(17.20 hodin)
(pokračuje Mertlík)
Přes absenci tohoto přímého clearingového přístupu půjde o efekt z hlediska samotné České konsolidační agentury prakticky velmi totožný nebo podobný.
Podobným příkladem ne podle mého soudu zcela dobrého návrhu je bod, který vyplývá z návrhu hospodářského výboru, který uvádí, že v určitých případech by určité slovo měl při předkládání návrhu mít resortní ministr věcně příslušný. Upozorňuji na dva problémy tohoto vymezení. Jeden z nich je řekněme legislativní - není jasné, co to je resortní ministr. Myslím, že kompetenční zákon nezná tento pojem. Druhý - a ten je vážnější, věcný - celou řadou klientů stávající Konsolidační banky a budoucí České konsolidační agentury jsou různé právnické osoby i fyzické osoby a je velmi pravděpodobně obtížné v řadě konkrétních případů zjistit, co to je onen příslušný resortní ministr. Čili doporučuji toto vyškrtnout.
Jinak, jak už jsem řekl, rozhodující část návrhu jak rozpočtového, tak hospodářského výboru je ve smyslu oné úvodní deklarace v úvodním slově k prvnímu čtení zákona - eventuálně přepracovat rozumným způsobem návrh zákona tak, aby se posílil dohled Poslanecké sněmovny nad touto významnou složkou veřejných financí.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane ministře. Tento vládní návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání rozpočtovému výboru a výboru hospodářskému. Usnesení výborů byla rozdána jako sněmovní tisky 839/1 a 3. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj rozpočtového výboru pan poslanec Martin Kocourek.
Poslanec Martin Kocourek: Vážený pane místopředsedo, vážení členové vlády, vážené kolegyně a kolegové, dovolte, abych u vládního návrhu zákona o České konsolidační agentuře, který máme v tisku 839, nejdříve zrekapituloval, že vláda předložila návrh zákona o České konsolidační agentuře dne 8. února 2001 prostřednictvím ministra financí. První čtení proběhlo na 34. schůzi, a to ve dnech 22., 23. února a 2. března 2001, přičemž je nezbytné znovu připomenout, že vládní předloha byla v prvém čtení podrobena silné kritice, a to zejména vzhledem k informacím Ministerstva financí o budoucí ztrátě Konsolidační banky, resp. České konsolidační agentury, která má dosáhnout do roku 2004 až 200 mld. Kč, přičemž tato ztráta má být uhrazena částečně prostřednictvím dotací FNM, ale zejména prostřednictvím státních dluhopisových programů v objemu zhruba 110 mld. Kč, schvalovaných právě Poslaneckou sněmovnou.
V prvním čtení vládního návrhu zákona o České konsolidační agentuře byla kritizována právě skutečnost, že ačkoli Poslanecká sněmovna má nést největší tíhu budoucích ztrát Konsolidační banky, resp. České konsolidační agentury, nemá Poslanecká sněmovna ve vazbě na budoucí Českou konsolidační agenturu, její rozhodování a kontrolu de facto žádné pravomoci. Pan ministr zaujal k této kritice a požadovaným vyšším pravomocím sněmovny relativně vstřícný postoj, a proto byl vládní návrh o České konsolidační agentuře propuštěn do druhého čtení a dále byl tento návrh přikázán k projednání rozpočtovému a hospodářskému výboru sněmovny. Zároveň vzhledem k časovému omezení činnosti Konsolidační banky byl sněmovnou schválen i návrh na zkrácení lhůty k projednávání ve výborech o 35 dní. Tolik tedy rekapitulace událostí kolem tisku 839 v prvním čtení.
Nyní dovolte, vážené kolegyně a kolegové, abych vás jako zpravodaj sněmovny informoval o projednání vládního návrhu o České konsolidační agentuře v rozpočtovém výboru Poslanecké sněmovny. Rozpočtový výbor projednal zmíněný tisk na své 43. schůzi dne 14. března 2001 a přijal usnesení č. 418, které máme v tisku 839/1 a ve kterém rozpočtový výbor doporučuje Poslanecké sněmovně, aby
a) s vládním návrhem zákona o České konsolidační agentuře a o změně některých zákonů vyslovila souhlas ve znění komplexního pozměňovacího návrhu podle přílohy usnesení rozpočtového výboru v tisku 839/1;
b) aby komplexní pozměňovací návrh rozpočtového výboru vzala Poslanecká sněmovna za základ projednávání ve druhém čtení.
