(14.30 hodin)
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji panu poslanci Krásovi. Jako další vystoupí pan poslanec Benda.
Oznamuji, že pan poslanec Ježek má náhradní kartu č. 5.
Poslanec Marek Benda: Vážený pane předsedo, vážené dámy a pánové, přednesu jenom několik legislativně technických spíše oprav z usnesení ústavně právního výboru, které se tam nedostaly.
První se týká bodu 10 usnesení ústavně právního výboru.
V (§ ?) 11 odst. 1 vypadlo slovo "písemně". Za slovo "včas" se vkládá slovo "písemně". Byla jasná dohoda v ústavně právním výboru, že máme zájem na tom, aby informace byla dána písemně. Vypadlo to opravdu problémem při projednávání.
Dále v § 29 odst. 1 vkládá se nové písm. e), aby bylo zcela zřejmé. Písm. e) má toto znění: Vydává prováděcí právní předpisy podle zvláštního zákona. Odkaz 24a) čili odkaz na zákon o elektronickém podpisu.
Další skupina změn se týká toho, že v návrhu zákona na několika místech nebylo jasné, zda varianty, které tam jsou uvedeny, v jakých případech jsou vylučovací nebo nejsou vylučovací. Proto je zapotřebí, aby to bylo zcela jasně vymezeno. Tam by bylo v bodu 4 § 5 odst. 1 písm. e) na závěr slovo čárkou se nahrazuje slovem "nebo".
Za bod 9 vložit nový bod 10 nebo 9 a), to je jedno.
V § 9 se čárka na konci písm. c) nahrazuje slovem "nebo".
Do bodu 14 § 11 odst. 5 se čárka na konci nového písmene d) nahrazuje slovem "nebo" a k § 18 písm. b) slovo čárkou je nezbytné nahradit slovem "nebo". Jedná se vždy jenom o to, aby bylo zcela jasné, že kde je výčet, že se jedná o výčet, kde nemusí být splněny všechny podmínky, ale stačí splnit jednu z podmínek.
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji panu poslanci Bendovi. Pan poslanec Mlynář.
Poslanec Vladimír Mlynář: Vážený pane předsedo, vážená vládo, mám také jeden drobný pozměňovací návrh na hraně legislativně technické úpravy, a to v § 3, kdy se na konci odstavce doplňuje nová věta, která odkazuje na poznámku pod čarou 1a). Podávám návrh na rozšíření této poznámky pod čarou 1a): na konci za slovech "o auditorech" udělat čárku a pokračovat "zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících". Jde o výčet zákonů, které speciálním způsobem upravují povinnost mlčenlivosti, a zákon na ochranu osobních údajů se na ně tudíž nevztahuje. Zde je návrh doplnit soudní znalce a tlumočníky, kteří vedou deníky a spisy klientů podle zvláštního zákona.
Děkuji.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji. Ještě jednou pan poslanec Benda.
Poslanec Marek Benda: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, já se strašně omlouvám, ale zapomněl jsem ještě na jednu změnu, kterou je nezbytně nutné přijmout. Účinnost zákona je navrhována dnem 1. května 2001. Vzhledem k tomu, že to půjde ještě do Senátu a k prezidentovi, pro případ nějakého zpoždění je potřeba změnit účinnost na účinnost dnem vyhlášení tak, by se to stihlo do 1. června, kdy je nezbytně nutné, aby zákon začal platit, ale abychom nebyli zároveň omezeni lhůtou v tom, že když by nám to Senát vrátil, tak že by pak nebylo možné návrh zákona už řádně projednat.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji. Hlásí se ještě někdo další po podrobné rozpravy? Paní poslankyně Páralová.
Poslankyně Alena Páralová: Děkuji. Dovolte, abych přečetla pozměňovací návrhy k části druhé, zákoník práce.
Za prvé. V § 89 se odst. 5 vypouští a odst. 1 zní:
(1) Zaměstnanci, který má směnu delší než 6 hodin, musí být poskytnuta minimálně jedna přestávka v práci na jídlo a oddech v trvání nejméně 30 minut, která může být rozdělena na dvě části a která se nezapočítává do pracovní doby. Jde-li o práce, které nemohou být přerušeny, musí být zaměstnanci i bez přerušení provozu nebo práce zajištěna přiměřená doba na jídlo a oddech, která se započítává do pracovní doby. Mladistvým musí být nejdéle po každých 4,5 hodinách nepřetržité práce poskytnuta přestávka na jídlo a oddech v trvání nejméně 30 minut, která se nezapočítává do pracovní doby.
Za druhé. V § 95 odst. 2 zní:
(2) Pracovní pohotovost může zaměstnavatel nařídit zaměstnanci jen do rozsahu 400 hodin ročně. Nad tento limit lze pracovní pohotovost se zaměstnancem pouze dohodnout. V podnikové kolektivní smlouvě lze rozsah nařízené pracovní pohotovosti snížit.
Za třetí. V § 132 b) odst. 1 druhá věta zní: V případě, že není pro tuto činnost odborně způsobilý a nemá odborně způsobilého zaměstnance, může úkoly v prevenci rizik zajistit odborně způsobilou právnickou nebo fyzickou osobou.
Za čtvrté. V § 202 odst. 2 se na konci doplňuje věta: To se vztahuje i na náhradu nákladů na výživu pozůstalých poskytovanou podle § 197 odst. 1 písm. c).
Děkuji.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji. Táži se, kdo se dále hlásí do podrobné rozpravy. Ne-li, podrobnou rozpravu končím. Myslím, že závěrečná slova nejsou potřeba. Končím druhé čtení tohoto návrhu.
Před chvílí jsme si odhlasovali, že body 14, 15 budou až po příchodu ministra financí. Dostáváme se tedy k bodu 13, kterým je
13.
Návrh poslanců Rostislava Čevely a Milana Cabrnocha na vydání zákona,
kterým se mění zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 809/ - druhé čtení
Jenom sděluji každému, že následuje dále zákon o provozování rozhlasového a televizního vysílání.
Prosím pana poslance Čevelu o úvodní slovo. Umožněte panu Čevelovi vystoupení.
Poslanec Rostislav Čevela: Děkuji. Vážený pane předsedo, milé kolegyně, vážení kolegové, jak jsem již sdělil v úvodním slově u sněmovního tisku 809, tento materiál si klade vlastně tři ambice, a to řešit problémový okruh zdravotní dokumentace, řešit problémový okruh národního zdravotnického informačního systému a do třetice řešit problémový okruh národních zdravotních registrů.
Ve druhém čtení ve výboru, který přijal řadu pozměňovacích návrhů, bude ještě řeč. Při této příležitosti bych se rád k těmto třem okruhům zmínil o dané problematice, a to o zdravotnické informatice.
V oblasti zdravotnické informatiky v České republice dnes působí nemocnice a další lůžková zdravotnická zařízení, odborné ambulance a ambulance praktických lékařů, lázeňská zařízení, ale i lékárny, hygienické stanice a zdravotní pojišťovny. Tento výčet naznačuje rozsah uživatelů zdravotnické informatiky. Zdálo by se, že do výčtu třeba zahrnout i pacienty, ale v současné době není žel zdravotnická informatika v ČR orientována právě na pacienta. Tato skutečnost se v nejbližších letech změní. Již nyní se objevují první projekty, které se snaží pomocí informačních technologií zvýraznit roli pacienta.
***