(14.13 hodin)
(pokračuje Páralová)
Zmíněná rezidua lze nalézt jak v samotném dávkovém systému, přičemž nejde jen o dávku zvýšení důchodu pro bezmocnost, ale např. také o dávku invalidního důchodu v mimořádných případech, ale i v dalších institutech, jako jsou náhradní doby pojištění. Samotný zákon o důchodovém pojištění pak dokonce vnáší do právní úpravy i některé nové prvky, které jsou evidentně s pojistným principem v rozporu, např. základní výměra důchodu.
Vládní návrh také v důvodové zprávě kritizuje koncepci pojistného, které se de facto stalo další daní. Cílem je zřejmě vyvolat představu, že příčinou tohoto stavu je dosud nedůsledné oddělení pojistného od státního rozpočtu. Zde se domnívám, že je do značné míry záměrně zamlžována podstata věci. Charakter určitého plnění fiskální povahy závisí totiž podstatně méně na tom, kam takové plnění směřuje, než na tom, jaký je jeho původ. Rozložení příjmů systému na pojistné na straně jedné a na jakési dotace ze státního rozpočtu na straně druhé je jednoznačně přiznáním základního průlomu do pojistného principu.
Jen přilitím dalších peněz může sociální demokracie splnit svůj předvolební slib návratu věku odchodu do důchodu do socialistických časů. Na úkor čeho ale alibisticky neříká.
Musím se zabývat i tvrzením, že takový způsob financování důchodového systému je v řadě vyspělých států běžný. Vážené kolegyně, vážení kolegové. Chtěla bych důrazně upozornit na fakt, který by nikomu z nás neměl uniknout. Odborníci z oblasti sociálního zabezpečení v těchto státech nepovažují uvedený jev za klad právní úpravy, ale naopak za její zápor. Pokud chceme přistoupit k důchodové reformě, máme šanci tento systém vybudovat lépe, protože ho budujeme v tomto smyslu na zelené louce. V každém případě je třeba se těmto negativním jevům pokud možno vyhnout. To se týká především nutnosti prosadit v co nejširší míře pojistný princip a omezení reziduí dřívější právní úpravy na minimum.
Takto Poslanecká sněmovna nemůže tuto úpravu přijmout s čistým svědomím, protože rezidua vůbec neodstraňuje. Vládní návrh vychází z předpokladu, že i budoucí úprava vztahů financování bude založena na principu financování průběžného. V této věci však dosud nedošlo v Poslanecké sněmovně ke konsensu. Tato problematika je v současné době předmětem jednání dočasné komise pro důchodovou reformu.
Upozorňuji, že schválením tohoto návrhu by bylo vlastně anticipováno rozhodnutí o způsobu financování, takže další diskuse v komisi by ztratily smysl. Nelze se pak ubránit dojmu, že vláda nehraje fair play, když se takto snaží podsunout k přijetí návrh, který skrytě obsahuje zásadní řešení sporné otázky klíčového významu.
ODS proto bude hlasovat pro zamítnutí předloženého návrhu už v prvním čtení, neboť je zřejmé, že její výhrady jsou zcela zásadní a týkají se samotné koncepce právní úpravy.
Děkuji vám za pozornost.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji poslankyni Páralové. Nyní dostává slovo pan poslanec Václav Hanuš.
Poslanec Václav Hanuš: Děkuji. Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové. Vládní návrh zákona o Sociální pojišťovně nevede ke změně stávajícího penzijního systému, ale k jeho konzervaci. Veškeré záměry, pro které je pojišťovna navrhována, snad s výjimkou investování z rezervního fondu, a to ani zdaleka není hlavní důvod pro tento návrh, je možno uskutečnit i za současného právního stavu.
Navržení příjmu pojišťovny - kombinace příjmů z pojistného a ze státního rozpočtu - vzdaluje důchodový model důchodovému pojištění. Dotace ze státního rozpočtu za náhradní doby, základní sazbu a příplatek pro bezmocnost je masivní. V průběhu let 2002 - 2010 se zvyšuje z 34 mld. na 64 mld. Kč, což činí asi pětinu přijatého pojistného. Celkově za 9 let jde o 399,5 mld. Kč. Obávám se, že tento prostor státní rozpočet nemá.
Zdá se, že tímto způsobem se snaží navrhovatel vyřešit problém s neprůchodností návrhu na zvýšení důchodového pojistného, se kterým již podvakrát v Poslanecké sněmovně neuspěl. Navrhované příjmy pro spuštění rezervního fondu ve výši 40 mld. Kč v roce 2001 z prostředků Fondu národního majetku nejsou v jeho rozpočtu kalkulovány a je velmi nejisté, zda Fond národního majetku bude mít tyto prostředky k dispozici.
Přijetí zákona by si vyžádalo další prostředky ze státního rozpočtu na zřízení útvaru státního dozoru nad Sociální pojišťovnou na Ministerstvu práce a sociálních věcí a na Ministerstvu financí. Ročně více než 8 mil. Kč. Sociální pojišťovna by hospodařila s obrovským objemem veřejných prostředků. Stát by nesl plnou garanci za vyplacení důchodů, avšak možnosti jeho kontroly nad hospodařením pojišťovny budou minimální.
Z těchto důvodů navrhuji zamítnutí tisku již v prvním čtení. Děkuji za pozornost.
***