(16.00 hodin)
(pokračuje Brožík)
Přesto můžeme tyto věci projednávat.
Budeme tedy pokračovat schváleným programem, kterým je
6.
Vládní návrh zákona o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon)
/sněmovní tisk 688/ - druhé čtení
Jednáme podle § 92 jednacího řádu. Předložený návrh z pověření vlády uvede ministr zemědělství Jan Fencl a poté pan ministr životního prostředí Miloš Kužvart. Prosím, pane ministře, ujměte se slova.
Ministr zemědělství ČR Jan Fencl: Pane předsedající, ctěná sněmovno, předstupuji před vás s předložením návrhu zákona o vodách a o změně některých zákonů do druhého čtení v Poslanecké sněmovně a rád bych stručně zrekapituloval průběh dosavadního procesu projednávání, které začalo předáním vládního návrhu do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR v srpnu loňského roku.
Vládní předloha byla vypracována společně s Ministerstvem životního prostředí ČR a není pochyb, že jde o komplikovanou, nicméně velmi podstatnou součást naší legislativy, která se dotýká každého občana ČR jako uživatele vodních zdrojů. Projednávání vládního návrhu označeného jako sněmovní tisk 688/0 bylo zahájeno ve výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí, který vyžádal jednak předložení úplného souboru sekundárních předpisů a rovněž schéma struktury finančních toků ve vodním hospodářství. Tyto návrhy a sekundární předpisy byly dodány členům zemědělského výboru dne 5. 1. 2001. Díky iniciativě gesčních výborů PSP ČR, kterým byl zákon přikázán k projednávání, proběhla k návrhu široká diskuse odborníků, zástupců veřejné i občanské veřejnosti, a to na veřejném slyšení, které proběhlo 31. 1. tohoto roku. Poté následovalo projednávání v příslušných výborech PSP ČR.
Dne 1. 2. 2001 bylo ukončeno ve výboru pro evropskou integraci, který vládní návrh doporučil bez připomínek k dalšímu projednávání v Poslanecké sněmovně svým usnesením doručeným vám jako sněmovní tisk 688/1.
Následovalo jednání v zemědělském výboru, kde po rozsáhlé diskusi bylo přijato celkem 157 pozměňovacích návrhů. Jejich přijetí velmi podstatným způsobem posílilo jeho politickou průchodnost Poslaneckou sněmovnou zcela v souladu s doporučením zmíněného veřejného slyšení. Přitom však, a to zdůrazňuji, nebyly opuštěny základní principy a koncepce vládního návrhu zákona.
Zemědělský výbor jako hlavní garantující výbor k tomuto zákonu doporučil svým usnesením č. 132 z jednání 44. schůze ze dne 14. 3. k dalšímu projednávání v Poslanecké sněmovně tzv. komplexní návrh, který obsahuje zapracování přijatých pozměňovacích návrhů a který je označen jako sněmovní tisk 688/2.
Z usnesení zemědělského výboru vyšel rovněž výbor pro veřejnou zprávu, regionální rozvoj a životní prostředí, který k tomuto komplexnímu textu navrhl přes 20 změn, které až na výjimky zachovávají kontinuitu vládního návrhu zákona a precizují zhruba v patnácti změnách sněmovní tisk 688/2. Svým usnesením ze dne 3. 5. také výbor doporučil další projednávání v Poslanecké sněmovně, které probíhá právě dnes.
Proto bych velmi rád jako hlavní předkladatel zdůraznil, že po 27 letech dochází k zásadní přestavbě již přežité a centralisticky pojaté normy, kterou vystřídá zákon vytvářející moderní demokratické prostředí pro vlastnické vztahy zabezpečující implementaci do ES i příslušné zajištění veřejného zájmu. Zavádí zejména následující principy: úpravu vlastnických vztahů k vodám a k pozemkům tvořícím koryta vodních toků ve vazbě na společensko-ekonomickou transformaci započatou po roce 1989, dále zavádí financování vodního hospodářství založené na principech "znečišťovatel platí a uživatel platí", s reflexí současných ekonomických podmínek. Plně zavádí proregionální systém zapojení odpovídajících stupňů veřejné správy, založený na principu tzv. sdílených kompetencí. A řekněme za poslední: zajišťuje plnou kompatibilitu s předpisy ES v oblasti vody, jejich transpozici přímo do textu, eventuálně s navazující sekundární legislativou.
Rád bych vás ujistil, že návrh zákona předkládaný z gesčních výborů do druhého čtení představuje moderní právní normu, která je svým pojetím proevropská, zřetelně proregionální, neboť předpokládá distribuci rozhodovacího procesu tam, kam z hlediska účinku patří, a naplňuje tak požadovaný prvek subsidiarity. Vytváří rovněž prostředí pro komunikaci a spolupráci resortů uplatněním sdílených kompetencí. Návrh také precizuje problematiku vlastnických vztahů, ať k vodám, nebo korytům vodních toků, a zpevňuje ochranu podnikatelských subjektů ve vazbě na institut nakládání s vodami a posouvá povodňovou ochranu a prevenci k realitě života a jeho regionálním či lokálním specifikům.
Chci zdůraznit, že návrh vodního zákona předložený do druhého čtení vychází z moderních principů integrované péče o vodní zdroje a vytváří správní rámec pro harmonizaci vodních zdrojů, jejich racionálního využívání, včetně ochrany před škodlivými účinky vod. Naplňuje tak jednu z priorit lidstva ve 21. století - zabezpečení vodních zdrojů a jejich udržitelnost pro budoucí generace.
Závěrem bych rád připomněl, že potřebu této právní normy vnímají nejen vodohospodáři, ale celá veřejná správa a široká veřejnost. Navíc je významným prvkem naplnění aproximačního projektu ČR. Samozřejmě si uvědomuji, že naším společným zájmem je zdokonalovat právní prostředí a přibližovat se vzájemnou diskusí k realitě života v této zemi. Proto chci věřit, že návrh předkládaný ve druhém čtení Poslanecké sněmovně přijmete a podpoříte zejména jeho pozitivně racionální prvky, popř. upravíte svým postojem jeho dikci tam, kde by se zjevně osvědčila, a tak podpoříte jeho další projednávání ve třetím čtení. Předem vám děkuji v tomto směru za porozumění a také za pomoc při zakotvení této významné právní normy v našem zákonodárství.
Ještě bych si dovolil v návaznosti na usnesení 237 výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí ze 44. schůze dne 3. května 2001 zdůraznit, že za prvé: žádá ministra zemědělství o předložení vyčíslení dopadu jednotlivých variant schválených výbory PSP ČR před zahájením druhého čtení.
***