(17.00 hodin)
(pokračuje Kapoun)
2. Pokutu lze uložit do dvou let ode dne, kdy se Státní plavební správa o porušení uvedených povinností dověděla, nejpozději však do tří let ode dne, kdy k porušení došlo.
3. Při stanovení výše pokuty se přihlíží k závažnosti, významu a době trvání protiprávního jednání a k rozsahu způsobené škody.
4. Pokuta je splatná do 15 dnů ode dne, kdy rozhodnutí o jejich uložení nabylo právní moci. Uložené pokuty Státní plavební správa rovněž vybere. Pokuty jsou příjmem státního rozpočtu.
Odůvodnění: bez tohoto sankčního ustanovení by § 7 odst. 5 nebyl efektivní.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane kolego. Slovo má paní poslankyně Machatá. Připraví se pan poslanec Žižka.
Poslankyně Marie Machatá: Děkuji za slovo. Pozměňovací návrhy k dikci, o které jsem hovořila v obecné rozpravě.
1. § 18 odst. 1 se za slovo "možný" vkládá: "a zdůvodnění na základě znění tohoto zákona, pokud záměr možný není."
Zdůvodnění navrhované změny: Tento dodatek má za úkol omezit subjektivitu v rozhodování jednotlivých úředníků. Pokud konkrétní úředník vydá vyjádření, že předložený záměr investora není možný bez dalšího odůvodnění, případně uvede podmínky, které jsou osobním "odborným" názorem daného úředníka bez zdůvodnění na základě znění vodního zákona, investor proti tomuto vyjádření nemá odvolání a nepodaří se mu pak získat územní rozhodnutí na konkrétní stavbu.
2. § 38, na konec odst. 3 se doplňuje tato věta: "U domovních čistíren odpadních vod s produkcí do 5000 m3 za rok se způsob přímého měření objemu vypouštěných odpadních vod stanoví jen v odůvodněných případech."
Zdůvodnění navrhované změny: V současné době nejsou na trhu k dispozici levná, spolehlivá a certifikovaná zařízení na měření množství vypouštěných odpadních vod. Jejich instalace by neúměrně zdražila výstavbu čistíren odpadních vod do 100 obyvatel. Ceny funkčních zařízení, která se používají na větších čistírnách, jsou nad 150 000 Kč, což je běžná cena domovní čistírny pro 40 obyvatel. Použití běžných vodoměrů vyžaduje předřazení tlakového čerpadla, přičemž životnost vodoměru je omezena zhoršenou kvalitou předčištěné odpadní vody ve srovnání s pitnou vodou. Množství odpadní vody je možné s dostatečnou přesností určit nepřímými metodami, např. podle počtu připojených osob nebo podle vodoměru pitné či užitkové vody.
3. § 56 odst. 2, první věta zní: "Za vodní díla se podle tohoto zákona nepovažují jednoduchá zařízení mimo koryta vodních toků na jednotlivých pozemcích a stavbách k zachycení vody a k ochraně jednotlivých pozemků a staveb proti škodlivým účinkům povrchových nebo podzemních vod, jakož i jednoduchá zařízení mimo koryta vodních toků k akumulaci předčištěných i nepředčištěných odpadních vod (žumpy a jímky se zařízením na předčištění) a vodovodní a kanalizační přípojky, pokud zvláštní právní předpisy nestanoví jinak.
Zdůvodnění navrhované změny: V současnosti si značná část rodinných domků, kde již je vybudována žumpa, doplňuje domovní čistírnu před tuto jímku za účelem využívat předčištěnou odpadní vodu pro zálivku pozemku, příp. pro zpětné využití v domácnosti. Možnosti využití této vody záleží na kvalitě předčištěné odpadní vody. Důvodem pro toto technické řešení je jednak úspora pitné vody, která by se jinak používala např. k zálivce, jednak úspora na vyvážení odpadních vod fekálními vozy, které je velice nákladné. Z těchto hledisek se často i u nových nemovitostí budují přímo domovní čistírny s akumulační nádrží. Zároveň je třeba vzít v úvahu, že v současné době již existují technologie, které jsou schopné vyčistit odpadní vodu na úroveň vody užitkové, např. technologie membránové filtrace, a je tak možno prakticky 100 % vody recirkulovat. V těchto případech se v současné době postupuje velice různým způsobem na různých okresech a stavebních úřadech. Tato nejednoznačnost dává konkrétním úředníkům možnosti různého výkladu:
a) Domovní čistírna odpadních vod, která se vloží nebo přistaví před stávající jímku, je drobnou stavbou dle stavebního zákona. Jedná se o stavbu do 16 m2, do 3 m hloubky, a má doplňkovou funkci ke stavbě hlavní.
