(17.10 hodin)
(pokračuje Machatá)
Sociální nevyváženost tohoto kroku spočívá v tom, že se náklady budou týkat částí obyvatelstva závislých na veřejných vodovodech. Podle § 29 odst. 1 zákona jsou podzemní vody přednostně vyhrazeny pro zásobování pitnou vodou. V ČR na rozdíl od většiny evropských států, kde stoupá podíl podzemní vody na zásobování obyvatelstva pitnou vodou, dochází k trvalému snižování tohoto podílu. Jednostranné zpoplatnění odběru podzemních vod podle § 89 jen zdůrazní tento trend snižování tohoto podílu, což je v rozporu z pohledu našeho připravovaného vstupu do EU.
V případě, že by stát chtěl vyjádřit a podpořit zájem na využití podzemních vod pro pitné účely a jednoznačně je vzhledem k jejich kvalitě a zdravotní výhodnosti preferovat, nezpoplatňoval by je vůbec a byl by zachován současný stav. V tomto případě lze § 89 zrušit jako celek bez náhrady.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji. Slovo má pan kolega Žižka, připraví se pan poslanec Maštálka.
Poslanec Jan Žižka: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, dovolte mi, abych také já přednesl několik drobných pozměňovacích návrhů k tisku 688/2, jak si přála paní zpravodajka. Do úvodu bych velmi stručně řekl zdůvodnění, proč tyto pozměňovací návrhy předkládám.
Jistě si vzpomínáte, že jsme v loňském roce přijímali tzv. balíček krizových zákonů, kde mimo jiné se jednalo o zákon 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému, a také zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení, tzv. krizový zákon. Tyto zákony a zbývající dva nastolily určitý systém, který by měl prolnout i do záležitostí, kterými se zabývá projednávaný vodní zákon, a to v oblasti povodňové. Zmíněné zákony vytvořily systém bezpečnostních rad a orgánů, které se zabývají krizovou problematikou a přenášejí úkoly na krajské úřady, okresní úřady a města. V neposlední řadě řadu úkolů krajských úřadů a okresních úřadů přebírá Hasičský záchranný sbor, který má také za úkol starat se o oblast ochrany obyvatel.
Mé pozměňovací návrhy mají prostý důvod - jde o vytvoření podmínek a informačního systému tak, aby tyto úkoly mohly být plněny.
Takže první pozměňovací návrh je k § 38 odst. 2 písm. a), kde navrhuji text za slovy "správcem vodního toku" doplnit slovy "a Hasičským záchranným sborem ČR, kterým také předá po jednom jeho vyhotovení".
Druhý pozměňovací návrh se týká § 74 odst. 1, kde navrhuji na konec textu poslední věty doplnit slova "a Hasičským záchranným sborem ČR".
Třetí pozměňovací návrh se týká § 75 odst 2, kde by text tohoto pozměňovacího návrhu zněl: "(2) Provádění a řízení záchranných prací se řídí zvláštními právními předpisy." A zde bude následovat odkaz, který bude znít: "Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, a zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů."
Za čtvrté: v § 79 odst. 3 písm. f) nahradit slova "varovného systému civilní ochrany" slovy "jednotného systému varování". Jde v podstatě o formální záležitost.
Za páté: v § 80 písm. g) doplnit na konec textu slova "a Hasičský záchranný sbor ČR".
Za šesté: v § 81 doplnit nové písmeno m), které zní: "m) využívají pro řízení záchranných prací, pro koordinaci složek integrovaného záchranného systému a pro spojení s místy záchranných prací příslušné operační a informační středisko Hasičského záchranného sboru ČR".
Za sedmé: v § 83 písm. e) za slova "Českým hydrometeorologickým ústavem" vložit slova "a Hasičským záchranným sborem ČR".
Za osmé: v § 84 písm. g) doplnit na závěr textu slova "a Hasičský záchranný sbor ČR".
Za deváté: v § 102 odst. 4 za slova "vodních nádrží pro chov ryb" vložit slova "pro požární účely,". Tady bych se jen zmínil, že se to netýká informačního systému, nýbrž využití zdroje vody pro hasební účely, a to bezplatně.
Za desáté - a to je poslední můj pozměňovací návrh - v § 103 odst. 1 doplnit nové písmeno o), které zní: "o) výstavbu a obnovu požárních nádrží".
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Uděluji slovo panu kolegovi Maštálkovi, připraví se pan kolega Chytka.
Poslanec Jiří Maštálka: Děkuji, pane předsedající.
Mám pozměňovací návrhy vztažené jednak k původnímu vládnímu návrhu, jednak k usnesení zemědělského výboru, které jsme schválili za základ našeho projednávání.
Abych usnadnil situaci, zřejmě k usnesení.
Tedy pozměňovací návrh k vládnímu návrhu zákona o vodách a o znění některých zákonů (vodní zákon), sněmovní tisk 688, ve znění usnesení č. 132 zemědělského výboru ze 44. schůze ze dne 14. března 2001.
V § 58 se za slovy "jiný oprávněný" vypustí závorka, "§ 8", a na konci se vypouštějí slova "a v případě, že osoba oprávněná k nakládání s vodami podle § 8 používá vodu pouze za účelem využití vodní síly". Odůvodnění: Ve většině případů využívají funkci vodních děl, jezů, vodních nádrží právě vlastníci vodních elektráren, a to ke komerčním účelům. Zákon musí ochránit vlastníka vzdouvajícího se vodního díla, který by byl nucen zdarma, tedy na své náklady udržovat vodní dílo, které využívá jiný oprávněný za účelem podnikání.
Nyní pozměňovací návrhy k původnímu vládnímu návrhu novely zákona.
§ 21 - nový odst. 7: "Pro potřeby vodní bilance jsou odběratelé povrchových nebo podzemních vod, jakož i ti, kteří využívají přírodní léčivé zdroje nebo zdroje přírodních minerálních vod ryzích a vody, které jsou vyhrazenými nerosty, a dále ti, kteří vypouštějí do povrchových vod vody odpadní v množství přesahujícím v kalendářním roce deset tisíc kubických metrů, povinni jednou ročně ohlašovat příslušným správcům povodí údaje o těchto odběrech, popřípadě vypouštění způsobem a v rozsahu, které stanoví Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí po projednání s Ministerstvem zdravotnictví vyhláškou."
§ 8 - nové znění: "Oprávněný, který nakládá s povrchovými nebo podzemními vodami, jakož i ten, kdo nakládá s přírodními léčivými zdroji nebo se zdroji přírodních minerálních vod ryzích nebo s vodami, které jsou vyhrazenými nerosty, nebo s vodami důlními, a tímto nakládáním v objemu alespoň deset tisíc kubických metrů vody v kalendářním roce nebo osm set kubických metrů vody v kalendářním měsíci ovlivňuje množství povrchových nebo podzemních vod, je povinen jednou ročně ohlašovat o tomto nakládání údaje pro potřeby vodní bilance příslušným správcům povodí způsobem a v rozsahu, který stanoví Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí po projednání s Ministerstvem zdravotnictví vyhláškou."
***