K tomuto zmíněnému usnesení rozpočtového výboru mi dovolte i jako zpravodaji krátké zdůvodnění.
Jak jsem zmínil, byl vládní návrh zákona o České konsolidační agentuře v prvém čtení podroben kritice, a to jak po obsahové, tak filozofické stránce řešení dalšího osudu Konsolidační banky. V rámci jednání rozpočtového výboru se nabízely dvě základní možnosti, jak dát do souladu participaci sněmovny na řešení budoucích dluhů Konsolidační banky, resp. České konsolidační agentury, a znovu zdůrazňuji, v objemu zhruba 200 mld. Kč do roku 2004, a zároveň jak zajistit silnější podíl sněmovny na rozhodování a kontrole České konsolidační agentury.
První úvahou bylo absolutní přepsání celého zákona, druhou úvahou bylo vložení takových brzdných a kontrolních mechanismů do vládního návrhu zákona, které by zajišťovaly zejména větší vliv Poslanecké sněmovny na rozhodování a kontrolu budoucí České konsolidační agentury. Avšak vzhledem k relativnímu časovému omezení bankovní licence Konsolidační banky, a tedy i nutnosti přijetí zákona o České konsolidační agentuře v co nejkratším čase se ambice na absolutní přepsání zákona ukázala jako nereálná a riskantní, a proto rozpočtový výbor na můj návrh přistoupil na druhou možnost řešení, to je na zásadní a systémovou změnu pojetí dozorčí rady v rámci České konsolidační agentury. Tato zásadní a systémová změna pojetí dozorčí rady České konsolidační agentury se nově promítá jednak do ustanovení, že členy dozorčí rady České konsolidační agentury volí a odvolává Poslanecká sněmovna, a zároveň také do zásadně posílených pravomocí dozorčí rady, které se dají rozdělit do čtyř skupin pravomocí, jako jsou za prvé pravomoci schvalovací, za druhé pravomoci projednávací a posuzovací, za třetí standardní pravomoci kontrolní a konečně za čtvrté tzv. pravomoci navrhovací. Podrobný popis těchto pravomocí je obsažen v příloze usnesení rozpočtového výboru č. 418.
Takto upravený vládní návrh zákona o České konsolidační agentuře s některými dalšími upřesněními a doplněními, jako je zejména podřízení některých činností agentury pod režim NKÚ a i pod zákon proti praní špinavých peněz, rozpočtový výbor přijal a zároveň tento přepracovaný vládní návrh rozpočtový výbor doporučuje sněmovně projednat ve druhém čtení jako komplexní pozměňovací návrh a vzít jej současně za základ projednávání ve druhém čtení.
Tolik tedy zpravodajská rekapitulace usnesení rozpočtového výboru, popis jednání a zdůvodnění usnesení rozpočtového výboru k tisku 839 z mé strany.
Zároveň bych vás, vážený pane místopředsedo, chtěl požádat, abyste před zahájením obecné rozpravy ve druhém čtení nechal hlasovat o procedurálním návrhu vyplývajícím z usnesení rozpočtového výboru č. 418, to je o návrhu, aby za základ projednávání tisku 839 ve druhém čtení byl vzat komplexní pozměňovací návrh rozpočtového výboru, který je uveden v příloze usnesení rozpočtového výboru č. 418. Tolik má zpravodajská zpráva.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane poslanče. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj hospodářského výboru pan poslanec Eduard Vávra.
Poslanec Eduard Vávra: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, dámy a pánové, hospodářský výbor na své 34. schůzi dne 5. dubna 2001 po vyslechnutí výkladu náměstka ministra financí Ing. Hejnáka a zpravodajské zprávě poslance Eduarda Vávry a po obecné a podrobné rozpravě doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu projednat a schválit vládní návrh zákona ve znění komplexního pozměňovacího návrhu zákona o České konsolidační agentuře a o změně některých zákonů dle tisku 839/1, které jsou uvedeny v tisku 839 - pozměňovací návrhy. To je vše, děkuji.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane poslanče. Otevírám tedy obecnou rozpravu, a než dám slovo prvnímu přihlášenému, využiji možnosti a návrhu pana poslance Kocourka, abychom odhlasovali procedurální návrh, aby za základ projednávání tisku 839 ve druhém čtení byl komplexní pozměňovací návrh rozpočtového výboru podle usnesení, které jsme všichni obdrželi jako usnesení 839/1.
***