000 marek za to, že přijede do České republiky toto sdělit orgánům činným v trestním řízení.
***