b) Domovní čistírna s akumulační nádrží se stavebně povoluje jako pozemní stavba, a nejedná se tedy o vodní dílo, pokud nedochází k odtoku do podzemních či povrchových vod. Stavbu tedy povolují místně příslušné stavební úřady.
c) Domovní čistírna s akumulační nádrží představuje vodní stavbu a stavební povolení vydává vodohospodářský orgán OÚ, podle nového návrhu tohoto vodního zákona vodoprávní úřad. Ten však vydává pouze stavební povolení a nevydává povolení k vypouštění odpadních vod do vod podzemních.
Vzhledem k tomu, že ve stavebním zákoně se konstatuje, že ČOV je vodní dílo, ale zároveň se vodními díly rozumějí stavby, kde dochází k vypouštění odpadních vod do vod podzemních, a v tomto případě u čistírny s akumulační nádrží k tomu nedochází, vyskytují se v praxi všechny tři uvedené způsoby povolování těchto staveb. Toto je proto třeba stanovit jednoznačně.
Je třeba i v zákoně podpořit snahu občanů, kteří mají zájem své prostředky investovat do ekologie, a ne jim tak znemožňovat jejich pozitivní přístup k dané věcí. Vodní zákon a stávající prováděcí předpisy prakticky nerozlišují z hlediska projektové dokumentace a potřebných dokladů o projednání stavby mezi čistírnami pro 5 a pro 500 obyvatel, což mnoho potenciálních investorů o domovní čistírny odradí od této investice a raději dále likvidují odpadní vody nezákonným způsobem.
4. V § 8, odst. 1 písmeno b) bod 1 zní: "k jejich odběru z vodního zdroje".
Zdůvodnění: Cílem je stanovení povolení o odběru v rámci vodního zdroje, a ne na jednotlivých jímacích objektech, jejichž vydatnost je závislá na technickém stavu.
5. V § 30 odst. 1 první věta zní: "K ochraně vydatnosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti zdrojů podzemních nebo povrchových vod využívaných nebo využitelných pro zásobování pitnou vodou s průměrným odběrem více než 10 m3 za den stanoví vodoprávní úřad ochranná pásma".
Zdůvodnění: Původní formulace není dostatečně jasná, nové znění zavádí pouze jedno jasné kritérium - výše odběrů vod pro vyhlášení ochranného pásma. Zákon by se měl zaměřit na zajištění ochrany zejména zdrojů pro veřejné zásobování pitnou vodou, včetně důkladné kontroly a důsledného vymáhání vyhlášených ochranných opatření v rámci rozhodnutí příslušného vodoprávního úřadu.
6. V § 30 odst. 3 písmeno d) zní: "u zdrojů podzemní vody a v ostatních případech individuálně". Písmeno e) se vypouští.
Zdůvodnění navrhované změny: Návrh ochranných pásem zpracovává vysokoškolsky vzdělaný odborník - hydrogeolog. Není třeba taxativně ovlivňovat řešení v odlišných geomorfologických a hydrogeologických podmínkách.
7. V § 30 odst. 9 poslední věta zní: "Nedojde-li o poskytnutí náhrady k dohodě, je nutno nárok na její jednorázovou úhradu uplatnit u soudu ve lhůtě tří let, která počíná běžet dnem, k němuž ochranné pásmo bylo stanoveno."
Zdůvodnění navrhované změny: Cílem je nepřetěžovat naše soudnictví.
8. § 89 se vypouští a ostatní paragrafy se přečíslují.
Zdůvodnění: Podle § 89 byla nově stanovena platba za skutečné odebrané množství podzemních vod ve výši 2 Kč/m3 pro zásobování pitnou vodou a 3 Kč/m3 pro ostatní užití. Obdobné zpoplatnění vod povrchových však zákon zcela nepochopitelně neobsahuje. Nutno zdůraznit, že se jedná o ústup od historicky sociálního statu quo, vyjádřeného zákonem č. 138/1973, § 45 odstavec 2 - "Povinnost platit úplaty za odběr podzemní vody vláda stanoví, jde-li o odběry pro zásobování obyvatelstva pitnou vodou" - a dalšími předpisy.
***