(Jednání opět zahájeno v 17.00 hodin.)
Předseda PSP Václav Klaus: Vážení kolegové, dovolte mi, abych zahájil druhou část ústních interpelací - interpelace na členy vlády. Předem bych chtěl oznámit, že své interpelace po dohodě s ministry stáhly paní poslankyně Čelišová na pana ministra Zemana a paní poslankyně Machatá na pana ministra Schlinga. To znamená, že budeme postupovat v pořadí Svobodová, Němcová, Exner, Páralová, Kohlíček, Langer, Šustr, Kvapil, Recman, Mlynář atd. na ministry Špidla, Rusnok, Fišer, Gross, Zeman atd.
Jako první je paní poslankyně Svobodová s interpelací na místopředsedu vlády Špidlu. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Alena Svobodová: Děkuji, pane předsedo. Vážený pane ministře, moje interpelace se týká závažného jevu v naší společnosti, a to je nezaměstnanost absolventů škol. Možné negativní důsledky tohoto jevu jsou varující. Růst kriminality mládeže, závislost na drogách či alkoholu, při dlouhodobé nezaměstnanosti ztráta pracovních návyků. V současné době k 30. dubnu 2001 je v České republice 45 713 nezaměstnaných absolventů.
Stěžejním řešením je samozřejmě ekonomický růst a zvyšování počtu pracovních příležitostí vytvářením souladu mezi oborovou strukturou a potřebami trhu práce. Je však třeba hledat i další cesty, jak zmírňovat dopad tohoto negativního jevu.
Návrh poslanců KSČM na garanci prvního zaměstnání všem absolventům škol se zvýhodněním zaměstnavatelům v Poslanecké sněmovně neprošel. Nicméně existuje systém odborné praxe, systém rekvalifikací.
V dubnu 2000 schválila vláda usnesení č. 325, kterým má být umožněna odborná praxe absolventům škol a kvalifikace mladistvých z prostředků aktivní politiky zaměstnanosti v rozpočtových a příspěvkových organizacích na dobu jednoho roku. Řada ředitelů úřadů práce však považuje toto opatření za příliš nákladné, administrativně náročné a málo efektivní. Podle statistických údajů i zkušeností z řady regionů dosavadní výsledky nejsou příliš uspokojivé. Bylo sice vytvořeno 10 096 míst pro odbornou praxi absolventů a mladistvých, avšak ve srovnání s celkovým počtem nezaměstnaných - těchto mladých nezaměstnaných, tedy téměř 46 tisíc - je to zcela nedostatečné.
Vážený pane ministře, ptám se vás, jak hodnotíte výsledky nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti vůči nezaměstnaným absolventům škol, za druhé - jak hodláte zlepšit situaci v této oblasti. Děkuji.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji, paní poslankyně. Prosím pana místopředsedu vlády Špidlu.
Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Vladimír Špidla: Vážený pane předsedo, vážená paní poslankyně, při zabezpečování odborné praxe absolventů středních a vysokých škol se postupuje podle § 6A zákona České národní rady 9/1991 Sb., o nezaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Zaměstnavatelům, kteří zabezpečí absolventům středních a vysokých škol v pracovním poměru odbornou praxi nebo zabezpečují získání kvalifikace mladistvým pracovníkům, mohou být na základě písemné dohody s příslušným úřadem práce plně nebo částečně hrazeny náklady spojené s touto činností. Z dikce uvedeného zákona vyplývá, že tento nástroj aktivní politiky zaměstnanosti není nárokový a musí dojít k uzavření dohody mezi zaměstnavatelem a příslušným úřadem práce.
Tento nástroj byl vytvořen v době, kdy se zvyšovala nezaměstnanost absolventů škol, a jeho cílem bylo zaměstnat absolventy škol. Úřad práce, resp. ředitel úřadu práce s poradním sborem při rozhodování o použití nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti vychází ze situace na trhu práce v daném okrese, z počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání, zda převažují absolventi škol, zdravotně postižení atd., občané, kteří potřebují zvláštní pomoc, nebo občané společensky nepřizpůsobiví, kterým se však má věnovat také pomoc, a dle toho se rozhoduje, který nástroj aktivní politiky se využije.
Zabezpečení odborné praxe absolventů středních škol nebo rekvalifikace, vytvoření společensky účelného místa, chráněné dílny či chráněného pracoviště nebo veřejně prospěšné práce je na zvážení úřadu práce, který nástroj aktivní politiky použije ke zvýšení zaměstnanosti. Pokud úřad práce při jednání se zaměstnavatelem zjistí, že by mohlo dojít ke zneužití tohoto nástroje, např. že by zaměstnavatel absolventa zaměstnal bez využití této možnosti a příspěvkem od úřadu práce si chce vylepšit finanční situaci, neuzavře se zaměstnavatelem dohodu.
Pro dokreslení rozsahu využívání tohoto nástroje APZ jsem přiložil počty míst a umístěných absolventů na těchto místech v letech 1998 až 2000. V prosinci 1998 to bylo 8 520, v prosinci 1999 9 972, v prosinci 2000 10 539. Stručně řečeno, nezaměstnanost absolventů škol je závažným problémem, zásadně souvisí se strukturou vzdělávání a jednotlivých oborů a zásadně souvisí s rozvojem trhu práce. Pokud není možné prostředky aktivní politiky zaměstnanosti účelně využít, není možné nezaměstnanost absolventů škol zcela eliminovat.
A dlužno říci, že ve skupině 46 tisíc, kterou jste uvedla, je i část, která není rozhodující, ale přesto není nepodstatná, těch, kteří se o hledání zaměstnání v pravém slova smyslu neucházejí.
Naše cesta je následující: rozšiřování nabídek pro aktivní politiku zaměstnanosti, rozšiřování možností, které vedou k rekvalifikaci, změna zákona, který by umožnil významně zvýšit pobídky v případě rekvalifikace, dále aktivní hospodářská politika zejména v těch oblastech, kde je vysoká míra nezaměstnanosti.
Návrh, aby existovalo povinné zaměstnávání absolventů, nepovažuji v této situaci za účelný, protože by se odehrával na úkor lidí, kteří absolventy nejsou, ztratili práci a mají stejné oprávnění se o práci ucházet. Naše základní strategie je založena na odstraňování handicapů, nikoliv na vytvoření zvláštní situace jenom pro absolventy.
V číslech, která jsem uvedl, nejsou samozřejmě započítáni ti, kteří jsou na rekvalifikacích, stejně tam nejsou započítáni přímo ti, kteří vstoupili na veřejně prospěšná místa. Stručně řečeno, aktivní politika zaměstnanosti vyžaduje ještě zvýšení prostředků, to nepochybně, a zlepšení některých nástrojů. Z mého hlediska je velmi podstatné umožnit dlouhodobé rekvalifikace, které umožní získat zcela novou kvalifikaci, svým obsahem a hodnotou shodnou s kvalifikací, která byla získána původně.
Dalším nástrojem, který je velmi podstatný, je dobrá koordinace mezi Ministerstvem školství a Ministerstvem práce a sociálních věcí. Ministerstvo školství ve spolupráci s námi již učinilo první důležité kroky, tj. dobré zhodnocení možností a pravděpodobnosti zaměstnání podle jednotlivých kvalifikací, což přináší někdy velmi překvapivé výsledky.
Další myšlenkou, kterou diskutujeme, je úvaha vytvářet možnost určité prémie těm školám, které mají vysokou míru uplatnitelnosti na trhu práce.
Děkuji.
***